smrtedlnostmi mohl v tom času pohynouti.

Nebo píše o tom Petr Montagnánský, ne, což by chtěl a čím nebo kdy, ale což máš a čím máš nebo co a kdy míti můžeš, přidávej a leč i hoj předce, na nic se neohlídaje. A ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého, amen. A protožť jsem pro ty příčiny více byliny a hojnějí koření ve všech lékařstvích dostavil, aby mohl míti (a zvláště v čas potřeby nastávající a nedostatku v lékařstvích) volení, za dělení, to jest ty vzíti, kderéž můžeš před rukama míti. A ne, kteréž by ani nalezeny, ani zjednány býti mohly.

Také někdo všetečnější nebo nerozšafnější (jako onen hanušek s křivolakým nosem Zogílus) mohl by osobě mé nebo někomu jinému říci: „Milý Knobloše, píšeš nám tuto rozličné, několikero nemnoho prvé zvyklé nebo slejchané lékařství, avšak není žádné váhy jisté ani míry, co nebo pokavádž by to býti mělo, na čemž v tom ve všem hlavněji záleží, střídmě dostavuješ.“ I tomu já každému hanzlovi s křivolakejm šnoblem vstříc vycházeje a jako zrcadlo jemu ukazuje, kde jest se sám zmazal i ušpinil, toto za odevřenou a náležitou odpověd dávám. Když mi on kolivěk počet svuoj ovec, kolik jich set aneb kolik tisíc bez omylu v svém stádě má, zjevně oznámí, a já počet jistý věděti budu, že já ihned, nic tím nemeškaje ani co prodlévaje, ani také k sousedovuom na radu pro odpověď chodě, chci jemu také i míru, i váhu, co bude míti a čeho, a jak mnoho jednoho proti druhému vzíti, časně oznámiti nebo vypsati. Nebo člověku tomu, kterýž se v lékařství rozumí a s ním vuokol dobře jíti umí, nejsnadší a jako vezdejší věc jest váhu nebo míru buď oustně oznámiti, neb pérem na papíru vypsati. A bez toho žádnej pořádnej ani gruntovní lékař býti nemuože.

Flus neb ozhřivici hojiti

Měla-li by kderá ovce vozhřivici, jinak flus, z hlavy, ješto ony od toho na zdraví svém chrnou i hynou, a to se stává jim ze dvojí příčiny hlavnější, totiž z porušeného povětří pocházejícího z míst jízvivejch od západu slunce. Druhé z pastev a vod bahnitých, stojatých a shnilých, od nichž se porušují. A jmenovaných ozhřivic i flusuov škodlivých dosahují. Těm a takovým ovcím, a zvláště jalovému dobytku, dávaj nahoře psané lékařství o červu a závratu v hlavě, do kterého elebor černý a ezule nebo kolovrátec vchází. Ovcím pak plemenným a jinak dojným do svaté Markéty muože se také dávati, však potom, když by se již plemennáči k nim připustili, není jim bezpečné dávati, aby nezmetaly. Nebo lékařství předřečené podstatné jest. Leč by