Vyhledávání (skrýt)

[Historie o Tyll Eulenspieglovi]

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. AA XV 37, 166 f. Editor Zápotocká, Pavlína. Ediční poznámka
<<<<<96r–96v97r–98r98v–99r99v–100r100v–101r101v–102r102v–103r103v–104v105r–106r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

„Milostivý pane, poďte se mnú na ryňk, tam stojí hrnčířka s hrnci a já se s vámi chci založiti, že nic k ní nemluvíc, ani očima nebourajíc, ale tajnými slovy k tomu ji přivedu, že vstanouc vezme kej a všecky ty hrnce v kusy potluče.“ Odpověděl mu biskup: „Chci to rád viděti.“ I založil se s nim o třidceti zlatých, že toho ta žena neučiní, a šel s nim na ryňk. Eilenšpigel tu ženu mu ukázal, i šli na rathauz, Eilenšpigel pak při biskupu zůstav, rozličné kusy slovy i skutky provodil, kterak by tu ženu přivesti chtěl, aby tak učinila, naposledy dal ženě znamení tak, jakž s nim zůstala, tedy ona vstavši, všecky hrnce na kusy ztloukla. Když biskup ke dvoru svému zase přišel, pojal ho stranú a mluvil mu, aby ho tomu naučil, kterak toho dovedl, že ona ty hrnce v kusy ztloukla, a za to že by mu chtěl třidceti zlatých dáti, o něž se založili. Řekl mu Eilenšpigel: „A já, milostivý pane, naučím.“ I pověděl mu, kterak nejprvé ty hrnce zaplatil a s ženou se smluvil, toho pak černým uměním že nečinil, to všecko vyslyšev biskup, smál se a dal mu třidceti zlatých, k tomu slíbiti mu musil, že toho žádnému praviti nechce, a to že mu tučným volem nahraditi chce. Odpověděl Eilenšpigel: „Milostivý pane, já tak učiniti a toho rád zamlčeti chci.“ I přistrojil se na cestu a vstav táhl odtud hned preč. Když pak Eilenšpigel již ujel, sedě biskup s rytíři a služebníky svými za stolem, řekl k nim, kterak by jedno umění uměl, a chtěl by tu ženu k tomu přivesti, aby všeckny hrnce své v kusy ztloukla. Rytíři a služebníci nežádali toho viděti, aby hrnce a střepy ztloukla, ale aby toliko to umění věděti mohli. Řekl jim biskup: „Chcete-li mi jeden každý z vás dobrého tučného vola do mé kuchyně dáti, a já vás všeckny tomu umění naučím.“ Bylo pak v čas podzimní, kdyžto volové nejlepší bývají. I myslil jeden každý z nich: „Bych pak měl dva voly dáti, však mu těžce nepřicházejí, abych se tomu umění naučiti mohl.“ Rytíři i oni slíbili dáti biskupu každý jednoho tučného vola, a jeden každý vuol za dvanácte zlatých stál, takže těch třidceti zlatých, kteréž byl Eilenšpigel vyhral, trojnásob zaplaceno bylo, a rovně v ten čas Eilenšpigel přijel, když ti volové ještě pospolu stáli, i řekl: „Této kořisti náleží mne polovici.“ Odpověděl Eilenšpiglovi biskup: „Zdrž ty mi, cos slíbil, a jáť tobě také zdržeti chci, coť jsem přiřekl, a nech pánův svých při jejich

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).