duchovních rad našich proti sobě nepozdvíhli, že proto rádi při nich v tom stojí, kterýžto jejich věrný obmysl, my slušně za znamenitý a veliký div (kteříž také proti všelijakému způsobu, a nýbrž proti přirození lidskému jest) sobě pokládáme. A tak přitom jeden každý dobře znáti může, jakou péči a bedlivost při takových divích našich my zachovati a míti musíme, ač chceme-li pití jakožto najpředněší a najužitečnější službu náši tak napraviti, aby jak zachováváno, tak také rozmáháno a ochraňováno bylo. A protož vám k víře a z zvláštní tajnosti i to zjeviti musíme, že by nám daleko méně obtížné bylo, kdyby v těch zemích loupeže (na kterýchž nám jistě proto nemálo záleží) přetrženy byly, nežli by pití zastaveno býti mělo, a to z té přičiny, že skrze samé pití, netoliko loupeže, ale i také mnohá a rozličná od Krista, nepřítele našeho, odstoupení, s zamítaním, přiříkaní, slibování a i přísných přikázaní jeho přicházejí, aniž také při dotčených pitelích, tak mnoho práce a starosti míti potřebujem, aby skrze Krista aneb učitele jeho i také písma jejich tak snadně od nás odpadnouti měli, jako v jiných službách našich (kteréž se bez pití dějí) často se nám přihází. A protož takové pití slušně, jakožto pravá brána a silnice i také náprava všech jiných služeb našich, vysoce váženo a zachováno býti má, kteréžto oznámení důvěrně