Devátou noc.
Mnozí lidé zemřou, zneduživějí,
nebo smrt tejná přijde tim náhleji.
Protož jeden každý opatř svou duši,
důchovním lékařstvím tak, jak sluší.
Desátou noc.
Dobytek upadá, mříti bude,
tu hospodář mnohý v škodu přijde,
až do chudoby mnohý upadne,
věř o tom jistě, že na to přijde.
Jedenáctou noc.
Množství dobytka tu bude mříti,
pros Boha, ať ráčí to změniti.
Vomastek velmi drahý bude,
dobytek na velkou cenu přijde.
Dvanáctou noc.
Nepokojův v zemi bude mnoho
a války vzníknou veliké z toho,
protož máme prositi bez přestání
Boha, byť se smiloval nad námi,
kterýžto může sám proměnu dáti,
s nim tehdy sluší rozmlouvati.
On pak prošen býti žádá,
uslyší prosbu, také nám dá.
Prosmež otce toho nebeskýho
pro milého Krista, syna jeho.
A silně srdečně tomu věřme,
žeť každý z nás pomoc vezme.
Takť bude Bůh v nás velmi oslaven,
na to rčemež všickni amen.
O čtyrech částkách roku.
Čtyry částky roku nalézám,
první podletí nazývám,
z stolice Petra začne se,
Urban mu konec přinese.
Urban nám léto začíná,
Symfor přináší podzimek,
Klíment dává mu posilek.
Klíment zimu oblibuje,
již Petr svatý skoncuje.
Přitom také znamenej, že v zimě a na podletí
dne přibývá, noci ubývá.
V létě pak na podzim dne ubývá a noci přibývá.
O čtverých suchých dnech.
Popelec, Letnice, Kříž, Lucia,
středa po nich suché dni nám dá.
O času adventu Páně.
Neděli před svatou Barborou,
neděli máme adventní pravou.
Jak daleko od Hromnic do Masopůstu jest.
Ten pondělí po Hromnicích,
když jest na novu měsících,
tu bývá Masopůst pravý,
o tom ví, kdo má soud zdravý.
Kolik jest dní v roce.
Tři sta šedesát pět dnův, věř tomu,
jsou v roce, šest hodin k tomu.
Šest hodin přestupný rok má,
čtvrté léto vždy den přidá.
Když den a noc zaroveň, též kdy nejdelší jsou.
Svatý Vít den nejdelší má,
Lucia noc nejdelší dává.
Řehoř, Kříž svatý, noc i den,
šetř pilně, činí zároveň.
Kdy slunce od nás neb k nám se chejlí.
Barnabáš nám slunce odvracuje,
Lucia zas je k nám obracuje.
