[45r]číslo strany rukopisuvezem!“ vyvezli, a tam oba dva na hranici upálili, kdež, jak se nyní praví, kostel sv. Jiří založen jest. Že se to ale na tom samém místě nestalo, dokazuji tímto: v roku 1820 za kostelem sv. Jiří po levé straně měšťan jistý, jehož jméno nyní pamatovati nemohu, voraje v poli, nalezl jakés maličké klenutí pod pluhem, kdež hledaje viděl, že tu jakési kosti spálené ve dvouch šátkách složené jsou. Povolal k tomu děkana jménem Januarius, který ty oboje kosti do svojích rukouch přijal, pro mě hned i do Poděbrad poslal, mně prohlídnouti dal, a tak sme je v kostnici po levé straně uložili. Však ale po jeho smrti, když sem tam podruhé přišel, nalezl sem je sem tam rozházené.
Před Nymburgem stálo veliké předměstí, a sice v těch místech, kde douc od vesnice Zboží po levé straně k Labi malá kaplička stojí. Tu byl klášter neb špitál pod jménem Strážných Božího[fu]Božího] Božj Hrobu, kteréžto předměstí Jiřík Kopidlanský jakožto mstitel smrti bratra svého, který v Praze od měšťanů sťat byl, u veliké překvapenosti vypálil a rozbořil. O tom nacházím v skladopisu králohradeckém toto podivné psaní na hejtmana poděbradského: „Známo bude Vaší Milosti, že Jiřík Kopidlanský chce Vám i také Nymburku jakožto zrádce škoditi, pročež abyste se proti němu zaopatřiti hleděli“.
