Hus, Jan: Knížky o svatokupectví

Stadtbibliothek Bautzen (Bautzen, Německo), sign. 4º 24, 105r–207r. Editor Navrátilová, Olga (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

Elektronická edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

[167r]číslo strany rukopisupracovati, aniž také jez.“ Ó, hyběť kanovníkóm, farářóm, biskupóm i jiným kněžím i prelátóm, jenž jedie, žerú, lokají, tučně se pasú, a v duchovenství nic neprospívají. Svatý Pavle, byť ti nejedli, kteřížť neprospívají, jistě mnozí by zemřeli, jedné ač za práci počtú hojné pití, neskrovné jedení a jiné tělestné utěšení. Jakož sem slýchal, ani objedúce se, řiekají: „Ó, kterak mnoho trpíme pro cierkev svatú boží!“ Ale že v tom napřed řečeném svatokupecství mají výmluvu, řkúc, že jest slavný obyčej, aby dávali za zpověd, za pohřeb[275]spojení „za pohřeb“ dopsáno na okraji, za svátost, za křest a tak za jiné věci posvátné, napřed řečené. K tomu jest odpověd, že není obyčej slavný za ty věci dávati penieze, alebrž svatokupecký. Jako die Innocencius papež[276]na okraji nečitelný přípisek, že ani napřed, ani potom pro obyčej má co žádáno býti, neb svatokupecství jest. A opět die ustavenie[277]na okraji nečitelný přípisek, že obyčej za ty věci dávati svatokupecské kacieřství jest a prokleté. A opět die ustavení: „Za pohřeb [167v]číslo strany rukopisua za olej přijetí nižádný nuzenie neb trženie se nepokúšej, aniž pod kterým kolivěk obyčejem hřiechu svého kto braň, neb dávnost časóv[278]na okraji latinský přípisek nemenší hřiechóv, ale věcčí.“ „A[279]připsáno nad řádek mnějí, by z toho neb proto slušelo, že zákona smrti z[280]opraveno z původního „za“ dávného obyčeje se domnívají. Neznamenajíce, že tím těžší sú hřiechové, čím déle drží duši nešťastnú přivázánu.“ Té řeči tento jest rozum, že mnozí položili sú sobě některý hřiech v obyčej, že drží jej jako zákon, an jim jest k smrti věčné. A čiem od dávněji neb déle duši držie přivázánu k diáblu, i svázánu, aby tak jsúc, v něm nic dobře nečinila, tím jest těžší ten hřiech. Neb dávnost a obyčej hřiecha nikdy nepolehčuje, ale obtěžuje. Protož ktož kolivěk obyčejem hřiech vymlúvá, ten by tím duovodem každý hřiech vymluvil. A kdyby dóvod byl dobrý, vymluvil by i smilství, řka: „Dávný obyčej jest smilniti.“ Jakož sú sodomští muži svatému, když jim řekl, aby němým hřiechem[281]omylem zapsáno dvakrát (na tomto a následujícím foliu), druhý výraz přeškrtnut

X
275spojení „za pohřeb“ dopsáno na okraji
276na okraji nečitelný přípisek
277na okraji nečitelný přípisek
278na okraji latinský přípisek
279připsáno nad řádek
280opraveno z původního „za“
281omylem zapsáno dvakrát (na tomto a následujícím foliu), druhý výraz přeškrtnut
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).