pracovali. To kdož činí a zákona tohoto tak užívá, tomu Decaloguscizojazyčný text bude duchem, knihou Páně, smluvou Páně, svědectvím Páně občerstvujícím a obživujícím duši a dávajícím moudrost neumělým, pěstounem a vůdcím k životu věčnému. Nebo jakž člověka přivede k tomu, aby samého sebe poznal a své hříchy, hned ho také nabízeti a ponoukati bude, aby se ptal po lékařství a hledal nejvýbornějšího lékaře Pána Jezu Krista, a budeť mu lehkým a libým břemenem. Jinák zákon nebude z víry, ale bude litera zabíjející, hněv působící, zápis smrti, moc hřícha, služebnost k smrti, totiž nesmrtedlné, převelmi těžké a nesnesitedlné břemeno. A vpravdě nemůže člověk v tomto světě většího umění a větší moudrosti nabyti jako uměti odvolání bráti od Mojžíše k Kristu, od hory Sinaj k hoře Sion, od hněvu Božího k milosti, od neduhu k lékařství, od smrti nesmrtedlné k životu blahoslavenému, zvláště když se takové umění pronáší umrtvováním těla a skutečným obnovováním ducha. Nebo Pán Bůh nemiluje služebníkův nedbalých a zahálčivých; Kristus také ne proto za nás umřel, aniž nás proto od všeliké nepravosti vykoupil, abychom my tim svolněji skutkům těla povolovali a hříchy páchali, ale proto nás sobě samému očistil a za lid zvláštní zvolil, abychom byli (jakž sv. Pavel napsal k Titovi) horliví následovníci dobrých skutků a vždycky živi byli střídmě, pobožně a spravedlivě. K čemuž, jakž já se naději, pobožní lidé i z příležící knížky nemalou pomoc a posilu vezmou, toliko když při čítání a rozjímání jejím na to mysliti a o to se skutečně snažovati budou, aby raději vpravdě dobrými býti, nežli marnou chloubou slouti hleděli a chtěli.
Tuto pak nevelikou knížku, při kteréžto v jazyk náš český vyložení práci jsem vedl, vám a jménu vašemu, urozený a mně zvláště milý pane a příteli, připsati a oddati jsem umínil, netoliko pro dokázaní vděčné své k vám náklonnosti a uctivosti za tu lásku, kterouž k sobě od vás za mnohá léta náchylnou a ochotnou býti poznávám, ale i za tou příčinou, že jste vy mně prvním původem toho byli a mne za to žádali, abych ji pro obecné dobré národu našeho, pro vzdělání v něm pravé pobožnosti a nejvíce pro rozhojnění cti a slávy Boží z německého jazyku v český přeložil a potom i vytlačil. A pro lepší toho fedruňk i německého exempláře jste mi propůjčili, i na vytlačení její založení do jisté sumy peněz učiniti se podvolili,