[476v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea Herodesových, aby jeho polapili v slově. Mc12,14 Kteříž přišedše vecechu jemu: „Mistře, viemy, že pravý jsi a netbáš na nižádného nebo ani patříš na tvář člověka, ale v pravdě cestě božie učíš. Slušie li dáti daň ciesařovi, čili nedáme?“ Mc12,15 Jenž věda chytrost jich, vece jim: „Co mne pokúšiete? Přineste mi peniez, ať vidím.“ Mc12,16 A oni přinesli sú jemu. I vece jim: „Čí jest obraz tento a nápis?“ Vecechu jemu: „Ciesařóv.“ Mc12,17 Odpověděv pak Ježíš, vece jim: „Protož navraťte, což jest ciesařovo, ciesařovi, a což jest božie, bohu.“ A diviechu se všickni[96]všickni] navíc oproti lat. nad tiem.

Mc12,18 I přišli sú k němu saduceové, kteříž pravie vzkřiešenie nebyti, i otázachu jeho řkúce: Mc12,19 „Mistře, Mojžieš napsal jest nám, aby ač čí bratr umřel by a ženu ostavil by, a synóv neostavil by, pojmi bratr ženu jeho a vzbuď siemě bratra svého. Mc12,20 Sedm pak bratróv bylo jest a první pojal jest ženu a umřel jest neostaviv sěmene. Mc12,21 A druhý pojal jest ji a umřel jest[97]jest] + et lat., ani tento ostavil jest sěmene, a třetí též. Mc12,22 I pojalo jest ji též sedm a neostavili sú sěmene. Najposlednie všech umřela jest i žena. Mc12,23 Protož u vzkřiešení když vstali by, čie z těch bude žena? Nebo sedm těchto měli sú ji ženú.“ Mc12,24 Odpověděv Ježíš vece jim: „Však proto blúdíte, neumějíce písem ani moci božie. Mc12,25 Nebo když z mrtvých vstali by, ani pojímati sě budú, ani vydávati sě budú, ale budú[98]budú] sunt lat., erunt var. jakožto anjelé boží[99]boží] navíc oproti lat., + Dei var. v nebesiech. Mc12,26 O mrtvých pak, že vstávají, nečtli ste v knize Mojžiešově na kři, kterak řekl by jemu buoh řka: Já sem buoh Abrahamóv a buoh Izákóv a buoh Jákobóv? Mc12,27 Nenie buoh mrtvých, ale živých. Vy pak mnoho blúdíte.“

Mc12,28 I přistúpil jest jeden z mistróv, kterýž slyšal bieše je vztazujíce, a vida, že jim dobře odpověděl by, otázal jest jeho, které bylo by prvnie všech přikázanie. Mc12,29 Ježíš pak odpovědě jemu, že prvnie [b]označení sloupcevšech přikázanie jest: Slyš, Izraheli, pán buoh tvój buoh jeden jest. Mc12,30 A milovati budeš pána boha tvého ze všeho srdce tvého a ze všie duše tvé a ze všie mysli tvé a ze všie síly tvé. Toť jest prvnie přikázanie. Mc12,31 Druhé pak podobné jest tomu: Milovati budeš bližnieho tvého jakožto tě samého. A větčie těchto jiné přikázanie nenie. Mc12,32 I vece jemu mistr: „Dobrý[100]Dobrý] Bene lat. mistře, v pravdě řekl si, že jeden jest bóh a nenie jiný kromě něho, Mc12,33 a aby milován byl ze všeho srdce a ze všie mysli[101]a ze všie mysli] navíc oproti lat., + et ex tota mente var. a ze všeho rozumu a ze všie duše a ze všie síly. A milovati bližnieho jakožto sě samého většie jest všech suchých i mokrých obětí.“ Mc12,34 Ježíš pak vida, že múdře odpověděl bieše, řekl jest jemu: „Nedaleko jsi od královstvie božieho.“ A nižádný již nesmějieše jeho otázati.

Mc12,35 A odpověděv Ježíš, vece, uče v chrámě: „Kterak pravie mistři Krista synem Davidovým býti? Mc12,36 Kterémuž sám[102]Kterémuž sám] Ipse enim lat. David die v duchu svatém: Řekl jest pán pánu mému: Sěď na pravici mé, doniž nepoložím nepřátel tvých podnož noh tvých. Mc12,37 Poněvadž sám David nazývá jeho pánem, a odkudž jest syn jeho?“ A mnohý zástup jeho rád slyšieše. Mc12,38 I vece jim v učení svém: „Varujte sě od mistróv, kteříž chtie v školách[103]v školách] in stolis lat. choditi a pozdravováni býti na tržišti Mc12,39 a na prvních stolicéch seděti v sbořiech a prvnie seděnie na večeřiech, Mc12,40 kteříž sžerují domy vdovské pod obdržováním prodlené modlitby, tiť vezmú prodlenější súd.“

Mc12,41 A sedě Ježíš proti pokladnici, patřieše, kterak zástup metáše penieze do pokladnice, a mnozí bohatí metáchu mnohé. Mc12,42 Když pak přišla bieše jedna vdova chudá, vpustila jest dva šarty, jenž jest čtvrt penieze[104]penieze] navíc oproti lat.. Mc12,43 A svolav Ježíš[105]Ježíš] navíc oproti lat. učedlníky své, vece jim: „Jistě pravím vám, že vdova