[134r]číslo strany rukopisuchleba snědl, a vstáti od stola vždy málo jsúce lačni, majíce chut k jedení. Na ščítrobu nižádného ovoce nejez, ale po krmiech móžeš hrýzti syrové, avšak skrovně, a to s chlebem neb s solí. Také sě drž dobrých krmí, jako jsú kozlenci, kuroptvy, bažanti, ptáci nebo maso, jakož čas žádá, zvláště mladé. Varuj sě studených krmí kdy na mléko. Také na žádném obědě mléka a ryb nejez spolu nebo od toho brzo, často bývá malomocen, zvláště kdy na mléko víno pij, létě móžeš krmí požívati studených někdy, ale v zimě vždy teplých.

O pití znamenaj – vína črveného sě varuj, neb suší člověka a odtad kámen roste anebo dna. A kto ty nemoci trpí, ti sě varujte [134v]číslo strany rukopisutoho vína črveného, ale mnozí pravie, že rané pitie zdrávo jest pro dnu, řkúce, napijme sě ráno pro dnu; nevěř tomu, ale pravím za jisté, že dna tiem raným pitím viece roste a posiluje sě. Nebo syrové to pitie vstupuje v údy a v žíly a to jest velmi škodno tělu a žilám. Protož praví, nikděž nenie těch lidí, ješto dnu trpie, jediné tu, kdež piva nemají neb málo jeho pijí. Ale věz, když kto zítra žádá píti, ať napřed topenici snie a na to skrovně sě napie dobrého vína neb piva pro lékarstvie, neb to obživuje srdce a vlhkosti zbytečné požívá. Ale bezpečnějie jest sě zdržěti bez pitie až do oběda. Také kto má kašel, ten víno [135r]číslo strany rukopisusladké s cukrem pij v lázni, neb prsy měkčí. A varuj sě ostrého vína i octa. Ale když nekašleš, tehdy octa i ostrého vína požívaj. V čas májový požívaj šalše s svými krměmi, učině z peprníka, z toho kořenie, šalvije, z řeřichy, zetra osol, nalí octa dobrého vinného. Také vody nerad pij, neb žádost k jedení a chut odjímá. Také radím, aby po obědě i po večeři, když jsi nechuten, zvláště najméně na jednu hodinu nepil, ale túlaj sě po obědě i po večeři. Ale večernieho pitie velikého sě varuj, nebo reumu plodí a vlhkosti zbytečné rodí. A před ložem najméně za jednu hodinu nepij, i budeš zdráv z boží pomocí.

Třetí kus, o spání