svému: Snábděla jsem, že j’ svatý muž toto, ješto sě sstavuje u nás. Učiňme jemu sienci, postavme sviecen a stolec, stolici a posteli, ať, když příde, tu ostane! V tom podobenství móž řéci mysl nábožná vidúc, ež Hospodin jako přějde navštievě svým utěšením {utěše}marginální přípisek mladší rukou; * ve sloupci se písaři část slova rozmazala: Učiniti bydlo v srdci Hospodinu, aby tu ostal, když příde, nebť jest svatý; sviecen jemu připraviti, točíš rozum; stuol ku pokrmu duchovních krmí; stolici – mysl ustanovilú; posteli – nábožné upokojenie s Hospodinem. Druhé, ktož dóstojně přijímá tuto drahú svátost v podobnosti beránka velikonočnieho, podnět k hřiechu činí mdlejí, jakož die Písmo; ež Bóh rozkázav tak jiesti beránka, řekl: Porazím vše prvorozené v ejiptskéj zemi, móžem ten přirozený podnět v svém tělu rozuměti, ješto j’ jej táhnem již v porušeném přirození od Adama. Tenť podnět mdlé z nábožného těla božieho přijímanie. Třetie, když kto jie dóstojně beránek tento, vzímá Bóh od srdce jeho milost světskú. Protož die Písmo: Súd učiním v boziech ejiptských. Bozi ejiptští jsú milostné věci tohoto světa, ješto je svět v svéj slepotě nade vše váží; neb ktož co najviec miluje, to j’ jako bóh jeho. V těchť boziech učiní súd Pán Hospodin, když je srdci toho učiní lačny, ješto je dřéve v drahost jmělo, ktož dóstojně přijímá tu drahú svátost. Čtvrté učiní je den súdný bezpečny drahá krev beránka toho, ktož dóstojně tuto svátost přijímají. Neb tak die Písmo: Bude vám ta krev k znamení, a minuť pomstú ty domy, v nichž budete, na nichž krev uzřím, kdyžť pójdu, raně ejiptskú zemi. Neb Pán Hospodin, v komžkoli den súdný uzří krev svého vykúpenie, ty zprostí od věčného poraženie, když svých ust prutem svět porazí. A toho nám pomoz, Hospodine! Amen.
O témž
O těchto dnech božie pamatujíc
