ihned jako na suché zemi stoje, vece: Jsú li bohové tvoji praví, to ihned ukažte, sem ke mně vendúce. V tu dobu pohané se k němu řítichu a voda ihned v tom miestě pět a šedesáte jich utopila. Tehda anjel svatému Blažeji se zjevil a řka: Otče svatý, vyndi ven z jezera a přími tobě Bohem připravenú korunu. V tu dobu svatý Blažej na zemi poklekl, Bohu se pomodlil a řka: Mój milý Hospodine, za to tvé svaté milosti prosím, ktož by kdy v které nemoci sa mne potřeboval, rač jeho uslyšeti a uzdraviti. V tu hodinu z nebes hlas přišel a řka: Což jsi, Blažeji, prosil, v tom si uslyšán. A v tu hodinu kat jemu a jiným dvěma mládencóm hlavy stínal a duše šly do nebeské radosti.
Měsiece února dne pátého v Sicilí v městě Katanenském hod svaté Haty, děvice a mučedlnice, o niež se takto píše
Svatá Hata, božie služebnice, divně v těle i na duši krásná byla. Jiežto zazřev Sicilské země starosta, kázal ji před se přivésti i jal se jí mluviti, aby se pohanským modlám modlila a jemu povolila. K jehožto řeči když svatá Hata nepovolila, dal ji starosta v poručenstvie jedné nestydaté ženě, jížto jméno bylo Eufrodosia. A ta devět dcer nepoctivých mějieše, zda by kterým obyčejem mohly ji na pohanskú vieru obrátiti. A když jí počechu, mnoho dobrého slibujíc a rozličně hroziece, namlúvati, aby se modlám klaněla, odpovědě jim svatá Hata: Má mysl jest v mém milém Jezu Kristu utvrzena a vaše slova jako vietr jsú a mne s mého ustavičenstvie pohnúti nemohú. To řekši svatá Hata, za obyčej plakáše, žádajíci pro Ježíše Krista svú krev proliti.
A zatiem ta
