obhlédše, nižádného viece neviděli sú, jediné Ježíše stojícieho s sebú. Mc9,8 A sstupujícím jim s hory, přikázal jest jim, aby nižádnému, což viděli biechu, nepravili, jediné když syn člověka z mrtvých vstal by. Mc9,9 A slovo vzdrželi sú při sobě vztazujíce sě, co však to bylo by, když z mrtvých vstal by. Mc9,10 I otázachu jeho řkúce: „Co pak pravie zákonníci a mistři, že Heliáš musí prvé přijíti?“ Mc9,11 Jenž odpověděv vece jim: „Heliáš, když přišel by najprv, navrátí všecko. A kterak psáno jest na syna člověka, aby mnoho trpěl a potupen byl? Mc9,12 Ale pravím vám, že Heliáš přišel jest a učinili sú jemu, což kolivěk chtěli sú, jakož psáno jest o něm.“
Mc9,13 A přišed k učedlníkóm svým, uzřel jest zástup veliký podlé nich a mistry, hádajíce sě s nimi. Mc9,14 A ihned vešken lid uzřev Ježíše, užasl jest sě a báli sú sě a přiběhše pozdravováchu jeho. Mc9,15 I otázal jest jich: „Co mezi vámi vztazujete?“ Mc9,16 A odpověděv jeden z zástupu, vece: „Mistře, přinesl sem syna mého k tobě, majícieho ducha němého, Mc9,17 kterýž kdež kolivěk jeho pochopil by, porážie jeho a pění a škřípí zuby a vadne. A řekl sem učedlníkóm tvým, aby vyvrhli jeho, a nemohli sú.“ Mc9,18 Jenž odpověděv vece jim: „Ó pokolenie nevěřície, kterak dlúho u vás budu? Kterak dlúho vás trpěti budu? Přineste jeho ke mně!“ Mc9,19 A přinesli sú jeho. A když uzřel bieše jeho, ihned duch zamútil jest jeho, a pad na zemi, váléše se slině. Mc9,20 I otázal jest otcě jeho: „Kterak dlúho času jest, když jemu to přihodilo sě jest?“ A on vece: „Od nemluvnosti; Mc9,21 a často jeho do ohně a do vody vmietá, aby jeho zatratil. Ale i ač co móžeš, spomoz nám, slituje sě nad námi.“ Mc9,22 Ježíš pak vece jemu: „Móžeš li věřiti, všecko podobno jest věříciemu.“ Mc9,23 A ihned vykřik otec dietěte, se slzami věce: „Věřím, pane, pomoz nedověrnosti mé!“ Mc9,24 A když uzřel bieše Ježíš běžící zástup, pohrozil jest duchu nečistému řka jemu: „Hluchý a němý duše, já přikazuji tobě, vyňdi od něho a viece nevcházej do něho!“ Mc9,25 A křiče a mnoho rozděruje jeho, vyšel jest od něho a učiněn jest jakožto mrtvý, tak že mnozí řekli by, že byl by mrtvý. Mc9,26 Ježíš pak drže ruku jeho, zdvihl jest jeho a vstal jest. Mc9,27 A když všel bieše do domu, učedlníci jeho tajně otázachu jeho: „Proč my nemohli sme vyvrci jeho?“ Mc9,28 I vece jim: „Tento rod v ničemž nemóže vyjíti, jediné v modlitbě a v postu.“ Mc9,29 A odtud šedše, míjiechu Galilei, aniž chtiechu, by kto věděl.
Mc9,30 Učieše pak učedlníky své a pravieše jim, že syn člověka zrazen bude v ruce lidské a zabijí jeho, a zabit jsa, třetí den vstane. Mc9,31 A oni nevědiechu slova a báchu sě jeho otázati.
Mc9,32 I přišli sú do Kafarnaum. Kterýž když doma bieše, otáza jich: „Co na cestě rozjímášte?“ Mc9,33 A oni mlčiechu, nebo zajisté na cestě mezi sebú hádáchu se, kto z nich větší byl by. Mc9,34 A sedě zavolal jest dvanádcti i vece jim: „Ač kto chce první býti, buď všech najposlední a všech sluha.“ Mc9,35 A vzem dietě, postavil jest je prostřed nich. Kteréž když objal bieše, vece jim: Mc9,36 „Ktož kolivěk jedno z takovýchto dětí přijal by ve jméno mé, mě přijímá. A ktož kolivěk mě přijal by, ne mne samého přijímá, ale toho, kterýž mě poslal jest.“
Mc9,37 Odpovědě jemu Jan řka: „Mistře, viděli sme kteréhos, ve jméno tvé vymietajíce diábelstvie, kterýž nenásleduje nás, a bránili sme jemu.“ Mc9,38 Ježíš pak vece: „Neroďte jemu brániti, žádnýť nenie, kterýž činil by moc ve jméno mé, a mohl by brzo mluviti o mně zle. Mc9,39 Nebo ktož nenie proti nám, s námi jest. Mc9,40 Nebo ktož nápoj dal by vám čéši vody studené ve jméno mé, že Kristovi jste, jistě pravím vám, neztratíť mzdy své.“
Mc9,41 „A ktož pohoršil by jednoho z těchto maličkých věřících v mě, dobré jest jemu viece, aby obklíčen byl žrnov osličí na hrdlo jeho a do
