perského, die: „Vzpytání snóv veliké uměnie a předvěděnie velikú práci shledal sem. Života a smrti, chudoby a bohatstvie, nemoci i zdravie, smutku i žalosti, svítězenie i podrobenie. Neb snáze pravý a snažný rozsuditel snuov budúcie věci pozná nežli hvězdář. Neb robotné zajisté a mylné a plno bedlivosti jest hvězdářské uměnie. Mnohéť za věku svého poznal sem muže v hvězdárském umění až k dokonalosti přivedené, ale v rozsuzování budúcích věcí po hvězdniem běhu rozličné, mylné a druhdy protivné. Ale rozsudek snuov nic mylného nezóstaví, jakož dolejie to bude dolíčeno. Protož, chtě tohoto uměnie dosieci, musí mieti ostrost smysla a svornost s božskú vólí, neb lidská osoba má spolek s bohy rozomem a nesmrtedlností na duchu a s hovady tovarystvo v hlúposti a porušilosti na těle. Dokudž tehda duch panstvie nad tělem nepotratí, muož člověk spoliti s bohy v rozeznání dobrého ot zlého, pravdy ot křivdy. Pakli tělo duch podrobí, rozomné zraky jako mlhu zacloní a musí člověk blúditi v rozsúzení dřieveřečeném.“
Dómysl ejipských mudrcóv o témž
Sarfan, vykladač umění snuov faraona, krále ejipského, die: „U vylíčení snuov ižádný mi neodolal, a toho došel sem byl skrze pána svého a snažnú pilnost mezi mudrci ejipskými. Neb časté a mnohé přicházelo jemu snové viděnie a byl toho dóstojen jakožto pilný božských věcí, aby budúcie pohodlné i protivné příhody byly jemu z nebes okázány. Jichžto já, snažný snabditel, pravdu budúcí jemu oznamovách. Protož vypravím, což sem zkusil a oč sú starší moji pracovali, aby poznali.“
Rozdiel prvý, o vstání mrtvých vedlé rozsúzenie indiských mudrcóv
Uzří li kto skrze sen, ano mrtví vstávají, na kterémž se miestě to viděnie děje, tu se stane spravedlnost. A budú li na tom miestě bezprávníci, utrpie, pakli utištění,
