[Dalimilova kronika, rukopis vídeňský]

Österreichische Nationalbibliothek (Vídeň, Rakousko), sign. NK Ser. nova 33, 1r–30v. Editoři Daňhelka, Jiří a kol., Černá, Alena M. Ediční poznámka
<<<<<7v8r8v9r9v10r10v11r11v>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Otec jeho jmě Slavníkjmieše,

matka jeho Střězislava bieše,

sestřěnec knězi zličskému bieše.

Slavník ten v Ľubici dvorem sedieše.

Toho syn svatý Vojtěch biskup bieše,

ale cti netbajieše,

Strachkvasovi mnichu biskupstva postúpiti chtieše,

ale Strachkvas nerodieše.

Tehdy svatý Vojtěch povědě:

„Synku, já to dobřě vědě,

ty nynie moha, nechceš se ctí přijieti,

po tom budeš chtieti, nelzěť bude jmieti.“

Svatý biskup chtieše lid ot pohanských obyčějóv otvésti

a chtě k křesťanským přivésti,

aby u pravé manželstvo vstúpili

a pohřeb u svatých jměli,

aby trhu v neděli nedieli,

lidí robotných nejměli.

Když kopřiv z své zahrady nemože vypléti,

musi vši zemi zakléti.

Zaklev zemi, svatý Vojtěch do Říma jide

a proti jeho vóli Strachkvas na biskupí stolec vznide.

A když jeho na biskupí stolec světiechu

a kněžie okolo něho stojiechu,

čert v Strachkvasa vstúpi,

a doňadž mě duši v sobě, ottud nevystúpi.

Pak svatý Vojtěch sě do Čech vráti,

otklev zemi, jide do Polan, chtě tam kázati.

Opět zaklev zemi, do Prus jide,

ottud s korunú mučenníkovú k bohu dojide.

To sě sta ot narozenie syna božieho

po devieti set po devietidcát šestého.

Ciesař jeho smrtí Čechy vzvini

a bez jich dieky Teddaka biskupem učini.

Kněz Boleslav snažně bohu slúžieše,

a pro to sě jemu vešde dobřě dějieše.

Polany pevně pobi

a všie země až do Krakova doby.

Na Krakově posádku posadi

a jiné tvrzě Čechy osadi.

Neb svoboda veliká bieše,

a pro to čest i sbožie jmieše.

Ot Boleslava skúpého slepého

Pak svatý šlechetný Boleslav snide,

po něm syn jeho skúpý Boleslav vznide.

Ten nerodi ztravy do Polan Čechóm dávati,

a pro to polskú zemi i vši svú čest i život ztrati.

Polené na Čechách u Polščě všěch tvrzí dobychu,

a což tam bylo Čech, ty všě zbichu.

Boleslav do Polan jide

a svú škodú s Polany u mířě snide.

Mezka, kněz polský, pozva na hody knězě českého

a za pravým mírem káza vylúpiti oči jeho.

Hlédaj, čemuť sě hodí taká skúpost!

Pravý jest blázen, jenž ji jmá za múdrost.

Hledajě kněz český cizieho oběda,

i potka jej jeho bieda.

Ot Oldřicha a Jaromíra

Kněz Boleslav pro velikú bolest s světa snide

a Mezka silně do Čech vnide.

Boleslav slepý dva syny jmieše,

Oldřich stařější, mlazší Jaromír slovieše.

Tehdy Oldřich u ciesařě dvořieše,

ale Mezka mnoho zlata jmieše,

Oldřicha u ciesařě kúpi,

pro to na ciesařě veštek lid vzúpi.

Jaromír ješče mlád bieše,

však země rád brániti chtieše.

Ale jimž bieše učiniti, netbachu,

jedno že ot něho střiebro brachu.

Mezka Oldřicha u věži jmieše

a hladem jeho mučieše.

O Vršovských zlých nevěřě

V tu dobu Vršovci najmocnější biechu,

Kochana mezi sobú za starostu jmiechu.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).