[16r]číslo strany rukopisusě na jiné svésti. A protož die svatý Pavel: Ne každému duchu jest věřiti, ale zkusiti jest, od Boha li jsú duchové. A opět die: Ne brzo sě pohybujte. Die také: Byť vám i anděl z nebe jiné pravil, nežť sem vám pravil, nevěřte; ani sě hýbajte s toho, ač by kto slal vám listy jako ode mne! Aj, kakť jest dobrá ku pravdě mysl ústavná, aby ani zlý duch v anděla sě proměně, ani skrze lidi nesvedl [ji]text doplněný editorem s pravdy! Takť jest svatý Pavel jměl tu mužskú nepravost; ne brzo sě hnul ku pravdě. Tak svatý Augustin již poznav blud té viery, ješto v ní byl, nepřistúpil let několik k vieře pravé, boje sě vrtkosti neústavné, vstýchaje sě, by snad i tu nenalezl bludu, až i poznal pravdu viery. Aj, kakť jsú pak byli stateční mužie, kak silně stáli po té pravdě, poznavše pravdu! Též i svatý Tóma, ač ne inhed uvěřil, ale peven byl; když uvěřil, i smrt jím nepohnula od té pravdy.
Druhé dobré vyšlo jest z toho, ež svatý Tóma ne tak brzce uvěřil, a najviec z toho, ež jest tak velice doufal Bohu, ež dá jemu v rukú miesta hřebíkóv, jimiž byl přibit, i bok kopím proklaný ohlédati. A Kristus proti jeho doufaní učinil s ním velikú věc, ež jakož doufal, tak sě stalo. Ukázav sě jemu Kristus, řekl jako přietel: Sáhni svú rukú v mój bok a neroď býti nevěřící, ale uvěř! A že j’ dobré dobrému Bohu doufati, na mnohých miestech svatého čtenie ponúká Kristus k doufaní. A svatý Jakub die, vele sě modliti s doufáním: Ktož nedoufá, nemni, by vzal co. Avšak móž nemúdré býti doufanie. Protož abychom u pravdě mohli do božie milosti úfati u velikých věcech, jměli bychom v sobě čtveru věc jmieti a také máme čtveru věc v Bohu znamenati. Neb skrze to Bóh nám míl bude a my Bohu. A milí sobě mají sobě i u velikých věcech doufati podlé velikosti té milosti, ješto je drží. Tuto čtveru věc máme do sebe jmieti: svědomie čisté, milost velikú, hojnost činóv dobrých a svyčnost vláštieho s Bohem ochotenstvie. Ktož má to čtvero, móž udaten býti v silné mysli, aby i u velikých věcech úfal Bohu, a nadto to v něm čtvero znamenaje, o němž řku také ku posledku.
Prvé sem řekl, ež čisté svědomie máme jmieti. A toho nebudem
