Adam z Veleslavína, Daniel: [Předmluvy k třem knihám díla Politia historica]

Praha: Adam z Veleslavína, Daniel, 1584. Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (Praha, Česko), sign. T III 6544, pA2r–pA5v; Z1r–Z3v; Rr5r–Rr6v. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

E-edice byla připravena díky podpoře programu Strategie AV21 s názvem Anatomie evropské společnosti – historie, tradice, kultura, identita.

<<<10<pA2rpA2vpA3rpA3vpA4r>>>>>
Skrýt ediční aparát

[pA2r]číslo strany rukopisu

Vysoce urozenému pánu panu, urozeným panům panům, urozeným a statečným panům rytířům etc.cizojazyčný text, Jeho Milosti císaře římského, uherského a českého etc.cizojazyčný text krále, etc.cizojazyčný text radám a nejvyšším ouředníkům zemským v slavném Království českém, panuom sobě milostivě a laskavě příznivým, Jich Milostem.

Starodávní jest rozepře a odpor mezi lidmi opatrnými a moudrými, co by z toho dvého větší úžitek aneb platnost přinášelo v řízení a spravování království, zemí, obcí a měst, zdali umění, čili skušení politické. S obojí strany přivozují se mnozí důvodové, a dosti podobní k víře, ale kteříž se na větším díle více k osobám spolu odpor držícím nežli k samé té věci, o niž jest činiti, vztahují. Nebo ten, jenž četl spisy o správě obcí od mužův v moudrosti osvícených před mnoha věky i za naších časův vydané, domnívá se, že daleko užitečněji a chvalitebněji spravovati může obec aneb město nežli ten, kterýž o tom jakživ nic nečetl ani neslyšel. Nic méně, když k správě obce přistoupí a má o některé třebas dosti chatrné věci přímluvu svou učiniti, musí vyznati, by nechtěl, že se tomu v knihách nenaučil a že jest v těch věcech dítětem.

Zase na druhou stranu jiný, neučený, avšak v správě obecné skušenější a zběhlejší, věda o sobě to, že přímluvy rozšafné, moudré i dosti platné k obecnému dobrému učiniti může, o věcech sobě povědomých a známých, čehož snad jiný učený neumí, hned z toho soudí, že k užitečné správě obecní samo skušení bez umění, totiž politického (jiné zajisté umění žádné tuto se nemíní), dostatečné jest a že ničehož dále a více nepotřebuje. A protož obadva duovodův k svému přirození přivedených natahují, obadva tuze na svém smyslu stojí, nikdá k tomu, což v té rozepři pravého jest, nepřicházejí, než v nesrozumění a na omylu zůstati musejí; z čehož v radách obecných při jednání věcí velikých časem mnoho zlého pochází.

Ačkoliv pak nemůže se jinák říci, nežli že mnohém bezpečněji jest správu obce poručiti a svěřiti neumělému, ale skušenému, než umělému, ale neskušenému: rovně jako člověk rozumný a zdraví své milující, upadna v nemoc, spíše hojení sebe poručí lékaři skušenému než učenému. (Nebo jakáž jest povinnost dobrého lé[pA2v]číslo strany rukopisukaře

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).