[170v]číslo strany rukopisuživotě nosila! Tehdy úfaj v Hospodina, že zdráv budeš. Židovský starosta k němu vece: Věřím v pravého Boha v Jezu Krista, že jest pravý Syn boží a toto že jest tělo jeho milé matky. A jakž to brzo vece, tak se jeho ruce od nosidl zprostile. A jakž také svatého Petra kázaním nosidl poceloval, ihned zdráv byl. V tu dobu jemu svatý Petr vece: Vezmi tuto ruozku od mého bratra Jana, položiž ji na všeckny lidi oslepené, a ktožť uvěří, tenť prohlédne, a ktožť neuvěří, viec viděti nebude. Odtud apoštolé tělo svaté královny k hrobu donesše, v hrob vložili a tu okolo hrobu, jakž to jim Ježíš Kristus přikázal, do třetieho dne jeho čekajíc seděli.
Tehda třetí den sstúpiv s nebes Ježíš s množstvím anjeluov svatých, vstúpiv mezi apoštoly a k nim promluvil a řka: Buď pokoj vám. Apoštolé odpověděli a řkúce: Chvála tobě, Hospodine, jenžto jsi veleslavná moc a sám jediný převeliké divy činíš. K nimžto Hospodin vece: Povězte mi, co jest to, jímžto bych mohl čest nade všecka stvořenie má mé milé matce učiniti? K tomu apoštolé odpověděchu: Milý Hospodine, tak se nám právě vidí, tvým věrným sluhám, aby tak, jakž jsi v svém člověčenství božsky svítězil nad smrtí na věky, takež duostojné jest, aby své milé matky tělo, vzkřiese ji, podlé své pravice u věčném svém králování i s tělem i s duší posadil. K jichžto promluvení před věky byl předpósobil, povoliv, její duši s tělem opět sjednav, do nebes slavně vznesl.
Toho zvláštním duovodem svatý Augustin v rozličném svatém písmě dokazuje i potvrzuje, že jest s tělem i s duší Matka božie vzata do nebes, z niežto Boha Otce múdrost Syn boží tělesenstvie přijal z nebes, z luona Boha Otce v její svatý život vkročiv, nic svého božstvie neproměniv, Otcovo slovo věčné tělesenstvie přijalo. Kterak o tom mnoho řečí praví svatý Augustin: By to tělo svaté bylo dáno črvuom jiesti, anebo v zemi hníti, na to nesmiem i mysliti, strachuji se o tom mluviti, stydím se o tom slyšeti. O tom také praví svatý Bernart v kázaní o jejiem skončení a řka: Když jest to tak, že Hospodin těla svých svatých na tomto světě ve cti chce mieti, aby lidé, k nim chodiece, jim se nábožně klanějíce, Boha chválili, mnohem viece by bylo tělo jeho matky na světě zuostalo, duostojnějí jejímu tělu větčí cti byl by dopřál, aby jejímu tělu vešken svět čest i chválu vzdával než jiným svatým.
A nadto viece praví svatý Bernart: Když tomu Buoh chtěl, aby to svaté dřevo, na němž Syn boží od poledne do večera pněl, bylo po všem světě jmieno u veliké cti mnohem viece tělo Matky božie Marie, v němžto jest devět měsiecóv nošen, v duostojenství i u větčí cti ostati by mělo. A když jest nám Hospodin toho zřejmě neostavil, jisté znamenie v zavřeném rozumu nám ostavil, že
