[115r]číslo strany rukopisuveliké poblúzenie činí na skonání. Když jest to ten nemúdrý Nero učiniti chtěl, diáblovým naučením chtěl nad apoštoly konati, pro zlého čarodějníka Šimona apoštolóm život odjieti, přepustil naň Buoh hrozné v smysle blúzenie[oa]blúzenie] bluzeňe a potom hanebné skonánie. Kterak jest v smysle blúdil, o tom se takto píše, že Nero jednoho mistra svého jměl, jemužto jméno Seneka bieše. Ten jeho z mládí pěstoval, a jakž to slušie, v kázni choval, a když na starost za Nerova ciesařstvie odplaty za svú službu čekáše, pozvav jeho Nero, kázal jemu voliti, na kterém dřevě chce oběšen býti: Toť chci tobě za odplatu učiniti. A když ho poče Seneka tázati: Kterak sem já toho na tobě zaslúžil, v tu dobu Nero nahý meč nad Senekovú hlavú káza pověsiti. V ta doby Seneka poče hlavy i sem i tam uhýbati. Jemužto Nero vece: Proč hlavy uhýbáš? Mistr mu odpovědě: Člověk sem, protož se smrti bojím. Nero vece: Takež já se tebe bojím, ještě jako z dětinstva sem se tebe bál, a protož nemohu vesel býti, dokudž tě na světě vizi živa jsúce. Mistr Seneka vece: Když mi jest smrti nelze zbýti, aspoň mi to daj na vóli, ať sobě smrt volím, kterúž chci umřieti. Ciesař vece: Coť libo, to učiň, jediné tiem pospěš. Tehda Seneka vida, že jemu smrti nelze ujíti, kázal sobě vlažný kád úkropa připraviti a v té vodě sedl i káza sobě obě žíle medianě zatieti. Dotud od něho krev tekla, až tu omdlev umřel. To Nero bláznovstvie učinil.
Také se o něm píše, že Nero své mateři břicho rozřezati kázal, chtě to zvěděti, kterak jest v tom břiše ležal. Proti tomu mistři lékaři počechu mluviti a řkúce: Ciesaři, neslušieť pro ten zámysl své milé matky zahubiti, ana jest tě tak těžce nosila a snažně vzchovala. K tomu jim Nero vece: Ale učiňte to svým mistrostvem, ať dietě v břiše ponesu a urodím, abych potom poznal, kterak jest velikú bolest má mátě pro mě trpěla a měla. Mistři vecechu: Toho nižádné přirozenie nechce ani toho kto muož učiniti, by mohl dietě uroditi. Rozhněvav se Nero, křiče na ně a řka: To uzřím, neučiníte li toho, chciť vás všech ohavnú smrtí utratiti. Tehda mistři, nemohúc tomu jinak učiniti, uradivše se, v lékařství jemu živú žábu pozřieti dali a to mistrovstvem učinili, že žába v břiše poče živa býti, rostúc a jedúc břicho jemu obtiežila. V těch časiech poče Nera břicho boleti. Pozvav lékařuov k sobě, vece jim: Přizřete k tomu, toť mě dietě velmi dusí, jižť déle trpěti nemohu. Učiňte, ať porodím. Tehda oni jemu lékařstvie dali, jímžto hroznú žábu z hrdla se krví jemu vyvrátil. I vecechu jemu mistři: Protoť jest tak hrozné to, co s urodil, že s času přiro[115v]číslo strany rukopisuzeného
