hořkejch mandlův a do oleje jáder přeskvových. A jestliže nemuožeš všech tří olejuov pospolu míti, ale kterýž kolivěk z těch tří mohl by míti, vsyp ty prachy do něho. A déle-li ono v svém vtělování stane (by pak za několik let), jediné, aby sklenice uhrazená byla, ještě lepší i mocnější bude, i pouštějž toho do ucha.

Pakli mají ovce červy v hlavě vnitř a z toho jako závrat hlavy (což se často i nemálo přihází), že ony, jdouce z ovčínu, sem i tam se motají (z jakéž pak kolivěk příčiny), tak, že ovce s jinými na pastvu jíti nemohou, a jestli jdou, tehdy leckdes na cestě zuostanou a roztratí se obyčejně, což se pak (a zvláště v ty psí dni horka velikého) též také a ne na jednom místě přichází, že hospodářové, ovčáci ani šafáři tomu raditi neumějí. A z toho ovce na životě i na vlně oblínajíc churavějí, netoliko v zdraví hynouti, ale také uměrati musí. A žádná se z nich (leč by prvé ovšem vyhojená a zdravá byla) k zabití nebo ku pohodlí čeledi nijakž nehodí, leč by chtěl čeled v těžkou a nesnadně zhojitedlnou nemoc uvésti a jejich tudy travičem býti.

Protož vezmi eleboru černého zahradního, a ne polního, jinák svatého Ducha koření, přes den a noc v voctě močeného a zas vysušeného, ezule nebo kolovratce, jemuž pryskýřník říkají, v kozím mléce močeného přes celej den, což k potřebě ovcím býti uznáváš, zkrájejž to obé drobně, což jen muož býti. Přivezmiž k tomu fenum Grecumcizojazyčný text, semene řeckého sena, červivce, štěvíku, divizny mladé, pelynkového semene, ruožového květu, volového jazyku, rojovníku, jinak melisy nebo včelníku, lekořice nejvíc, udělaje z toho ze všeho prach, dávajž ovcím na noc, smíchaje spolu s solí, toho jísti.

Pouštění pak krve z žilek na obojím líci ovčiček pod vokem (kromě znamení Skopce) jednou za měsíc a, pakli potřeba, i ve dvou nedělích, a skoro lépe jest jim v té nemoci i nemálo prospěšné i také nejednou potřebně skušené.

A svrchu jmenovaným neduhuom i tomuto sepsanému lékařství z patnácti hospodářuov a z druhejch patnácti ovčákuov, spolu i s šafářuov, netoliko neumějí gruntovně raditi, ale také ani na to živě nebo zdrávě kdy mysliti. Z příčiny, že jest tu nětco tejnějšího a pokrytého nad sprostnost prv jmenovaných ovčákuov.

Otok hlavy i hrdla hojiti

Mají-li ovce hrdla nebo hlavy oteklé, že jim nejednou od závratu a stříluov oči ven vysednou i vyskáčí nebo oteklé břicha jakoby bubence od škrkavek, červuov, hlístuov nebo motylic budou, ješto ony od toho i od jiných mnohotvářnejch