Vivi[184r]číslo strany rukopisuána, staršieho i mladšieho, ať svého úřadu službu činie, a ostav doma Alexandra, ať tvého hostě střeže. A jakž to ten posel pověděl, tak svatý Concordius ujem za ruku hostě svého Mamertina, k těm svatým biskupóm přivedl. Jehožto svatý Amator otázal a řka: I koho s to s sebú přivedl? Svatý Concordius vece: Svého hostě Mamertina vedu. K tomu svatý Amator vece: Náhle, nenieť čist, jeho ven vyžeň, s námiť býti nemuože. A když jeho hnali, Mamertin, před nimi padna, poče s pláčem prositi, aby se nad ním smilovali. Tehda k němu svatý Amator vece: Náhle vstana jdi k svatému Germanovi, a cožť ten káže, to učiň. A jakž to brzo vece, tak svatý Mamertin, z toho viděnie se probrav, k svatému Germanovi upřiemo šel a před ním pokorně[zx]pokorně] pokorňe padna, jemu své viděnie pověděv. Od něho svatý křest přijal. Odtud oba spolu se zdvihše i šli k hrobu svatého Concordie. A tu jsú mnoho diábluov v hadové postavě nalezli. Kterýmžto hadóm svatý German na púšť jíti kázal, aby viec nižádnému neškodili.
Potom svatý Mamertinus v zákon svatého Benedikta všel a po některých časiech opatem učiněn. Za jehožto opatstvie byl jeden duchovní jménem svatý Marianus v tom klášteře, skrze něhožto Buoh mnoho divuov činil, neb Bohu slúže, na světě u veliké sprostnosti bydlel. Jednoho času, když jeho lotři na cestě oblúpili, jeden pláštěk zedraný jemu ostavivše, pryč s jeho rúchem jidechu, poče po nich volati svatý Marianus a řka: Vraťte se zase, aj toť, nalezl sem peniez v plášťku zavázán, vezměte, snadť vám jeho třeba bude. Tehda se lotři ihned navrátivše, pláštěk i s peniezem vzali a jej naha ostavivše, pryč zašli. A tak té všie noci i sem i tam blúdivše, k svatému Mariánovi se vrátili. Jimžto svatý Marianus vítanie vzdav, jich nohy pokorně[zy]pokorně] pokorňe umyv a jakúž mohl potřebu dav, ku pokání je navrátil. Potom svatý Mamertinus a svatý Marianus, mnoho časuov svatý život vedúce, Bohu se dostali.
Měsiece září dne osmého narozenie blahoslavené Panny Marie bohorodice, o niežto se takto píše
Již se raduj, všecka říše[zz]říše] rzyeſſe kuoruov anjelských, již se vesel, vešken dvuor siení nebeských. Již se utěš, všeho světa národ lidský, již děkujte Hospodinu, všecky tváři lidské Bohem stvořené. Vstaňte již s jistú nadějí, všichni hřiešní, slyšiece tak přeslavnú novinu o narození tak přesvaté děvky[aaa]děvky] ďewky, jižto sobě zvolila svatá Trojice. Toť jest ten den tak přežádný, před věky v svaté Trojici tajnici skrytý, z nebeského pokladu vyňatý, všemu světu na útěchu[aab]útěchu] vťechu i na spasenie. Ó, kterak před jejie porozenie časem vešken svět
