Starý slove, že v prvních letech byl vydán.
Nový proto slove, že v posledních.
A to řečským jménem slove Biblia, totiž mnohé knihy.
U latiníků slove Vetus et Novum instrumentumcizojazyčný text, totiž starý a nový nástroj.
Jiní nazývají Testament, totiž poručenství, ale to nevlastně.
Při tom jest menší rozdíl židovské, jehož sou čtyři částky:
1. slóve Nařízení,
2. Proroci první,
3. Prophetarum posteriorumcizojazyčný text[az]posteriorum] postoriorum,
4. slóve Psaní svatých.
První, jenž slóve Nařízení, obsahuje v sobě 5:
Knizy Mojžíšovy: 1. Genesis, 2. Exodus, 3. Leviticum, 4. Numeros, 5. Deuteronomion – Pentateuchos.
V druhém dílu obsahují se čtvery knihy:
Jozue
Judicum
Samuelovy 2
Královské 2
V třetím dílu zdržují se čtyři knihy:
Izaiáše
Jeremiáše
Ezechiele
Dvanácte proroků menších,
[50v]číslo strany rukopisutotiž:
1. Ozee
2. Nohele
3. Amosa
4. Hodiáše
5. Jonáše
6. Micheáše
7. Nahuma
8. Abakuka
9. Sofoniáše
10. Haggeus
11. Zachariáš
12. Malachiáš
Barucha není v židovské řeči.
Čtvrtá a poslední částka rozdílu, totiž kniha psání svatých, jedenáctery knihy:
1. Paralipomena
2. Žalmy
3. Přísloví Šalomúnova[ba]Šalomúnova] SSalomuno.
4. Job
5. Ruth
6. Ecclesiastes
7. Pláč Jeremiášův[bb]Jeremiášův] Jeremiassu
8. Písně Šalomúnovy
9. Hester
10. Daniel
11. Ezdráš a Nehemiáš[bc]Nehemiáš] Nehemis. A ty dvě knihy za jednu se počítají.
A tak všech jest za nepochybných, jistých a pravých, jsou mocné k utvrzování artikulů víry v disputacích.
Ještě jsou i jiné knihy, kteréž slovou apokryfa, totiž schované:
1. Jesus Sirach
2. Tobias
3. Knihy machabejské
4. Moudrosti
5. Baruch, písař Jeremiášův[bd]Jeremiášův] Jeremiášu
Ty nebyly vynášíny na světlo ani přivozovány ku potvrzování artikulův víry.
Nový pak zákon dělí se na čtyři částky:
1. Zdržuje v sobě 4 evangelisty, totiž 1. Mathouše, 2. Marka, 3. Lukáše, 4. Jana.
2. Zavírá skutky svatých apoštolů.
3. Jedenmezcítma epištol apoštolských: Pavlovy[be]Pavlovy] Pavlo. 4, Janovy 3, Petrovy 2, Jakobova 1, Judova 1.
4. Zjevení svatého Jana.
Z nichž tyto nejsou kanonizované:
Druhá epištola svatého Petra,
druhá a třetí Janova,
epištola Jakubova,
Judova,
Zjevení svatého Jana.
Někteří praví, že by i K Židům ven z kánonu byla.
Známost, jak sou mocná písma svatá k utvrzení artikulův víry.
Jistý pořádek knih těch a rozdělení jich k čítaní v jisté časy.
Snadnost přivozování písem svatých v kázaní i v rozmlouvání.
