Bible boskovická, Kniha žalmů

Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. M III 3, ff. 235r–264r. Editoři Hořejší, Michal, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).

<<<10<235r235v236r236v237r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[235r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce

Počíná sě předmluva prvá svatého Jeronýma v knihy žalmové

Prol. 1 ad Ps1,1 Žaltář, dávno jsa v Římě, bích obrátil, opravil[1]bích obrátil, opravil] emendaram lat. a vedlé sedmdesáti překladačóv, kak koli kvapně, velikú jeho částku biech polepšil. Ale že to opět vidíte, ó Paulo a Eustachium, písařskú vadú zkřivené a již viece starý blud nežli nové opravenie móž, nutíte, abych jako kakús úlehl zaležalú novými záhony zoral a zrodilé trnie z něho vyplel, řkúce, že jest to podobné, aby což sě často zle plodí, často bylo vykleštěno. A protož obyčejnú předmluvú napomínám takéž vás, jimžto snad práce tato potí sě neb plna jest[2]potí sě neb plna jest] desudat lat., jako ty, kteříž tyto příkladny[3]příkladny] pṙiekladny rkp. budú chtieti mieti, aby kteréž sem snažně opravil, s péčí a pilností byly přepsány. Znamenaj sobě každý střely anebo hvězdy, a kdež koli uzří střělu od nie až do dvú pichú, kteréžto smy vtiskli, aby věděl, žeť v sedmdesáti překladačích to viece mají. Ale kdež podobu hvězdy opatříš, věz, žeť jest to z knih židovských přidáno, a též do dvú pichú vedlé Teodocionova[4]Teodocionova] teodocia nowa rkp. toliko překládanie, kterýžto ač dlúh neb rozpuštěn jest v řeči[5]dlúh neb rozpuštěn jest v řeči] simplicitate lat., však sě s sedmdesáti nedělí. A protož vědě, že sem to vám i každému pilnému čitedlníku učinil, však nepochybuji, že jsú mnozí, kteřížto anebo závistí, anebo pychú viece chtie potupiti přejasné skládanie nežli se jemu učiti a viece žádají z kalného potoka nežli z čisté studnice píti.

Počíná sě předmluva druhá svatého Jeronýma v též knihy

Prol. 2 ad Ps1,1 David, syn Jesse, když bieše v svém království, čtyři jest zvolil, aby žalmy zpievali, totižto Azaf, Eman, Etan a Iditum, a osmdesáte[6]osmdesáte] dwie ſtie podwogeżalmie oſmdeſate rkp. a osm řiekáchu žalmóv a dvě stě podvoježalmie na křídlo tepieše, na húsle hudieše Abiuth. Kdyžto David bieše přivezl zase skříni boží do Jeruzaléma, po dvadceti letech navrácenú ot Azotských, a bieše ostala v domě Aminadab, tu jest vzložil na jho nové a uvezl do Jeruzaléma, vybrav ze všeho rodu synóv izrahelských sedmdesáte tisícóv mužóv[7]mužóv] + de tribu autem Levi CCLXXVIII mila viros lat.. Z nichžto ustanovil čtyři [b]označení sloupcekniežata, aby byli nad zpěváky: Asaf[8]Asaf] Aſach rkp., Eman, Etan a Iditum, každému z nich otděliv sedmdesáte a dva mužóv, pokřikujících slávu a piesen piesnicí hospodinu. A jeden z nich tepieše v zvonečky, druhý křídlo, jiný buben, jiný trubú rohovú trúbieše, ale prostřed nich David stáše, sám držě žaltář. Ale před skříní boží jdieše sedm řádóv a obět telcóv, ale vešken lid jdieše po škříni.

Ale súť[9]súť] ſud rkp. všickni žalmové Davidovi sto a padesát, kterýchžto všech devět jest učinil David sám, dva a čtyřidceti nejsú předepsáni, dva a sedmdesáte na Davida, dvanádcte na Azaf, dvanádct na Iditum, devět synóm Chore, jeden Mojžieš, dva na Šalomúna, dva na Aggea a Zachariáše. A protož jsú všickni žalmové Davidovi sto a padesát, dvoježalmie sedmdesáte a pět, piesní stupňových patnádcte. První žalm ižádnému nenie přiznamenán, neb jest všech. Potom jiný kto rozuměj se v prvniem žalmě, jediné prvorozenec, aby hodně předznamenánie nebylo potřeba? Potom že ten žalm zmieněnie činí o Kristovi, kdyžto řekl jest „proti kristovi“, jeho vykládaje osobu jeho a vypisuje, naznamka ovšem nepotřebuje. Řády rozprávek čtli smy proměněné na známcích žalmových vždy, ale žalmové ne podlé rozprávky, ale vedlé proroctvie bývají čteni neb počítáni. A protož řádu žalmového nemóž zbořiti řád známkóv. Žalmové všickni, kteříž sú připsáni (kristovi, točíšto mazanému) Davidovi, k svatnosti slušejí pána našeho Jezukrista.

Počíná sě předmluva třetie svatého Jeronýma v knihy žalmové

Prol. 3 ad Ps1,1 Knihy žalmové, kakž koli jedniem sevřěny jsú svorem, však ne týmž a jedniem učinitelem. Neb jest téměř deset prorokóv, ješto jsú je rozličnými časy popsali, totižto Mojžieš, David, Šalomún, Asaf a Etan a Eman a Iditum a synové Chore, Assur a Elana, Eliatab anebo Ezdras a druzí Aggeovi a Zachariášovi sú mněni.

Ale o těch, jenž sú bez známkóv, naučenie pravé jest, že kteréhož skládanie předešlo jest znamenie, toho sú i jiní, kteřížto bez známkóv následují. A jsú tyto knihy mravními a podobenství tajnostmi znamenány, ale

X
1bích obrátil, opravil] emendaram lat.
2potí sě neb plna jest] desudat lat.
3příkladny] pṙiekladny rkp.
4Teodocionova] teodocia nowa rkp.
5dlúh neb rozpuštěn jest v řeči] simplicitate lat.
6osmdesáte] dwie ſtie podwogeżalmie oſmdeſate rkp.
7mužóv] + de tribu autem Levi CCLXXVIII mila viros lat.
8Asaf] Aſach rkp.
9súť] ſud rkp.
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).