zpr[176v]číslo strany rukopisuzněni. Najprvé a najhruběji, kteříž vezmúce dary, buďto penieze, koflíky neb koně aneb jiné věci, aneb zapíšíce sobě platy nebo služby. I dávají biskupství, probošství, kanovnicství neb farářství a ti mají tatíka Jeroboam krále, o němž die Písmo[310]na okraji připsáno „Rg 13“: „Ktož kolivěk chtěl jest ruku Jeroboam naplniti, byl jest knězem nad horami.“ A ihned die Písmo, že pro tu příčinu dóm Jeroboam shřešil jest a vyvrácen a shlazen s země, dóm, to jest pokolenie jeho a království, neb potom psáno stojí[311]na okraji připsáno „Rg 14“, že poslal Jeroboam svú ženu k proroku, jenž slúl Achias, aby se otázala, bude li syn jeho živ a po něm kralovati, neb byl jest syn jeho nemocen jménem Abia. A když jest k němu přišla do domu, řekl jí prorok: „Poď sem, poď sem, ženo Jeroboam. Proč se jinú činíš? Aj, já poslán sem k tobě tvrdý posel. Jdi a rci Jeroboamovi. Toť die Pán Buoh israhelský, že povýšil sem tebe mezi lidem a dal sem tě vódcí nad lidem mým israhelským a rozdělil sem království domu Davidova [177r]číslo strany rukopisua dal sem je tobě. A nebyl si jako sluha muoj David, jenž jest držal přikázaní má a následoval mě vším srdcem svým, a čině, co se líbí před tváří mú. Ale činil si zle nade všecky, kteříž sú byli před tebú. A zdělal si sobě bohy cizie a slité, aby mě k hněvu popudil, a mě si zavrhl za se. Protož, aj, já vzvedu zlé věci na dóm Jeroboam a ztepu z domu Jeroboam až do toho, co ští na stěnu, to jest každého pacholíka i psa, a do zavřeného a do poslednieho v Israheli. A vyčistím ostatky domu Jeroboam, jakož bývá dóm vyčištěn až do čistoty. Neb kteříž zemrú z Jeroboam v městě, budú je jísti psi, a kteříž zemrú na poli, budú je žráti ptáci nebeští, neb Pán Buoh mluvil jest.“ Aj, teď ukazuje Písmo, proč jest Pán shladil krále Jeroboam i lid jeho, jakož se stalo, že protože udělal lidu dvě teletě[312]na okraji připsáno „zlata“ zlaté, jimž sú se modlili, nechavše božieho přikázaní, jenž die: „Nebudeš míti[313]na okraji připsáno „Ex“ bohóv jiných.“ Druhé proto, že z peněz dával nad těmi telaty kněžství. A poněvadž