|
|
|
číslo, -a n. k čísti I. výrazy čtení ap. 1. čtení, vnímání nějakého zápisu v jeho pravém (přímém, doslovném) smyslu 2. jaké (židovské) písmo, písmena 3. čtení, text, zvl. naučného ap. obsahu 4. učení, vědění II. výrazy počítání 1. počítání; nenie čísla koho, čeho, komu, čemu nelze spočítat, je nespočetné co 2. bez čísla koho, čeho bezpočtu, nesčetně mnoho 3. bez čísla (o množství) nesčíslný, nespočetný; (o vlastnosti ap.) nevyčíslitelně, nezměrně, nesmírně 4. Čísla, kniehy Čísla Numeri, čtvrtá kniha Mojžíšova 5. koho, čeho (jednotlivého) počet, „v číslo“, „číslem“ ap. na počet, celkem 6. koho, čeho (zvl. hromadného) množství, (lidí ap.) zástup 7. ve funkci num. deset tisíc 8. jaké číslo, číselná hodnota 9. jaké, koho, čeho počet, souhrn, „v číslo“ (zahrnout) mezi koho, co „v čísle“, „v číslu“ (být) mezi kým, čím 10. jaké (české, moravské ap.) hodnota (daná počtem drobných mincí), platnost Sr. počet, písmo, suma, tma, bezčíslný, nezčíslný Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024). 
číslo, -a, neutr., z čit-slo, srov. čísti a čítati. — Počet, Zahl. Czyſlo dní mých numerus ŽWittb. 38, 5. Počet neb cżiſlo dnóv Ol. Ex. 33, 26. W chiſle in numero Túl. 24b. Czyſlo numerus Prešp. 15, cziſlo MamA. 30b. Czyſlo diáblóv Otc. 425a legio, t. 424a, t. 430a; cziſlo diabelſke bývá nazváno sedmi diábly Kruml. 63b. Czzyſlo penyezzyte summa pecuniae Ol. 2. Par. 24, 27, vezměte czyſlo všeho sboru summam Mus. Num. 1, 2. Múdrosti jeho nenie cziſſla non est numerus ŽKlem. 146, 5, nenie czilla ŽWittb. tamt. Lazuky, jichž nenie cziſla tamt. 103, 25. Nýnie czyſla téj všiej síle AlxV. 1046, není jí čísla, je nesčíslná. (Zlodějóm a lotróm) těm nenie cziſla HusPost. 79b. Za tiem jiná zbrogie vždy šla, jež sobě nejměla chzizla AlxH. 4, 26. Lid, jenž množstvem z czyſla vynide AlxV. 1280, přesahoval číslo, byl nesčíslný. Jsem tak v zboží rozplozena, jakž toho nevědě cziſſla Kat. v. 275, nevím kolik, nevím jak velice. Rozmnožili sú sě nad cziſla (m. číslo) super numerum ŽKlem. 39, 6, nad czyſlo ŽWittb. tamt. Hřěšil sem nad czijſlo mořského piesku Štít. ř. 132b. Neb jich bě mnoho, bez czilla AlxV. 1380, bylo jich bez počtu, byli nesčíslní. Tu bez czyſla liudí zbichu t. 2050; tu bez czyſla lidí zbito t. 816, bez cziſla lidí zbito AlxVíd. tamt. Lidé bez cziſſlu (sic) sú innumerabiles. Lit. 3. Reg. 4, 20, lid jako piesek morský bez czillu (sic) t. 2. Reg. 17, 11, bez cziſla innumerabilis MamA. 26a. Množstvie mnichuov bez czyſla innumeras multitudines monachorum Otc. 145b. (Bohatec) jmějieše sbožie bez czilla Hrad. 139b. Po těch potocích lodí jde bez cziſla Mill. 87b. Často v téj rozpači mnohý skutek sě otvláčí, jehožto bývá bez chziſla AlxBM. 5, 25, čehož bývá bez počtu, což nesčíslněkrát se přihází. Darius lidi vysla, že tu zemi bez czyſla zbavichu každého dobra AlxV. 139, bez počtu, bez míry, nad míru. Aby jej (Krista) bez cziſla zbili Kruml 48b, nesmírně. (Otec Alexiův) uslyšav list plakal z ňeho, vystúpil byl z svého smysla, padl na zemiu věz bez czyſla, rozdřěl rúcho LAl. b, velice, hrozně (příslovečné určení míry, patřící k celému ději; výraz bez czyſla volen pro rým). — Číslo, počítání, platnost, Währung (o penězích). Patnádct grošuov rázu a czijsla pražského ListPor. 1493. Za sto kop gr. českých razu a czieſla pražského KolBO. 69a (1495). — Čtení, písmo, učení. Tiem (matením liter i a y) tiežíte ċiſlo HusOrth. 184, ztěžujete čtení. Toto čtenie Nikodemus psal židovským cziſlem Nikod. 94a, židovským písmem; (Nikodemus) příběhy židovským cziſlem jest popsal tamt. 2a, cziſlem rzeczkym tamt. 2b. Nesuď jich (lidí) z svého smysla, čiň podle ſtarého czyſla ROtcP. 482, čin podle ſtareho, dobreo czyſla, s otázaním svých věrných, synu! OpMus. 153b, podle starého učení, podle starých tradicí právních. (Kato) učil toto krátkým czyſlem Vít. 58b, učením. A jiuž máme zvěsté cziſlo, jež nám všěm přěd oči přišlo, což dávno prorokováno, to j’ nám jako v rucě dáno UmR. 97, jisté učení. Blúdíš od pravého czyſla Kat. v. 1318, od pravého učení. (Kateřina) kleče plačíc, v divném czyſle modlitvy rozkládající Kat. v. 954. Když dievka ty všecky řeči domluvi a jiného mnoho czyſla, k ňemuž nemám tolik smysla, bych to mohl vše vypraviti Kat. v. 2120. Což najvyšší školní znáchu, to téj panně vykládacím o múdroštiech i o smysle, bylém i nebylém czyſle, o pósobě každéj věci Kat. v. 102. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
číslo n. číslo, počet, množství: číslo dní mých; bez čísla bezpočtu; platnost, měna; písmo: psal židovským číslem; čtení: tiežíte číslo ztěžujete čtení; učení: blúdíš ot pravého čísla Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
číslo n. = počet, množství; čtení, učení; litera; — vedlé čísla = podle litery; bez čísla = náramně; nesčíslný; — tiežíte číslo = ztěžujete čtení; — bylé i nebylé číslo = známost věcí smyslných i nadsmyslných Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|