jako by zbudil toho, ješto tvrdě usnul.“ A netoliko v mluvení k jiným, ale také v odpovědech čas má býti zachován. Neb psáno jest: „Neodpoviedaj mluvíciemu, dokavadž nepovie otázky své.“ A Šalomún: „Ktož prvé odpovie, než otázán bude, v tom ukazuje, že nenie múdrý, ale hoden zahubenie.“ Též ktož prvé mluví, než se naučí, v potupu upadne a v posměch. Jakož psáno jest: „Před súdem hotov buď s spravedlností a prvé nauč se, než promluvíš.“ Ale ve všech řečech, což kde chceš mluviti, čas a řád máš zachovati tak, aby od konce nebylo počínáno, ani z prostředka, ale od počátka. Jako u příkladě kněz na kázaní, když chce mluviti a Písmo vykládati, tehdy má to řádem vésti: Napřed text vedle litery položiti. Druhé: Jiný rozum, co se v té řeči míní. Třetie: Duchovní smysl, jenž se k duši chýlí, vyložiti. Pakli kto chce list posílací právě složiti, najprv pozdravenie, druhé počátek, třetie rozprávka, čtvrté prosbu a páté zavřenie listu postav. A pakli kto má poselstvie dieti, tehdy napřed pozdravenie, druhé zveličenie toho, k komuž máš poselstvie, třetie zpuosob poselstvie, čtvrté rozprávky žádostné ku přijetí poselstvie, páté obyčej, kterak to mělo by jíti, šesté příklad podobných věcí k témuž poselství, sedmé duovod všech obyčejuov svrchu psaných. A tiem obyčejem a řádem Gabriel archanjel pósobil jest poselstvie ku Panně Marii: Najprve pozdravení řka: „Zdráva Maria.“ Druhé pochválení: „Milosti plná.“ Třetie posilněním a připomínaním řka: „Nelekaj se.“ A to proto řekl, neb Panna Maria užasla v řeči jeho. Čtvrté položil zvěstovanie řka: „Aj, počneš a porodíš syna.“ Páté položil, kterým obyčejem má se státi, když jest řekl: „Duch svatý přijde v tě a moc najvyšieho zastiení tě.“ Šesté položil příklad v tom, když řekl: „Áj, Alžběta, přietelkyně tvá, počala jest dietě v starosti své.“ Sedmé položil duovod všie řeči přednie v tom, kdež řekl: „Neb u Boha všeliké slovo muož se státi.“ Pakli v praviech duchovních neb světských kto chce mluviti, má zvláštnie obyčeje a řády zachovati, jakož ty o tom miesty svými naučenie uplně a světle položena jsú. A tak pilně máš povážiti. Neb jest li té řeči čas a miesto, čili nic. Jiný čas o pilné a tajné řeči. Jiný čas o lechké a kratochvilné řeči. A tak to šesté a poslednie slovo, KDY a KDE jest tak pilné k zachovávaní a vážení jako jedno ze všech. Neb najmúdřejšie řeč bez času a miesta ztracena jest