[A2v]číslo strany rukopisua bídy přišel, neb jsou silného nepřítele měli, z nichž také do šestnácti osob stavu užívajících jato, mezi nimiž byl syn knížete z Berganea, kterýž ještě velmi mladý pán byl, a ten na zlatém voze proti nepříteli s tisícem střelcův táhl, kteréž mu otec pro obranu jeho byl přidal, ale ti všickni od meče zhynuli. Potom jsou Turci a Mouřenínové toho jmenovaného pána mladého z vozu vzali a pro radost třikráte jeho vzhůru pozdvihovali, domnívajíce se jeho králem býti. On pak k nim křiče pravil, že by nebyl králem, nýbrž i za hrdlo a život svůj prosil, že ho otec jeho velikými penězi zase vyplatí, čímž také i upokojeni jsou.

Portugalského krále štolmistr don Krystof de Tabra také mezi jatými vězni byl, a když sou Mouřenínové toliko na peníze křičeli a šacuňk míti chtěli, takovou věc don Kapel vězňům oznámil, když jsou pak oba dva ti páni spolu se sešli, jeden druhého poznal, tu pan Krystof plakati začal.

Jest také portugalským dopuštěno, aby svého krále těla hledali, je opatřili a královským obyčejem zabednili. Ačkoli ponejprv křik vzešel, že by tělo královo mělo se ztratiti, aneb za veliké peníze prodáno býti, však potom (jakž již oznámeno) jináče se našlo.

Xeryfa, kterýž smrtedlně raněn jest, ten po bitvě zvedené nového krále Machometa Mula, jenž byl bratr Mutley Meluka, krále v Fessu, po smrti krále Mutly Meluka, tak mrtvého za krále vyzdvihl