Knížka rymovní…

Praha: Dačický, Jiří Jakubův, okolo roku 1580. Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. BT X 38, A1r–B3v. Editor Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062) a Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (https://madla.ujc.cas.cz).

Knížka rymovní jest tato, jeden každý věz, měj za to,

žeť není jiných poslední, mnohá v ní najdeš přísloví,

z níchžto oužitků nabudeš, jestli tomu chtíti budeš.

K kteréžto přidáno jest Rozmlouvání otce s synem o hospodářství

[#]obrázek nebo jiný grafický prvek

Vytištěno v Starém Městě pražském u Jiříka Dačického.

Tímto se rozumem zpravuj a toho se každý varuj, chudý s bohatým nehoduj a moudrý s bláznem nežertuj.

Pán s svým služebníkem nehraj a služebník pánu nelej.

Mdlý s silným nebojuj a starý s mladým nefrejuj.

Blázni se slibem kojí a moudří se kají.

S moudrým se raď a s bláznem se o palici nevaď.

Vlk po srsti a beran po rounu poznán bývá, pták po peří a liška že dlouhý vocas mívá.

Co se blejště, ne všecko bývá zlato, když kdo bude pěkně mluviti, pamatuj na to. Nevěř tomu hned, v koho oufáš, leč prvé od něho víru shledáš. Neb někdo umí lahodně mluviti a mnoho slibovati, a když k tomu přijde, nebude se chtíti k ničemu znáti. Protož lépe jest málo mluviti a slib splniti, nežli mnoho slibovati a lhářem zůstati.

Kdo mnoho mluví a jinému v řeč vskakuje, ten své troupovství a bláznovství vyjevuje.

Blázen dokud mlčí, dotud jest podobný moudrému. A jakž některé slovo propoví, hned své bláznovství tudy vyjeví.

Tak sluší mnohému mladému, aby časem pomlčel, radil bych jemu. Ne se vším na trh každým časem, ne tak kusá jako s vocasem. Neb ne všecko sluší každému, chudý nerovnaj se bohatému. Hrnec hliněnný s měděnným když sobě dají štus, hádej, kterého z nich uskučí prvé kus.

Chceš-li mezi lidmi dobré slovo míti, hleď se k každému upřímně a přívětivě chovati. Neb upřímnost a přívětivost pokládá se u lidí za velikou ctnost.

Jsi-li nad jiné lidí vznešený, hlediž k tomu také býti pokorný. Neb jakž by tě pejcha za vlásy uchytila, prvé by blázna nežli moudrého z tebe udělala.

Krása, síla, moudrost a výmluvnost, to jsou darové Boží, jestli se pak k nim pejcha přimísí, všecko to zboří. Luciper skrze ní nebeskú radost stratil a v šeredného ďábla se obrátil.

Kdo chce moudrým slouti, daj řečem mimo sebe plouti. Neb by musil mnoho plátna

Knížka rymovní jest tato, jeden každý věz, měj za to,
žeť není jiných poslední, mnohá v ní najdeš přísloví,
z níchžto oužitků nabudeš, jestli tomu chtíti budeš.
K kteréžto přidáno jest Rozmlouvání otce s synem o hospodářství

obrázek štíra

Vytištěno v Starém Městě pražském u Jiříka Dačického.

prázdná strana

Tímto se rozumem zpravuj a toho se každý varuj, chudý s bohatým nehoduj a moudrý s bláznem nežertuj.

Pán s svým služebníkem nehraj a služebník pánu nelej.

Mdlý s silným nebojuj a starý s mladým nefrejuj.

Blázni se slibem kojí a moudří se kají.

S moudrým se raď a s bláznem se o palici nevaď.

Vlk po srsti a beran po rounu poznán bývá, pták po peří a liška že dlouhý vocas mívá.

Co se blejště, ne všecko bývá zlato, když kdo bude pěkně mluviti, pamatuj na to. Nevěř tomu hned, v koho oufáš, leč prvé od něho víru shledáš. Neb někdo umí lahodně mluviti a mnoho slibovati, a když k tomu přijde, nebude se chtíti k ničemu znáti. Protož lépe jest málo mluviti a slib splniti, nežli mnoho slibovati a lhářem zůstati.

Kdo mnoho mluví a jinému v řeč vskakuje, ten své troupovství a bláznovství vyjevuje.

Blázen dokud mlčí, dotud jest podobný moudrému. A jakž některé slovo propoví, hned své bláznovství tudy vyjeví.

Tak sluší mnohému mladému, aby časem pomlčel, radil bych jemu. Ne se vším na trh každým časem, ne tak kusá jako s vocasem. Neb ne všecko sluší každému, chudý nerovnaj se bohatému. Hrnec hliněnný s měděnným když sobě dají štus, hádej, kterého z nich uskučí prvé kus.

Chceš-li mezi lidmi dobré slovo míti, hleď se k každému upřímně a přívětivě chovati. Neb upřímnost a přívětivost pokládá se u lidí za velikou ctnost.

Jsi-li nad jiné lidí vznešený, hlediž k tomu také býti pokorný. Neb jakž by tě pejcha za vlásy uchytila, prvé by blázna nežli moudrého z tebe udělala.

Krása, síla, moudrost a výmluvnost, to jsou darové Boží, jestli se pak k nim pejcha přimísí, všecko to zboří. Luciper skrze ní nebeskú radost stratil a v šeredného ďábla se obrátil.

Kdo chce moudrým slouti, daj řečem mimo sebe plouti. Neb by musil mnoho plátna

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 6 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.29
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).