pod paží, tehda máš pouštěti z mediány anebo z salvately, to jest z plicní žily. Jestliže na některé noze morní bolest by se vyvrhla, tehdy máte pouštěti z žily při spodku nohy, kteráž třmenní nebo panenská žila slove.

Máte se také zdržovati od žen a od freje, nebo skrze to a z toho tolikéž vlhkosti, kteréž spokojené a v své míře postavené byly, se kormoutí, rozpalují a sem i tam se rozcházejí. A tak z takového kormúcení, kolácení a rozpálení vlhkostí a duchuov obživujících velmi snadně morní zimnice pocházejí.

Máte se také stříci a utíkati před hlukem, před mnohými řečmi a obcováním s lidmi, obzvláštně pak s nakaženými.

Máte také míti oheň v pokojíku vašem, aby opravil a vyčistil povětří, a to nejvíc v čas podzimku a času zimního. A máte kouřiti a kaditi každého dne zrním jalovcovým aneb bobkem aneb pelyňkem. A když by již dým vyšel a povětří vyčistil, majíť se okna zavříti. Zvláště pak tehdáž to činiti máte, když by povětří zkormoucené, mračné aneb pošmourné bylo, aby vítr aneb povětří nakažené do pokojíku nevešlo.

Ráno pak máte voněti a jablku, jenž ambra slove, anebo k pížmu. Ty pak, kdo jsi chudý, muožeš voněti k šátku nebo k houbě v vinném octě omočené.

O častém přemyšlování aneb rozmlouvání o moru znajte zajisté, quod sola imaginatiocizojazyčný text – jakž latinníci říkají – facizojazyčný textcit casumcizojazyčný text, to jest, že samé na mysli přemyšlování a uvažování pád a nemoc přináší, zvláště tomu, jenž by nadíle již byl nakažený.

Z té příčiny raději přemyšlujte a rozmlúvejte o Pánu Bohu našem, kterak by a jak dobrý byl život v nebi, kdežto máme míti obcování a jako tovaryšství s anjely, duchy čistými. A což muožete, na mor nemyšlete, toť vám radím.

Vystříhejte se tehdy míst morním porušením nakažených, lázní, mnohých řečí a obcování s lidmi. A v místě vlhkém, tu, kdež odpočíváte, mějte vohníšťko, na kterémž by vždy oheň byl roznícený a vonějte k šátku omočeném v vinném octě na každý den. Nemáte se také dlouho na den postiti, ale raději snězte ořechy