[Spis o moči a o pulsu]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV H 28, 1r–26r. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

[1r]číslo strany rukopisu

Isák, krále Šalomuonóv syn v Arabí, udělal jedny kniehy od močě, totiž od uriny, že buoh nikdy lepších nestvářěl tomu vrozoměti[1]vrozoměti: wrozomyety. Jeden mistr, ten slul Constantinus, a jeden mnich, ten slul od Hory Kasina, a přěložil jest z řěcké řěči v latinu. A mistr[a]mistr] myſt Ortolf přěložil z latinské řěči v německú a my pak z německé v českú pro své dušě spasenie. A najprvé, kterak sě pitie v náturu i jedenie obracuje.

Což my jieme nebo pieme, toť jde všecko v žaludek a požívá sě v tom jako krmě v hrnci. Potom béře želudek krmě i pitie, což mu sě hodí, a živ jest tiem. Potom zbudúcé tiskne v jedno střěvo, jakožto v žaludek jde, a to jisté střěvo béře opět svú krmi a tiskne ostatek v jedno [1v]číslo strany rukopisustřěvo. A když to pitie a ta krmě v to střěvo přijde, tehdy táhnú játry pitie k sobě jedním potem, jakž magnes železo k sobě tiehne, ihned, když to pitie v játry přijde, tehdy sě promění i bude krev. I také táhnú k sobě najlepší krev a od toho silně. A také jde z jatr jedna veliká žíla, když odstúpí málo od jatr, i rozdělí sě na dvé, a ta jedna žíla jde nahoru a dělí sě v mnohé žíly ke všěm údóm, ješto v člověčě jsú, že sě od toho živie, neb zdravie na krvi leží. Takéž činí ta, jakož pod sě jde, ta posielá také srdci s tú nálepší krví. Pak plícě jsú pěny té krvi k sobě[2]chybný zápis, má být: „plícě svú pěnú té krvi k sobě táhnú“, srov. rkp. NK XVII B 18, fol. 25v, žluč horkú krev a slezina zlú. Potom shromaždí sě krev v žíly k ledvinám a protiskne sě a bude voda[b]voda] wodu. Potom jde malými žilkami jako pot [2r]číslo strany rukopisuv měchýř a měchýř jmá dvě věci, ješto jeho v hromadu tisknú. Když bude pln měchýř, tehdy odtiskne ty věci od sebe od těžkosti vody. Pak voda jde od člověka. Potom tiskne měchýř opět v hromadu, aby voda vždy od člověka nešla. Krmě jde od jednoho střěva v druhé tak dlúho, až náturu od člověka odžene.

Znamenaj, že vodu mají ve dvě sklenici přijímati, jednú od puol noci a druhé k světu, aby lékař mohl viděti, kteraké jest postavy voda, když od člověka jde. Neb někdy jde čistě od člověka a bude potom kalná a někdy tencě a potom tlustě. Z jitra mají ohlédati vodu, neb tak poznají člověka přirozenie

X
1vrozoměti: wrozomyety
amistr] myſt
bvoda] wodu
2chybný zápis, má být: „plícě svú pěnú té krvi k sobě táhnú“, srov. rkp. NK XVII B 18, fol. 25v
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).