Minyde, Matěj: Příběhy Poděbrad

Polabské muzeum (Poděbrady, Česko), sign. H 19.182, 57 f. Editor Timofejev, Dmitrij. Ediční poznámka
<<<<<3v3r2v–2r1v1r33v22r22v23r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[Příběhy Poděbrad]text doplněný editorem

[1r]číslo strany rukopisu

O počátku země české.

Země česká před narozením Krista od 500 let byla zatopena vodami. Časův tehdejších Římané, chtíc opanovati veškeren svět, tudy po lodích se plavili. Neboť národy od nich přemožení[a]přemožení] Přemožni zde u velikých verších dělajíce sobě soukrovní[b]soukrovní] saukrownich hodby a skrejše se tudy ukrývali, čehož důkaz jest v kraji mladobolevslavském hrad tak nazvaný Valečov a tam místo[c]místo] Mista soukromné pod jménem Hicstacizojazyčný text (to jest „zde stuj“), které jsem já očižito spatřil. A zajisté v tich samých skrejších podzemních[d]podzemních] pod Zemich 4000 lidu skrýti mohlo. Mimo toho nahází se ještě jedno místečko pod jménem Chobot. Ten jest ve skále maličké otevření, a tam kdo by to spytávati chtěl, nalezne skrejš, které se velice podiví. Káč Most městečko i také ves Boseň sou vedle toho, i také ves Broužeš, že Srbové a Sarmati tudy jejich obydlí založili.

Ta zatopenost země české stala se, když u města tak nazvaného Lobositz protáhla se voda. A tam až podnes důkaz skrze verch od čtyřiceti honův pod zemí. A tak česká země začala vysychati. Ptactvo[e]Ptactvo] Plactvo z rozličných krajin přicházející hnízdilo se tudy. Zvěř divoká, nemaje kde by kdo by ji pronásledoval, nosila[f]nosila] nasila se zde v počtu velikém. Kterými byly řeka Labe a v ně ryb veliké mnoství.[1]Editorská poznámka: srov. rukopis C: První tok vody byla řeka Labe a v ní ryb veliké množství.

I také důkaz jest a mohel býti, že zde staří Římané se skutečně zderžovali, kteří měli obyčej jich mertvý těla páliti a [do]text doplněný editorem nádob tak nazvaných urne jich popel do země zakopávati. To se nalezlo i zde u Poděbrad (Sainspareil), kdež nádeníci, kopajíc jeden malý vršek, takové nalezli. A maje za to, jakožto příběhův neznající, že to nějaké čáry jsou, pobožným a dobrým[g]dobrým] adobrymi úmyslem rozbili a teprv panu děkanu Rozlerovi potom oznámili, který mně tyto slova řekli: „Udělali, z čeho neměli rozum“.

S tím nyní končím příběhy staré a obrátíme se až na čas krále Přemysla tak nazvaného Otakar, neboť od něho pošly Poděbrady a vesnice tak nazvaná[h]nazvaná] nazvane Uhřinoves.

§ 2.

Přemysel ten, když ještě jako nástupník panoval, vedel vojnu proti Míšňanům, kteří techdáž skrze nějaké lesy na jejich hranicích vojnu neb válku začali. To se stalo v roku 1195. Čechové jemu v tom ovšem nápomocni byli, však ale u vsi, která se jmenuje Zdice, tam jej opustili. Tedy na vše

X
apřemožení] Přemožni
bsoukrovní] saukrownich
cmísto] Mista
dpodzemních] pod Zemich
ePtactvo] Plactvo
fnosila] nasila
gdobrým] adobrymi
hnazvaná] nazvane
1Editorská poznámka: srov. rukopis C: První tok vody byla řeka Labe a v ní ryb veliké množství.
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 8 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).