koňům [na nich dostává propadati, odkudž s velkou prací zase vytahovaní bývají. Jsou také na mnoha místech zátoky mořské široké a do země na některou míli se táhnoucí, přes něž se jezditi musí (a to v ten čas,]text doplněný editorem[20]odtržený kus listu, doplněno podle edice B. Horáka, s. 92, Zíbrt s. 30 když moře ustoupí, podlé svého spůsobu přirozeného) s velikou rychlostí, aby voda, navracujíc se, nezastíhla lidí a jich nepotopila. Ovšem pak zlost a nebezpečenství cesty v tom jest, že se jezditi musí přes veliké řeky a prudké, přes něž se jinák přepraviti nelze, leč na koních, kteříž dobře plovati umějí. Jakož pak jejich koní jsou tomu přivyklí, že člověka lehce přenášejí, načež Islandeři vzpolehajíce říkávají zvlášť těm, kteříž bázliví jsa: Nestrachúj se, jen se dobře drž, tobě jest na to mysliti, aby se ho držel, a koni jest mysliti, aby na druhý břeh přeploul, když ho jen z prvního seženeš. [Mostů žádných nemají přes menší i větší řeky své, aniž je mají z čeho dělati. Kamení sic mají hojnost, ale vápna žádného, ani jiných potřeb, nadto mistrů žádných, kteříž by co toho uměli. Přesto i to k nepohodlí lidem pocestným jest, že]text doplněný editorem[21]odtržený kus listu, doplněno podle edice B. Horáka, s. 92, Zíbrt s. 30–31 žádných hospod nemají, aniž jest obyčej, aby jedni u druhých se v domích meškali, než kde koli se jim vidí, a místo koňům pro pastvu spůsobné jest, tu odpočívají, majíce s sebou potřeby rozličné, kteréž na koních s sebou nosí, nebo obyčej jejich ten jest, že koní mnoho s sebou brávají, zvlášť bohatší, některých k jízdě, jiných k nešení stánů, potravy a jiných potřeb užívajíce, jiní prázdní běží a potom jiných břemena zase nésti musejí. Stánové, kteréž s sebou mají, obzvláštně mimo jiná nepohodlí, před nímiž se do nich skrývají, také i k tomu jsou jim prospěšní,