mu[B1r]číslo strany rukopisu od stavův zemských uloženo bude, to aby skutečně vyplnil, a tomu dosti činiti bude.

Deváté. Co se dotýče, kterak by ti, kteříž v tom nepokojném času a běhu válečném od svých ouřadův pustili, aneb snad pustiti musili zase restituirováni[b]restituirováni] Reſtytuirowánij a vsazeni býti měli, o tom řídíme a chcem, aby to k vykonání najprvnějšímu sjezdu od stavův odloženo bylo, potom ta věc neb omyl, skrze pořádné a právné uvážení, slušně a spravedlivě k místu přivedena býti má.

Desáté. Slibujem a připovídáme na královská, vysoká a pravdomluvná slova, čest a víru, že potud více od našeho milého bratra i od jiných místodržících a gubernátorův, kteříž by potomně od nás a potomkův naších do dotčených zemí zřízeni býti mohli, nad všemi a všelijakými privilegími, zvyklostmi a obyčeji věrně ruka držána býti má. A my podlé častojmenovaného pana bratra našeho, i jiných gubernátorů v těch zemích, ani v radách, ani jináč k vládařství a spravování obecného dobrého, jiných osob, než toliko domácích obyvatelův, užívati nebudeme.

Jedenácté. Zase proti tomu jsou stavové zemští na své svědomí, poctivost, čest a víru připověděli, přiřkli a tímto artikulem připovídají a přiříkají svaté katolické apoštolské římské náboženství i naší autoritet a nám náležitou poddanost, ovšem všudy bez protivení stále a pevně zachovati.