čúš, číš, adv., totiž, nämlich; vzniklé stažením z praes. 2. sg. čuješ sentis: to vkládalo se do řeči bez jiného spojení syntaktického (jako vkládáme trvám atd.), kleslo v adverbium a propadlo hláskové změně mimořádné, v. Listy filol. 1880, 295. Stpol. czusz, to-czusz scilicet; stpol. je také czu, to-czu, z impt. téhož slovesa; v. Jag. Arch. 3, 62, t. 7, 433, Nehring Altpoln. Denkm. 94, Sprawozdania (krak. Akad.), I (1895), 25 a Brückn. Apokr. 335. Vedle prostého čúš je ve stejném významu také čúš-to a to-čúš, to-čúš-to. Změnami hláskovými vzniká totíš; a kontaminací jednak točíž, jednak totiž, a také toť-již. — Čúš, číš, -to Čúš-to, číš-to: viz, kak co gda příde k čemu, jehož sě člověk nedomní, ten chzuſſ, jenž na sě nepomní ani tbá milosti božie Jid. 118; (Jidáš) své zradě povolil, téj chziuſſ zradě, južto skutil ApŠ. 331; zda-by chzus (bojě) sě hladu netáhl (Alexander) hlúbe AlxH. 9, 4; (purgrabie) ľud z města vylúdi, zle sě tak obač pokľúdi: chty (m. chtě) ſzuſſ s honci sě pobiti, přivede ľud až v zástavu své pohuby ne na zbavu t. 7, 12 sl., t. j. chtě čúš, chtě totiž; o němž (Alexandrovi) Danielem prorokem jest pisáno, jakož (= že) jemu bylo příti, chzus o jednom rozě kozlu AlxB. 6, 39; jižť jsú tvú (královú) čctiú vzplozeni, Bessus chzuſto s Narbazonem AlxBM. 3, 42; ot poroda nevelmi dávného, ot tří let czius třicátého atd. Hrad. 58b. Janem czius křstitelem t. 64b; bohdaj bychom též s niú dáli, chválili czius hospodina t. 66a; kněz Břěcislav, jeho syn, vsta czis na stolec svého otcě t. 14a; vezři na mě a na Jana, na tetčicě czis vlastného t. 55b; jsú nám někteří přívuzni rodem, a toho nemohú nikdy ztratiti, by czyſſ nebyli nám přívuzni Štít. uč. 26a; páté, ale to nenie z dluhu, by czyſſ bylo přikázáno, má zpověd býti častá t. 135b. — Točúš, točíš, -to Točúš-to, točíš-to: kotvy (nástraha kopytům koňským) byly králem metány, zda by toſzus as juž tady učinil něco přievady AlxB. 1, 34; o tom času velmi trudném, to chzuſto o tom dni súdném PilA.; sedm běsóv, toczyus sedm úhlavních hřiechóv Pass. 334; chtiec dary knězi dáti, to ciusto dvé holúbátek Hrad. 69a; toczus t. 35a, t. 62a; té panie, toczis Marie Magdaleny poslúchati Pass. 336; svázati i rozvázati, toczys zakléti t. 396; šestého z sebe, toczyſſ Barnabu poslachu DalC. 37; (císař Otto Přěmyslovi) Otakar, toczyss Otěmil řiekati káza t. 73; (král Václav) dobrý peniez, toczyss groš zarazi t. 95; tvého umučenie, toczyſſ tvým svatým křížem Modl. 67b; hvězda, toczis svatá Maří Sequ. 357; to czijſſ Štít. ř. 136b; tocziſſ ŠtítMus. 15a; toċiſs ŠtítOp. 53; toċzis ŠtítBud. 25; v uoku bratra tvého, tocziſſ bližnieho tvého Krist. 41b, Jeſus, tocziſſ spasitel t. 22b, tvú duši, tocziſſ tvé srdce prokrojí meč t. 26a, tocziſſ t. 38b a j.; toczyſſ Alb. 26b, toczys t. 86b; kanovničstvo, toczyſſ sbor kanovničí Pulk. 64a, toczyſſ t. 51b; hvězda jitřnie, tocziſs dennicě Kruml. 409b; kde jsi, toċiṡ v kterú s’ biedu upadl? t. 2a; toċiṡ t. 18b; tocżiṡ Ol. Gen. 48, 13, tocżiſs t. Ex. 15, 33, toczzyſs t. 1. Reg. 15, 8; toczyſs Otc. 98b a j.; točíṡ (sic) Hug. 114; bude-li (někdo) tučný tocziſs tlustý ChirB. 36a; sever tocziṡ lencz tehdy sě počíná t. 31a; v třevu denniem, toczizto v tom třevě, ješto t. 170b; točiš t. 24a, tocziſs t. 29a, t. 36a a j.; vejda do lesa, toczziſs do cierkve svaté GestaBř. 50b; tocziſſ id est MamA. 27b, toczyſſ tamt., tocziſſto t. 19a. — Točíž: (víno) ze zoctilo, točižto navinulo sě Hlah. předml. ke Cant.; tocziz ŠtítMus. 4b, toczziz Kruml. 229b; tocziz MamA. 37b, Mand. 19b a j., ApatFr. 218b, toczyz Otc. 171b a j.; toċiż Kladr. Esth. 1, 4. — Totíš: ktož by řečeným zlým, totyſſ kúzedlníkóm věřil Vít. 99a; (lidé, kdyby neměli s hříšnými obcovati) s světa by musili sníti, totiſſ že ť jich (hříšníků) jest pln svět ŠtítMus. 27a; v tom (firmamentu) venznuty totiſs vsazeny jsú hvězdy Comest. 3a; totiṡ Hug. 105, totiſs tamt.; totiš LékB. 35b. — Totiž, -to Totiž-to: »vyjidechu z moře«, totiz ono jiná a ono jiná (zvěř) ŠtítMus. 71a; »tam nebude diela ižádného«, neb totiz zde je čas a miesto pracovati t. 59b; potestates, totyz mocní ŠtítSázav. 92b; totiż ŠtítBud. 139; všěcky laiky, totyz vešken lid obecný scilicet Brig. 178; totižto HusE. 3, 155; przypaſſy, totyz nájemníci ROl. 120a; natatoria Siloe, totiz kupadla silojská Mand. 34b; vallis luctus totizto údolé pláče t. 25b; totiž t. 11a; vejda do lesa, totizto do cierkve svaté GestMus. (na stejném místě, kde v GestBř. 50b je toczziſs); totiž PulkVrat. 120a (v Pulk. 126a je na stejném místě točíš); hlediž na levici, totiz na neštěstie světa NRada 2023; totyz Otc. 24b, AlchAnt. 22b; totiž ChirB. 31b; totizto Pr. pr. 244, 256 a j. — Toťjiž, -to Toťjiž-to. Vlastně toť-již = ecce nunc: aj tot gyz, jehož sme žádali, to již svýma očima vidíme Krist. 106b. Podle toho pojímáno a měněno druhdy lidovou etymologií také totiž scilicet v toť-již: jestliže tvé pravé oko činí pótku, totgyżto aby v hřéch upadl, vylup je ŠtítOp. 171b; totgyżto t. 12a; oděnie Jezukrista totgyz kříž Lvov. 44a.

dotad, dotud; dotavad, dotovad; -ž; -to; dotadž, dotudž; dotavadž, dotovadž; dotadto, dotudto; dotavadto, dotovadto; adv., vlastně spřežky z předložky do a výrazu adverbiálního -tad, -tud atd., podobného ke stsl. tądu, tądê illac. Je významu místního a časového, = až po to místo, až po ten čas, bis dorthin, bis zu der Zeit, so lange. Když je připojena věta podřízená, bývá příslušné dokad, dokud atd. někdy vyjádřeno, někdy se rozumí. — Hvězda až dotad přišedši nad tiem miestem stala PassDrk. lb, až na to místo. Až dotadto spomohl nám jest pán hucusque Kladr. 1. Reg. 7, 12. Přiď u pondělí, zda ť mě dotud buoh nadělí Hrad. 111b, do toho času (příštího pondělí). — Plakati budu dotud, jeho (Ježíše) nenaleznu dokud (sic) Hrad. 40a. Svatý Kristofor, dokad viery nepřijal, dotad slúl Reprobus Pass. 357. Pokovad člověk nebude živ (spravedlivě), dotawad diábel nad ním atd. Kruml. 247b. Čert v toho Strachkvasa vstúpi a doniudž dušě, dotud z ňeho nevystúpi DalC. 32. A dotad sem toho (t. aby někdo napsal českou kroniku) žádal, donid sem toho právě nezbadal, v to sě nikte nechce otdati DalC. úv. 1. dotawad by jemu viděnie dáno, doňavadž tělo svaté nepochováno Hrad. 22b, dán slepci zrak na tak dlouho, jako trval pohřeb sv. Prokopa. dotad tě přiezen miluje, doněvadž zisk u tebe čije Baw. 122. Tohož veselé dotud by, jeliž všecka ta noc sjide, toliž ľud pak domóv jide AlxB. 5, 18. — dotad sě s ním (Jidáš s bratrem) vodú kropi, až ho popad hi utopi JidDrk. 90, až, že až; dotad lovec rád sě trudí, a(ž) j’ho sotně noc zapudí PilB.; (ch)těl-li bych to vše klásti, co v téj straně měst i vlastí, dotad ti bych řěč rozvláčil, až by (ty) sě snad i rozpáčil AlxV. 669; (Alexander) dotad jézdu v cěstě děla, až přihna do Arbiela AlxV. 2328; dotawad s ním (Prokop se mnichem) tu bydlil, až sě zákonu naučil Hrad. 4a; dotad muši tu horzieczy, až zaplaci najmenší šart Kruml. 438b; dotud budú tací (milenci) šeptati, až se došepcí, že o nich bude i mluveno ŠtítOp. 332a; (ženy) dotud šepcí, až sě něčeho i došepcí nehodného Šach. 30la. — Dosud, bisjetzt: aż dotud HusPost. 17a, nad tím nadepsáno: do tohoto czaſſu; (ty s’) dotowadż slyšěti nechtěl usque ad praesens audire noluisti Ol. Ex. 7, 16; srv. sen hic, které zaniká a do jehož platnosti vstupuje ten pův. = iste. — dotawad usque tunc Otc. 274a; dotowad, až atd. Pass. 308. — až dotowadto usquequo Pror. Jer. 13, 27, omyl m. dokovadto.

jady, -že jadyže, -ž jadyž, -to jadyžto, conj., kady, kterou cestou, welches Weges; ja- z býv. jē-, zdloužením ze kmene zájm. je-. — Bera sě (Alexander), iadyſto ho v(ódcě) vedú AlxH. 9, 24. Noe na bocě korába učinil dvércě, yadyz by všel do korábi všeliký národ Krist. 103b. Běžav… na moře, iadys ni cěsty ni sledu, kdež neznati, kto kam jedú JidDrk. 95. — jady-tady, kady-tady: iadis v zem(i byla) cěsta, tahdy vzežhú (vsi) i města AlxH. 9, l; iadys (obr) šel, tady piršě přěd ním běhal preč ľud siršě AlxB. 4, 42; by j’ho (Jidášova) dušě nešla tady, iadys slovem zlé prorady v cělovániú dal znamenie ApŠ. 57.

jako, jake, jak, dial. také ak- ako, ake, ak, s enklit. -že jakože, jakeže, jakže, akože, akeže, akže, -ž jakož, jakež, jakž, akož, akež, akž, -ti jakoti, jaketi, jakti, akoti, aketi, akti, -ť jakoť, jakeť, jakť, akoť, akeť, akť, -to jakoto, jaketo, jakto, akoto, aketo, akto, -koli(věk) jakokoli, jakekoli, jakkoli, akokoli, akekoli, akkoli, jakokolivěk, jakekolivěk, jakkolivěk, akokolivěk, akekolivěk, akkolivěk a jaž m. jakž, conj., ut, sicut, quemadmodum, quamvis, wie, als, obgleich; stsl. jako ut atd. Vlastně jmenný sing. akk. neutr. k jaký qualis, v. t. — Je významu relativního, z kmene relat. je-, jenž, proti interrogativnímu kako, z km. interrog. ko-, kъto, kto; ale časem béře se také u významu interrogativním, jako = kako. — I. Relativní jako táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu. Výrazem tímto jest obyčejně tako, někdy demonstrativum jiné; kde žádaného demonstrativa není, tu rozumí se ze souvislosti. Výrazem jako-tako atp. vyslovuje se tu způsob, tu míra, tu čas, tu účinek; někdy je možno pojetí rozdílné. V některých spojeních význam původní se stírá a v jiných obměňuje, a ustalují se některá rčení zvláštní. — Iakos na nebi jsi slavně, takos v oplatcě jsi divně Kunh. 148a, jako-tako, vysloven způsob; iakos jedno sami chtěli, tak v loviščích vóli jměli Pil. b; iakoz teče vosk, tak tecte sicut… sic ŽWittb. 67, 3; yakozto kvíľúcí, tak sě pokořěvách quasi… sic t. 34, 14; yakos to jistě v(idíte), tak tento boj obdir(žíte) AlxH. 12, 27; purgrabie… tak, yaks oněm vzkopal jámu, tak tudiež upadl v ňu samu t. 7, 18; ač ruka takeze k meču jmá, iakſto ke brániú péču AlxB. 1, 6; iakzto ten mák Řěci zobí, tak (já) vašeho krále pobí AlxV. 1080; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého t. 105; yakz jsú byli dědové, takez buďte i vnukové t. 1492; iakz první den ustaveno, tak nebude proměněno t. 2398; yako sě ovčičky rozběhujú, kdyžto pastúšky nejmajú, takez my bez mistra svého Mast. 257 sl.; yakzto jest tam (v kronice boleslavské) postaveno, takezt jest i mnú ustaveno DalC. úv. 3; yakoz róžiu prostřěd lúky postavi, takez bóh českú zemi Přěmyslem oslavi t. 89; yako květ svú vóni dává, takez jest ona (Marie) plod dala Hrad. 67a; Prokop tako jest tich, již iako by byl ovšem mnich t. 2a; těm učiní král nebeský takeze, iako král světský jeden učinil t. 95a; slzy mu (psovi) tekú takez, yakz člověku t. 103b; kmetě vdovcě móž (komorník atd.) takez pohoniti, yako holomka Rožmb. 56; yakeze anděli od boha poselstvie dějí, takeze svatý Jan Pass. 277; iakez otec křiesí mrtvé, takez i syn Krist. 64b; iakoz trnie, takez bode sbožie NRada 1780; iako tomu, ktož jie strdi mnoho, nenie dobro, takeze, ktož jest pytač veleslavenstvie božieho, obtiežen bude Ol. Prov. 25, 27; takez on, iakez všichni staří tam… quam Lit. Jos. 7, 6; iakoz vy jich (zemřelých) pilni budete, takez vás potomní vaši ChelčPař. 150b; iakozto zrna piesková nedržie se vespolek, takez ti, kteříž rozličnými domněními dvojie sě, na piesku sě zakládají t. 142b; staří iakoz sú uvěřili, tak sú žádali svým dětem též viery t. 180a. — yakoz sděli biechu, takuz otplatu vzěchu AlxV. 501, jako-taký (demonstrativum jiné než tako); nezdá mi sě, by vlastná mátě kde taku věc obdiržala, yakoz sě téj ženě stalo AlxM. 3, 19; — svědčí svaté písmo o tom, iakoz to město potom opět sě jest opravilo AlxV. 2084 sl., yakoze to město potom atd. AlxVíd. tamt., ten-jako; (žena) má tiem řádem proti pohnanému jíti, gakty muž Řád pz. 40; — k třetiemu roku vezme téhož komorníka, yakty-tie byl na prvniem t. 3, týž-jako; aby sě vám též, iakty mně nepřihodilo Kruml. 434b; — yakz sú směli oni k nám sě zavražditi, tyem právem my móžem svých přátel mstíti DalC. 18, jakž-tiem právem. — (Kóň) sě takez zkazí stáním, iakoz častým osedláním AlxV. 849, jako-tako, přechází u význam i-i, et-et, sowohl-als auch, v záporu neque-neque, weder-noch; aby sě jemu neposmievali tak lidé, yako i črtie ŠtítVyš. 32b; (oblehatelé) yakſto kľuky, tak blídami pokojě sobě nedachu AlxH. 8, 35; noc jest děju všemu mátě, iakſto zisku, tako ztrátě AlxBM. 5, 17; (Jidáš byl Pilatovou) všiú věciú vlada, yakſto dvoru, tak poklada Jid. 40; ot všeliké sběři, iaks u ptačctvě, tako v zvěři LMar. 59; křiče yakz mal tak welyky Umuč. 2b; všichni, tak malí yako velicí zhubeni budete Mill. 14a; ve všech přiech každý, tak póvod, jako pohnaný, mohl jest sobě poručníka udělati VšehJ. 450. — Po ňem (Václavu I) Přěmysl yako krásný květ pojide DalC. 89, jako, jakož, jakž, jakožto… (bez demonstrativa); mezi oběma lotroma a na prostřědcě (pověšen Ježíš), iakozzto by on těch lotróv hlava byl Kruml. 328b; všici v hedbábnéj vilně biechu, u předrahém rúšě, iaks takým kniežatóm slušie AlxH. 2, 32; když jě (rodinu Dariovu, zajatou) přěd král přivedú, a sirdce jim yakſto v ledu, v oné hrózě atd. t. 5, 24; budete svrchovaní, iakez váš otec svrchovaný jest Krist. 39b; milý yakozto syn jednorožcový quemadmodum ŽWittb. 28, 6, zmilelý iakozto ŽKlem. tamt.; krásen iaco anjelík Příp. sv.-jiř.; černý yaco zmek tamt.; nohy mé iako jelenóv tamquam cervorum ŽKlem. 17, 34; zetře hospodin cedry… a smenší jě iako telcě libanské tamquam vitulum t. 28, 56; vzplanuli iakzto oheň sicut ignis t. 117, 12; Iako voda prolit sem sicut aqua t. 21, 15; učiněni sú iako bláto ut stercus t. 82, 11; yakozto dým zhynú quemadmodum fumus t. 36, 20; sbožie jde iako z vody Jid. 128; pozván jsa iakſto na hody t. 127; diechu spolu yako stlúpem AlxH. 3, 24; krev teče yako řěka AlxV. 1679; aspis… stáhne hlavu yako uzel t. 222; (Alexander) potřě liud yakozto plevy AlxŠ. 1, 3; pro dar nepřěvracuj práva, iakz juž (nyní) pohřiechu sě stává AlxV. 253; iakoz napřěd pravi t. 829. — (Durink) vyně hlavu…, yakz jiu bieše sťal krvavú DalC. 21; chci sě zpraviti, yakx (jakž) mi kmeté naleznú Rožmb. 124; z dluhóv opat sám zprav sě sirotčím právem… i yakx rotu vydadie t. 138; jenž sě praví nevinen (z nevěry), ten sě odpřisěz sám svú rukú, to je sirotčím právem, iakx sě v odpovědi zpravuje t. 129; ductus veden iugulo za hrdlo ut agnus yakty beránek SekvE. 31b, jak-ti, jako; sicut cera yakti vosk t. 32a; ut bos iakty vól t. 57a; nebývaj neustavičen iakty vietr Lit. Sir. 5, 11; kvietie mé iakti mrazem zarazila jest (milovnice má) Kruml. 403b; (mé tělesenstvie) jest, iakty by samo v sobě bylo, přieliš trpělo t. 420a; když sem v svém domě seděl a iakti štěp plodný (ratolesti své šířil) t. 403b; učedlník móž vybrati užitky, iakty rozličné kvietie t. 480b; estote buďte prudentes múdří sicut serpentes yakſty hadové, totiž chovajte dušě yakzti had hlavy SekvE. 30a, jakž-ti, jak-ti, jako. — Ten král, iakſto iens movit, zamysli chtě jěti lovit PilB., jakšto jenž…, jakž-to jenž…, jakožto ten, jenž je movit (t. pán k tomu oprávněný); což král chtěl, musi sě státi, iakſto iemuſto moc dána PilD., jakšto jemužto…, jakožto ten, jemuž… — Aniž sem kdy tak rozmyslil, yakz ſem zyw, na nebezpečenstvie těch, ješto sě k smrti nepřipravují Štít. uč. 154b, jak sem živ atp. (věta vkládaná pro sesílení); já sem nesnadnějšie svády yak ſem zyw nemieval Kat. v. 1422; nikdy, yakz ge zyw, nepil sladšie vody Otc. 135b; já mohu řéci, že sem, yak ſem ziw, viece neustal Lobk. 84a. Odtud rčení jak-živ atp.: (Kateřina) najprvé múdrého yakz tie zywa, dnes uslyší Kat. v. 1546, jakž-tě-živa, z jakž ť je živa. — Král Boršě a Havla a málo starých jmieše, s těmi yakz moha král sě bránieše DalC. 85, jakž moha, nč. jak (jest) mohl, jako s part. -nt za nč. sloveso finitní; mužie… yakz mohúce sě sebrachu t. 11; yakz moha ut potens Prešp. 186a; trpme yakoz mohúc Štít. uč. 137a, nč. jak můžeme; aspoň tu divnost yakz mohúce opatřeme Štít. ř. 22b; ukázal sem jakž moha mluvě o tom ŠtítMus. 24b; — mocný hospodine, jenž všěcky smutky cělíš hi iaks chtě dary své dělíš LMar. 49, jakž chtě, nč. jak chceš; král yako chtě ohledati (meč, Benedou chválený) i vzě meč ot ňeho DalC. 50, nč. jako by chtěl; — (žena) iako ze sna vzdyšiúci ležala Jid. 160, jako vzdyšiúci, nč. jako by vzdychala; — ciesař (nepoznán a na císaře vyptáván) mluvieše yako o ciesařovi nic netbajě t. 39, jako netbajě, nč. jako by nedbal; — (osel) jde iako dřiemě Baw. 97, nč. jako by dřímal; — paste stádo božie opatrujíce, ne přinucením… ani yako panujíce v žákovství, ale příklad učiňeni jsúce stádu ChelčPař. 173a, nč. jako byste panovali; (kněží mají řeč boží) mluviti jako poslové boží, ne iako panujíce nad věrú a činíce z nie, což chtiece t. 127b. — Sen hi on (Jidáš i Pilat)… k zlému iaks na rukú nošen Jid. 52, jakž, jako, = jakoby, takořka, téměř, tamquam, quasi; zlý k zlému iako přilne, neb což jest podobno k čemu, to vždy iako přilne k ňemu t. 10; (Šimon) radoščěmi iako umřě Hrad. 69b; (Alexander) uzřěv den yako sě leče AlxV. 679; macedonský král to vida iako sě j’mu moci přida t. 1738; (měsiec) iako sě proměni ovšem, že by tma světu po všem t. 2348; až iako řéci neslušie ApD. a; ot jeho (Hynka z Dubé) rázóv yako hrom hřímáše DalC. 93; jiskry yako lécí v plameni večas vzhóru jdúc, večas dolóv Štít. uč. 154a; když (člověk)… yako plál milostí t. 98a; která (žena) před svým mužem vždy je smutna a kromě ňeho yako pléše t. 56a, 56b; tu bóh yako vsěde na vóli člověčí a bude ji zpravovati Štít. ř. 201a; (kuoň) prudkostí yako pluove Vít. 6b; (Petr) utě Malchovi ucho, u samé hlavy yako jemu ustřiže t. 48a; řkúc (matka o dceři): »Zda v některú dobu jeho (pústenníkovu) radu uslyšéci mne sě yako nestydieci povolí?« Kat. v. 450; jeho yako za blázna jmějiechu ML. 77a; buď yakozto na poskocě NRada 1180; každý na svém miestě stojí yakzto sšikován v svéj rotě t. 1491; (církev) vidieše sě iako vdova Kruml. 77b; (nemocného) tak bolí v hlavě, až iako chce (z) smysla býti ChirB. 206b; jest-li krev bielá a yakti s pěnami t. 42b; (kost čelní) se spojuje s kostí nosu… iakozto zuby pilnými Sal. 744. — O malých a najmenčích hřiešiech to má věřeno býti, jako jest řeč mnohá, smiech neskrovný a jiné obyčeje lehké ChelčPař. 152b, jako, = jako jsou atp. (uvozují se věci vyčítané); často mistři k obraně moci s mečem u vieře přivodie sobě doktory některé, ale kteříž proti meči mluvie, o těch mlčie, iakozto Origenes, sv. Bernard…, sv. Jan Zlatoústý t. 17la. — Stalo sě jest mlčěnie na nebi yako pól hodiny Alb. 87b, jako, téměř, asi; jěl jest yako snad desatery hony Pulk. 83b; yakozto honóv pětmezcietma quasi Koř. Jan 6, 19, odplavivše se honů jako pětmecítma Br. tamt., as pětmecítma honů Bibl. 1857 tamt.; sedechu mužové v počet yak pět tisíc numero quasi quinque milia EvOl. Jan 6, 10; bieše jich yako piet tyſicze erant quasi quatuor milia t. Mark. 8, 9; přičiniž iako dva loty sádla ChirB. 185b; vezmi cibuli a vykroj v ní yako špunt a naplň ji dryákem Chir. 140a. — yakoz jmá výsost neskrovnú toto město i přiekopy, čsož sě vás každý přichopí, vašě moc všemu odolá AlxM. 1, 13, jako, jakkoli, ačkoli; při významu tomto přijímá jako přívěsky -koli, -kolivěk: a yakozkolwek v téj zemi drev dosti jest, však jeho (uhlí kamenného) mnozí miesto drev užívají quamvis ligna multa sint Mill. 7la; iakz gſem koliwiek mnoho psal o Indí, avšak jsem ješče nepsal o ostroviech licet scripserim t. 120b. — Jehož (těla Ježíšova, Maří Magdalena) mazat přišla byla, by sě iakz takz utěšila Hrad. 41a, jako tako, jakž takž, vysloven způsob neurčitý, nějak, taliter qualiter; tu sě yakz takz Matodiana utěšila Pass. 287; dajž nám tvému umučení yakz takz býti přirovnánu Modl. 48b; jimiž (krópěmi) yakz takz obvlažijí své žádosti hořkost ŠtítVyš. 46a; ex parte z čésti, yakzz takzz HymnA. 82a, s čiesti, yakz takz HymnB. 51b. — Tu biechu kola tak chytrá i tak úpravná, iakz jich nikte nemožéše rozebrati t. 1150 sl., tako-jako, vysloven účinek, tak-že, so-dass; tak mnoho ľuda bieše, iaks (ľud) juž trub nedoslyšieše AlxB. 8, 7; (aspis) jest tak nezbeden, iakz nedbá i jedněch kúzel AlxV. 221; (slunce a měsiec) tak otmíta ovšem, iaks bude tma světu po všem PilC.; (vrásky) tak suchotú opadly, iacos po všem líciu byla všě plet zpráhla ApŠ. 154; jiež (blískoty) sě byli tako lekli, iaks každý, jamž mohl, utekli t. 113; (osvietil s’ duši) tak milosrdně, yakze všěcky dobré skutky mohla činiti Rúd. 5b; most Bavoři porubichu tak, yakoz ledva stromieše DalC. 89; tak k nim jich rúcho přilnulo, yakz jeho nikte svléci nemohl Pass. 55; to (osudie) rúchami a smolú tak uhradili, yakzto tam voda jíti nemohla t. 156; sv. Petr počě sě (s čarodějem Šimonem) hádati a tak jemu řeč zavazovati, yakz mu nikak Šimon neumě odpoviedati t. 294; tak sě chci nad nimi pomstiti, iakzto mi sě viec ižádný z nich nebude posmievati t. 351; stkvúcie sě hvězda zjěvila tak, yakz veš svět osvietila Vít. 22a; (Zachariáš) byl jest tak dobrý, iak ižádný nemohl na ň žalovati Kruml. 147b; mlčal tak, iakzz žádné odpovědi nedal t. 46b; (žalář) bieše tak tajemný, yakz ve ň nevsadiechu nikoho, jedno toho, jenž atd. Kat. v. 2408; (mistři) tak zmámeni bychu…, yakz ižádný nevece slova t. v. 1652; tak sem ho (chotě) zaľúbila, yakz jiného nechci jmieti t. v. 1270; jsem tak v zboží rozplozena, yakz toho nevědě čísla t. v. 275; (Kateřina) byla tak převeliké krásy, yakz… nikdie jiej nebylo rovně t. v. 120; tak krásnú mě pravíte…, yakz takéj nikdie neznáte t. v. 369; tak-li vy ženská moc oblúdila, yakz vás každý zmámen stojí? t. v. 2150; (bůh k Mojžíšovi) tak jasně mluvieše, yakz i poslední rozumieše ML. 57b; — dar svatého ducha… jich mysl obpopade, tak iaks sě včěchu diviti, co by atd. svD. 51, tak jakž, tak že, so dass; jiež (prorady) nelzě juž zbýti kady, taks iaks jest pojíti všemu AlxBM. 7, 16; svatý Jan svú húní jeho (Jaromíra) ode všech šípóv bránieše, tak yakz nemohl jest zastřělen býti PulkR. 37a; — takă j’ho světlost ostúpi, iakose při blsketu takém nelzě by tam hnúti zrakem ApŠ. 32, taký-jako (demonstrativum jiné než tako); taky zvuk hi křik by v zástupiech, iaks sě zdáše, by v tu dobu sto hromóv vzehřměli AlxB. 2, 21; inhed jě (císařovou a Porfyra) taka zarazi vóně, yakz jí (= jich obou) síla tak všelika neby, bysta mohla státi Kat. v. 2535; (Kateřina) bieše w takem rúšě, yakz jeho… nikte nevědieše ceny t. 225; tyem té viny pokúpívě, iaks tebe viec neodstúpivě AlxBM. 2, 1, ten-jako; od toho pak střělci biechu, iak vyzřieti (přes zeď, oblehaným) nedadiechu AlxV. 473; (Filip) by juž na tey době, iakoz mu třěba po sobě ostaviti hlavu AlxV. 91; juž na zdi ľuda tolik, yaks nevědě řéci kolik AlxH. 8, 10, tolik-jako; — bóh skot j’ho (Jachimův) viece plodil, iaks nijeden byl tak mnoho skota jmajě LMar. 11, jako (bez demonstrativa), = že, dass; v tu dobu bě juž dospělo o korábiech všecko dielo, iakoz což třěba stravy, to vše atd. AlxV. 254 sl.; tu bez čísla lidí zbito, iakoz řiedký kto hostaven AlxV. 817; milost pro ni (pro královu matku, pro její přímluvu) obdržěli, své dědičstvo vše přijěli, yakz v-ni-v-čemž nevzěli ztrátu AlxM. 3, 14; čest i zbožie potratíme, iakz sě viec neopravíme AlxV. 1329; bě obyčej časa toho, iakoze (táhnouce na vojnu) doma nikoho své čeledi neostavili t. 1272; byla zima veliká, iaks stala (zastavila se, zmrzla) řěka všeliká JidDrk. 101; ciesař (Maxencius) bieše pohanstvo uhrozil, yakz sě třiesli jeho zrakem, jako kuřě před luňákem Kat. v. 13; ten (bůh) mě… oslavil, yakz sem vesela t. v. 1188; v tu žádúcí kóži práchu biči ze všeho ramene, yakz od každého pramene (bičového) stanieše sě vláštie ṡkoda t. 2297; — kda jest tomu býti, iakz bych já svój kóň okročil AlxV. 170, jakž-bych, jako-bych, že-bych, a-bych; bože, rač mi toho dopomoci, bych mluvila s dievkú v noci, iakz by nevzvěděli soci KatBrn. 247; (Alexander) rozkáza, aby sě hotovi jměli, iakz by náhle k městu jeli AlxV. 419; uzdálo se jemu (Husovi), iakoby již potom křesťané nebyli dlužni následovati v trpelivosti apoštolóv a prvotnie cierkve svaté ChelčPař. 156a. — Iakz ta trojě věc pomine, tako jejich (těch tří věcí) sled pohyne AlxV. 17, jako-tako, vysloven čas, kdy, když; odtud ve smyslu přeneseném podmínka, jestliže: (dievky) yakſt na mužě vynikú, tak všecky plavecky křikú DalC. 10; yakz sě jěchu (Čechové) v turnej hráti, tak za nic počěchu v boji státi t. 84; yakſ sě (nemocný) túto masťú pomaže, tak sobě třetí den zvoniti káže Mast. 331 sl.; yakz kolivěk mrkne (se setmí), tak zvieřata smutek mají, ptáci všickni světla žádají Levšt. 150b; yakz je (lidi) potká pokušenie, tak ne(s)stojie v svém úmysle ŠtítBud. 162; yakz jej (člověka prchlého) popudí něco, takez sě zapomene t. 163; bě obyčej časa toho, iakoze uzřěchu koho, jenž byl dobrý v svéj mladosti…, dáno mu sbožie toliko, do smrti třěba koliko AlxV. 355 (demonstr. tako vynecháno); (Bŕacislav) yakz to vece, káza na ciesaře udeřiti DalC. 44; yakz na Ctirada (dívky) vynikú, hlasem vysokým křikú t. 13; a yakož sě jeho dotkú, Přěmysl vdruži v zemi otku t. 5; (Řekové) prosřěd noci náhle vstachu, iakz trubačí hlas poznachu AlxV. 2439; yakz sě omrači nebe, sotně mohú dočekati, kdy by bylo léci spáti t. 590; yakz sě (kněz, u vidění) přič obráti, všě sě ta světlost zatrati t. 909; (nepříznivci) yakz otstúpie dále, což najhoršieho vědie, o tvých sloviech propovědie t. 45; iakz umřeš, všeho zbudeš t. 1872; iakze (králová) ty stráže umýti, stráži počěchu mluviti KatBrn. 260; králová, iakze v temnici vstúpila, uzřěla, že atd. t. 265; yakze nás vykúpil postquam nos redemit HomOp. 152a; ak sě jest stal hlas ut facta est vox EvOl. Luk. 1, 44 (208b, jakž se stal hłas Br. a Bibl. 1857 tamt.); žena, akzz poznala ut cognovit t. Luk. 7, 37 (304b, jakž zvěděla Bibl. 1857 tamt.); pane, akzz vidím, že prorok jsi ty Domine, video, t. Jan 4, 19 (223a); inhed akkz učil vonnost t. 116b = statimque, ut sensit Gen. 27, 27. — yakz brzo ta noc minu…, tak (Alexander) vojem vstáti káza AlxV. 1179, jako brzo (-tako); yakz brzo provolachu, tak všickni na vojnu vstachu t. 962; yakz brzo takýto pták výr nad tobú sediec uzříš, tak mimo pět dní déle živ býti nemóžeš Pass. 391; iakz sem brzo páteř pěti počal, tak sem inhed pomyslil, aby atd. t. 453; iakz jim (Ježíš židům) brrzo promluvieše, tak každý z nich na zemi letieše Hrad. 81a; (Alexander) pobi ty všě vojě, iakoz brzo došel boje AlxV. 1139; yakz brzo (Přěmysl) Libušě dojěde, Libušě jej za muž pojě DalC. 7; yakz brzo by po stole, prosi křista Bořivoj od Svatopluka t. 23; yakz to brzo dořeče (Břetislav), káza všěm v Domažlicích býti t. 44; yakz sě brzo uzřěsta, sieci sě bratry chtěsta t. 53; yakz brzo sě úraza zhoji (Svatopluk), inhed sě do Uher zbroji t. 57; yakz jej (pana Hynka, Němci) brzo vzvědiechu, tak sě na běh oddadiechu t. 93; a iakz sě brzo pokrstíš, inhed bělejí než snieh budeš Pass. 469; yakz brzo Jezus dše, to dietě zdeše ML. 49b; pohané, yakz brzo počíná svítati, hned přídau Lobk. 83a; — yakz ho (měšťané Alexandra) nahle zvěděchu, tak jej s milostí přijechu AlxV. 707, jako náhle (-tako); moře, yakz nahle vietr pověne, tak se vzmútí Štít. uč. 25a; yakz nahle učiní jemu (člověku neustavnému) někto něco protivného, tak milost zmiše tamt.; taks iaks nahle v řěči bysta (Jidáš s Pilatem), oba sobě sě sliúbista Jid. 53; — a iakz to richle povědě (slepec), tak oběma očima vzhledě Hrad. 22b, jako rychle (-tako); yakoz jej rychle potka (Alexander Aretu), nejmě přěd ním živótka AlxV. 1558. — (Ježíš) vzdálil se jest od těch tří apoštolóv tak daleko, yakoz by kto mohl kamenem dolúčiti OpMus. 79a, tako—jako, vyslovena míra, jak (jakou měrou) jak velice, kolik; tak daleko šed, yako by mohl kamenem dolúčiti Kruml. 161b; by ot břeha pláně taká, iakz by mohl dovrci z praka AlxV. 578; tak daleko, yakoby mohl za sedm dní ujíti Mill. 17a; tak dlúho, yako by sě mohl člověk najiesti t. 33b; sem před ním (skladatel Alexandreidy před Šalomounem) tako malý, iakz přěde lvem zvěř ustalý AlxV. 30; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého t. 105; tak dušě letěly hustě, iakſto když stáda rozpustie AlxB. 4, 17; všady hustě stála kopie, yakſto trest neb sláma v snopě AlxH. 8, 20; na všě strany střěly letie, yakſto krópě z búřě létě AlxB. 2, 15. — Nic užitečnějšího nenie yako strach boží Alb. 12b, jako při komparativě, = než (podle positivu: užitečný jako…); nic nenie horšieho, yako penieze milovati ChelčP. 237a; nic v obci nenie horšieho yako zrada Hilar. 44a; král toho ostrovu krašší rubín má, yako jej vídal ve všem světě quam umquam visus est Mill. 108a. — Kto jest ten, yako tě zradí quis est, qui tradet Lekc. 27a, jako kleslé ve význam relativa absolutivního, nč. ob. ten, co tě zradí, m. který atd.; jest, yako hledá a súdí qui quaerit et iudicat t. 113b; otce Abrahama, yako umřel jest qui mortuus est t. 114a; otec mój, yako chválí mne qui t. 114b; každý, yako věří ve ň omnis, qui t. 176a; po smrti toho, yakoz zabit byl illius, qui Mill. 48b; ten kohaut, yako zazpieval, když Petr Krista zapřel Lobk. 168a; censitor… jest ten, iako vybierá platy Lact. 34b; Zigmund, yako kosy prodává, na místě se přiznal Lún. var. 1533; kdo jest onenno, yako tamto jde? Ezop 5a; ten sedlář, jak ten vůz dělá ČernZuz. 49; měla sem u sebe tu Aničku, jak umí krumplovati t. 71; mezi rudú, yakoz z hor kopají Mill. 2la; zbožie, iako jeho otec byl rozzastavoval Mart. 61b; slovo, yako mluvil verbum, quod locutus est Lekc. 47b; v každém slovu, yako vychodí z úst božích t. 92a; jest dietě jedno zde, yako má pět chlebuov puer, qui t. 108a; všěm, yako čekali vykúpenie omnibus, qui t. 34a; vece těm, yako za ním šli t. 57a; podlé cesty ti jsú, yako slyšie hi sunt, qui audiunt t. 81b; blahoslavení, yako slyšie slovo božie qui audiunt t. 104a; nad těmi, yako nemohli super his, qui infirmabant t. 106a; (ti), yako věřie ve ň qui t. 173b; spadl jest duch svatý na všěcky, yako poslúcháchu jeho slova t. 174a; ti, yako sú ducha svatého přijeli hi, qui t. 174b; apostolé, yako byli v Jerusalemě qui t. 178a; ti (lidé, národové) sobě osobichu země, yakz i dnes jmá každá své jmě DalC. 1 (doklad nedosti jasný); všecky děti, yako byli v Betlémě pueros, qui Lekc. 30a; v těch věcech, yako jsú otce mého in his, quae t. 47b; drobty, yako padají s stolu t. 98a; abyste psaní dostali obzvláštně ta, jak pan jenerál posílá ČernZuz. 60; — na tom domě, yako Vizinovi prodal KolČČ. 48a (1553), jako m. jejž; — se vším lidem, iako gey tu byli přivedli Mart. 34b, jako jej = jejž atp. (k absolutivnímu jako přidán pro vyjádření flexe příslušný tvar zájmena je-); ten doktor, jak ho tak chválíš ČernZuz. 64; (syna) s jednú kněžnú měl, iako gi byl bezděky vzal Mart. 34b; od listu přiznávacího, iako mu rekognicí řiekají VšehK. 269a; hrnec, yako w nyem jahody jsú Lék. 62a; dřievie, yako na niem chléb sv. Jana roste Lobk. 83b; hrnec, yakozto gim hrách cedie Lék. 62a; hřeby, yako gimi Kristus na kříži přibit byl Lobk. 66b. — Poslali k nim Petra a Jana; yako přišli, modlili sě qui cum venissent Lekc. 178b, jako, když; — juž běchu pominuli otta(d), yakoz na moře vzplynuli, časi jednoho měsiece AlxV. 560, ottad, jako = od té doby, co, kdy; (krúpy) sú nikdy nezjěvovaly sě tak veliky v zemi ejipskéj, yakz jest ta vlast stvořena ex quo Mus. Ex. 9, 24; od téj chvíle, yakz království obdržal, jedinú byl vyjel na vojnu Mill. 52a; — to jest to miesto, yako Samson podtrhl na se slúp Lobk. 75a, jako, kde; hlíza v miestech, yako žlázy bývají na hrdle ChirB. 45a; — podlé cesty, yako k Čtitařuom jedau KolČČ. 220b (1554), jako, kudy; — jsú čtyři dni, iakzto (Lazar) v rovu leží Krist. 74a, jako, co; Bessus pak, iaks nerozuměl, vztáza (někoho), jenšto hřěčsky uměl AlxBM. 4, 24, jako, ježto, poněvadž — Když viděli, yako byl učinil divy, řekli cum vidissent, quod fecerat signum, dixerunt Lekc. 109b, jako, = že; najvyššie příčina své chvály jest (bůh) sám, yakz najdóstojnějšie stvořenie nemóž pověděti, jakž jest ŠtítVyš. 88a. — II. Interrogativní jako je za starší kako a ujímá se časem tou měrou, že kako se zapomíná a jako v nč. je za ně pravidlem. Obmezení novočeského, aby při významu tázacím bývalo jen zkrácené jak a při vztažném plné jako (nebo také jak), v době staré nebylo, to vyvinulo se a vyvíjí se rovněž teprve časem. Srov. kako. — yako dlúho položi radu duši méj? quamdiu ponam ŽWittb. 12, 2, kak dlúho ŽKlem. tamt., kako dlúho ŽPod. tamt.; jak důstojné jest jméno tvé! Br. žalm 8, 2, stč. kako divné jest jmě tvé ŽWittb. a ŽPod. tamt., kak nadivné ŽKlem. tamt.

jam, *jamo, -že jamže, *jamože, -ž jamž, *jamož, -to jamto, *jamoto, -koli jamkoli, *jamokoli, adv., conj., kam, quo, wohin; stsl. jamo quo. Je významu relativního, z km. je-, jenž, proti interrogativnímu kamo, z km. ko-, kъto, kto; ale časem zaniká a nahrazuje se interrogativem kam. Jest archaismem již ve stč.; znělo původně jamo (jak se dosud slyší v nářečí hornoostravském), ale plný tento tvar zde nedoložen. Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu; tímto jest buď tamo, tam, někdy výraz jiný, někdy demonstrativum ze souvislosti domyšlené. — Jakžto trest, iam vietr pochýlí, tam taký člověk sě schýlí AlxBM. 6, 17, jam-tam. Tam stezka, yamz pokážiu vem ŽWittb. 49, 23. Doveď mě tam, yamz si dovedl (lotra) ML. 5a; gyamzto já jdu, tam ty nynie přijíti nemóžeš t. 4a. Déšč tam splynu, yamz on (Ježíš) chtieše DětJež. 6a. Tam je uvede dar božie milosti, yamzz sú byli upřeli úmysl Štít. ř. 60b. Ktož nepójde tam, yamz jmá jíti t. 173b. Ó kak by to dobře bylo, bychom tam již všichni vešli, yamź jest nás již stránka vešla ŠtítBud. 103. — Každý iams mohl utekli ApŠ. 113. Beř sě, yamz chceš Pass. 361. Svatý Augustin do Mediolana poslán, yamſto přišed jeho (s. Ambrože) kázanie rád poslúchal t. 463. Mnozí zhynuli a nedošli, yamz mienili Štít. ř. 187a. Smrt trpočí je, yamz oni nechtie Štít. uč. 153a; (někteří) nejdú rádi s tohoto světa, ale smrt trpočí je bez jich dieky, iamz oni nechtie Kruml. 344b. Ješto mi sě oko vzhledí, yamz bych nechtěl ŠtítBud. 110. Poslal je (Ježíš apoštoly), yamze jíti jemu bieše quo erat venturus EvVíd. Luk. 10, 1. yamzto když byl přišel Josef quo Mus. Gen. 46, 29; yamzto když byl vstúpil t. Ex. 19, 20. Veď lid tento, yamżto sem mluvil quo locutus sum Ol. Ex. 32, 34. — Cěstu, yamz sě béřete viam et iter, quo pergitis t. Súdc. 18, 6. Šedši k tomu miestu, yamſto jiej anděl jíti kázal Pass. 473. I přišel jest Jeremiáš na to miesto Tophet, yamzto ho poslal hospodin prorokovat Pror. Jer. 19, 14. Přiblížichu sě k hrádku, yamzz jdiechu EvOl. 266b. Do Jessen, yamżto když byl přišel Josef atd. quo Ol. Gen. 116, 29. Na vrchu (hory), yamżto když byl vstúpil Mojžieš etc. t. Ex. 19, 20. Očima je (pohřebníky) provodichu, yamz najdále viděchu Vít. 41a. — Abychom, odtud vstanúc, yamz jsme vpadli, počeli jíti ŠtítMus. 82b, za to ve ŠtítOp. 85a: Chce ť bóh, abychom odtud počeli jíti, kamž sme vpadli. Kamož ť jedno on (kůň) poteče DalC. 4, za to v DalJ. podle rkp. V: jamž ť jedno on poteče. — Chtěl bych s tobú jíti…, yamz by ty mi kázal koli Rúd. 11b, jamž-koli. — yamz Alb. 14b, yamzzto Ol. 2. Reg. 15, 20.

jeliko, jelik, -ž jelikož, jelikž, -to jelikožto, jelikžto, adv., conj., kolik, jak velice, jakou měrou, wie viel, wie sehr, quantum; vlastně sing. akk. neutr. adj. jelikъ quantus. Je z kmene zájmenného je-, jako koliko a toliko z ko- a to-; stsl. jeliko. Význam relativní táhne se k demonstrativu, které ve větě řídící jest anebo ze souvislosti se rozumí. — Neb gyelykoz slunce svietí, tolykoz nám jest dne jmieti Vít. 7a, jelikož-toliko, kolik-tolik. Kto by mohl tolyk počísti, gyelykoz vzěchu kořisti AlxV. 1840. Nero káza jě (rytíře ke Kristu obrácené) inhed v žaláři zavřieti, aby gelikoz jě dřieve miloval, toliko je nemilostivějie mučiti kázal Pass. 300. — Gelykoz ho (máku) zrn szobete…, tolykez pohan pobiete AlxV. 1068, jelikož-tolike-ž, toliké-ž. Gelykoz jest nelíbo bohu nestydatstvie, tolykez jest mu líb stud Alb. 66b. Dnes (člověk jest) míl někomu aneb někto jemu; jednež ť sě hněv vzbudí, a gelikoz měl v tom libosti, bude tolikez mieti nelibosti ŠtítBud. 113. — A gelykozz náš duch tělesný a světský pohyne, ſtolyk v nás boží duch roste Štít. ř. 15a, jelikož-s tolik. Gelykoz sě jedna (milost, světská nebo boží) rozmóž, ſ tolyk mdlé druhá t. 93b. Gelikz kto přišel k té milosti, ſ tolyk jest přišel k svrchování Štít. uč. 99b. Gelykoz miluješ boha, ſtolyk budeš pilen, aby plnil vuoli jeho ŠtítVyš. 46a. A gelikoż kto má kterú věc milovati, ſ tolik má tomu protivného nenáviděti ŠtítMus. 106b. Ktož ť urazí koho neb ochromí, s tolik jej zabil, gelikoż umrtvil v ňem života jeho t. 144a. — Gelykoz otstojí vzchod ot západa, tak daleky učinil zlosti našě ot nás quantum distat…, longe fecit etc. ŽKlem. 102, 12, jelikož-tak; gelykoz jest dalek…, tak daleky učinil ŽPod. tamt. — Yelikoz dalek vzchod ot západa, daleko učinil ot nás nepravedlnosti našě ŽWittb. tamt., jelikož (bez demonstr.). Ač by urazil který (muž cizí) ženu těžkú, podleže škodě, gelikoz by potřěboval muž (ženy raněné) subiacebit damno, quantum maritus mulieris expetierit Ol. Ex. 21, 22; podleže škodě, gelykoz by potřěboval muž Mus. tamt. — Aby (zlí) ne tolik škodili, gelikoz by chtěli ŠtítBud. 96, ne tolik-jelikož, nč. ne tolik, kolik. To narozenie netolik anjelé přijieti žádali, geliko i otci světí žádáchu Kruml. 18b, ne tolik-jelikož i, nýbrž i. — Kristus, gelikożto člověk, má znánie otcě HusPost. 83a, jelikož, pokud, jakožto, vzhledem k čemu, inwiefern, als, quatenus, in quantum. Kristus počat jest jelikožto člověk HusE. 1, 15. Kristus, jelikožto člověk nenalezl jest tak veliké viery v rodu Jakob t. 2, 46; v panně Maří a v svých apoštoléch… znal jest, jelikožto bóh, věččí vieru, ale nenalezl jest, jelikožto člověk tamt. Pán Ježíš (jest) věčný, počátku a konce nemaje jelikožto buoh, a jest počátek maje, ale konce nemaje jelikožto člověk t. 3, 154. Ti (skutkové) bohu jelikožto bohu sě připisují t. 1, 12. Když jest múdrý buoh, nemni, by ť neuměl nové gelikoz k nám a neslýchané vymysliti muky Štít. uč. 156a. (Ústa) by byla plna čirvóv gelykoz k duši Alb. 22a. Upadli sme, gelikoż k duši, ve čtveru pokutu ŠtítBud. 119. Ty panny (helmbrechtné) gelykoz k bohu jsú psotnějše, nežli ženy, ješto již své muže mají Štít. uč. 36b. Z toho pořadu (t. dominationes) jsú ciesaři gelykz ke všemu světu, králi k svým zemiem, páni v svých panstvích t. 83a. Jedny bóh miluje viece — gelykoz v něčem — a oni pak boha méňe ŠtítBud. 138. Ó kak jest dobře řečeno »milosti plná« gelykoz k bohu, gelykoz k andělóm, gelykoz k lidem ML. 69a; (Maria) byla milosti plna gelikoz k bohu, gelikoz k andělóm, gelykoz k lidem Krist. 11b; (Maria) byla jest milosti plna gelykoz k bohu, gelykoz k andělóm, gelykoz k lidem ROl. 139b. (Kristus) trpěl přěrad gelikozz k bližniemu, přěbolestivě gelikozz k sobě, přěposlušně gelikozz k otci, přěmúdřě gelikozz k vrahu Kruml. 231a. Bóh… se mnú jest, gelikoz mě stvořil Krist. 12a. Každý, gelikożto stvořen jest od boha, jest syn boží…, každé stvořenie, gelikożto jest od boha, jest dobré HusPost. 56a. Ty pravdy lidské, kteréž ctnostně zpravují, gelikoż sú nalezeny od lidí, nazývám lidské ChelčPař. 138a. Gelykoz jeho (lotr Krista) mrúce vidieše, za pravého jej člověka jmějieše, a gelykoz proséše, aby na ň vzpomněl, v tom jeho božstvie poznáváše Hod. 49a. — Řeči prázdné, gelykoz mohu, myšli ukrátiti DalC. úv. IV, rčení jelikož mohu, pokud mohu atd.; mnohý s obú stranú, geliks rozuměti mohu, zboden dřěl sedlo ostrohú (t. padal s koně) AlxB. 5, 5; sezři jejie (své duše) přirozenie, gelikoz móžeš ŠtítBud. 86; (člověk) sě marnosti vzdalije, gelykoz móž Alb. 29a; ktož boha tak myslí…, gelikoz móž, toho se střeže, by to řekl do boha, ješto bóh nenie ŠtítBud. 88; pokryjem sě…, gelikoz móžem, rozbrojného hluku t. 83. Gelykzz mohúc braňme sě hřiechu Štít. ř. 58a, jelikož mohúc. — Zpověd na smrtelné nemoci jest jako lotrová, ješto sě nikdy nezpoviedají, gelikozzto na smrtelné posteli Kruml. 181b, jelikožto omylem m. jeliž.

jelikož, jelikž, -to jelikož-to, jelikž-to, v. jeliko.

2. jenž, -to jenžto, relat. absol., = nč. ob. co (též relat. absol.). Sing. masc. nom. (akk.) jenž brán absolutivně, t. j. bez náležité kongruence syntaktické, pro všecky rody, čísla a pády; pád bývá někdy vyjádřen přidaným demonstrativem. — Památen jest byl slova…, ienz jest měl k Abrahamovi verbi, quod habuit ŽKlem. 104, 42, jenž m. sing. neutr. jež; dielo, ienz si dělal opus, quod operatus es t. 43, 2; tělo, genz pro ny těžce trpělo NRada 312; rúcho, ienzto snědeno bývá ot molu ŽKlem. 142b; jehňátko, genz k smrti vedú a genz úst neotevře Alb. 11b; to ti naposled povědě, genz k tvéj čsti najlepšie vědě AlxV. 286; — ovcě, ienzto hyne ovis, quae periit ŽKlem. 118, 176, jenž m. sing. fem. jěž; (bohyně), genz vládne milostí AlxV. 737; řěka, genz Meothides slove t. 608; kněžna, genzto těžka bieše Pass. 338; — žena, genz s’ mi dal tovařišku mulier, quam dedisti Lit. Gen. 3, 12, jenž m. sing. fem. akk. již; Mechtyldu, genz pojal vratislavský vévoda Pulk. 160a; — s toho hradu, genz Hrádek dějí Pulk. 81a, jenž m. jemuž; — (ti), genz mútie mě qui tribulant ŽWittb. 12, 5, jenž m. plur. nom. masc. již; nám nebožátkóm, genz smy z země učiňeni Alb. 13a; blázni, genz sě bojie NRada 161; — prorokuov, genzto já šli quos mitto Pror. Jer. 26, 5, jenž m. plur. akk. masc. jěž; — (věci), genz k bohu příslušejí Alb. 13a, jenž m. plur. fem. jěž; — těch, genz jest počal Ježíš činiti quae coepit Lit. Skutk. 1, 1, jenž m. plur. neutr. jěž; to ť jsú přikázanie, genzzto přikázal hospodin Ol. Lev. 27, 34. — Záviše v tom klášteře, genz gey založil, pohrabán Pulk. 162b, jenž jej = jejž; dub, genz gey nazývají dryp Mand. 26a; — viděnie, genz ge (apoštol Jan) viděl Tkadl. 11a, jenž je = jež; — Alexander, vida jednú moc svú velikú, genz gi měl na světě, kázal atd. tamt., jenž ji = již; tvá nenávist, genzto gi ke mně máš t. 12b; pro hrdost, genz gi má t. 19b; pro opatrnost, genz gi měla t. 14a; té příhody, genz gi slýchala tamt.; pro šlechetnost, genz w ni úfá t. 19b, jenž v ni = v niž; — pro všechnu radost, gens mě gie zbavilo t. 5a, jenž jie = jiež; pro tvú prosbu, genz gie nic nešetříme t. 36b; — do města, genz mu dějí Saba Mand. 25a, jenž mu = jemuž; — mnohým to tak protivno slyšeti, genz w niem jest spasenie NRada 263, jenž v ňem = v ňemž; přeščastný svět, genz na niem kdy jest takéžto přešlechtilé stvořenie Tkadl. 9b; — měrú, genz gi měříte, ta ť vám odměřena bude t. 3a, jenž jí = jíž; — těch dobrých obyčejóv, genz sem gie byl shledal t. 13a, jenž jě =jěž; ty moci, genz on (diamant) ge měl t. 5b; všech nedostatkóv, genz ge člověk na sobě má t. 17a; — těch (libostí), genz gich mocen sem t. 8a, jenž jich =jichž.

kady, -ž kadyž, -to kadyžto, adv., conj.; kontaminací z kudy, ze zájmenného kmene ko-. Srov. stsl. kąda, kądu, kądê qua, z ko-nd-. Ve spojení korrelativním kady-tady. — U významu tázacím a vztažném kterou cestou, kterým směrem: Prokop da mu (Oldřichovi) vnadu, kady by ven z lesa vyjěl Hrad. 7b; ktož kady chtě jde do města AlxV 486; i kadyz jich byla cěsta, tady sěžhú vsi i města t. 2296; kadyz koli hnachu, jakžto mhla bieše ot prachu t. 1382; hna za ním (Alexander za nepřítelem) veždy po sledu, kadyzto jej vódce vedú t. 2313; (Darius) hnu sě inhed s toho miesta, kadys mu upřiemá cěsta proti nepřátelóm jíti AlxH. 1, 26; batožná duha… modráše sě…, mezi rány sě rozpřáhši, kadyz mukař (bičující) bičem měřil Kat. v. 2352. — Kterou cestou, kterým způsobem: ješto pak nemúdří chybají, kady to přicházie, chtiec sstihnúti smyslem, co se děje při té svátosti nad běh tohoto světa přirozený atd. Štít. uč. 118b; (Matodiana) hledáše, kadi by sě tomu obránila Pass. 286; (prorada), jiež nelzě juž zbýti kady AlxBM. 7, 15; (ciesařová) na to vešken mysl vzkládajíc, kady by sobě vzpomohla, by ji (Kateřinu v žaláři) viděti mohla Kat. v. 2444; kady s’ té smělosti nabyl Tkadl. 2a. — U významu neurčitém, nějakým způsobem, nějak: (bezdětní Jachym a Anna) prosby mnoho činiesta, by jě bóh kady vzplodil Levšt. 150b.

kako, kak, s enklit. přívěsky -že kako-že, kak-že, -ž, kako-ž, kak-ž, -ti, kako-ti, kak-ti, -ť kako-ť, kak-ť, -to kako-to, kak-to, -koli(věk) kako-koli, kak-koli, kako-kolivěk, kak-kolivěk, také kaž m. kakž, adv., conj., quomodo, quam, wie stsl. kako quomodo. Vlastně jmenný sing. akk. neutr. ke kaký qualis, v. t. — Je z kmene interrog. ko-, proti relativnímu jako z km. je- a demonstr. tako z km. to- atd. — Významu jest tázacího jak? kterak? wie? quo- modo? quam (diu etc.)? a uvozuje tázací větu přímou i nepřímou. — Kak sě jmáš, mój milý pane? Hrad. 129b, kako = jak, kterak? Kako řiekáte duši méj: »Přěstěž sě v horu…«? quomodo dicitis ŽWittb. 10, 2, kak diete ŽKlem. tamt. Kako-ty honieše jeden tisíc? quomodo persequatur unus mille? ŽWittb. Deut. 30. I řekli sú: kako vie bóh…?« quomodo scit Deus. Když chceš s Němci přěbývati, kak sě živ smieš česk(ým) králem nazývati? DalC. 66. Ach světe, kak si obludný, kak jest tvój přiebytek trudný! AlxV. 1937, kako = jak, kterak! Ach člověče, kak si křivý, kak jsi svéj hospodě lživý! t. 117. Řka (Pilat): »kak by mi pomohlo…!« PilC. 7. Hospodine…, kako divné jest jmě tvé! quam admirabile ŽWittb. 8, 2, ŽPod. tamt., kako nadivné! ŽKlem. tamt. Toti kako jest dobro a kak veselo, bydliti bratří v hromadě! ecce quam bonum et quam iucundum ŽWittb. 132, 1, kako jest dobro ŽGloss. tamt. Kak veliké množstvie rozkoši tvé, hospodine! quam magna multitudo ŽKlem. 30, 20. Kako velebná sú diela tvá, hospodine! quam magnificata t. 103, 24. Kako sem miloval zákon tvój! quomodo dilexi t. 118, 97. Mistři o tom dobřě vědie, kak sě všichni časi řiedie AlxV. 2377. Vizže každý, kak jest vrátka seho světa čest hi chvála! Jid. 6. Ach, kak sem měl nemúdrú radu! DalC. 21 Když kněz (Přěmysl) uzřě zlato, kakot on tbáše na to! t. 76. Kak jest Morava svých kniežat zbylá t. 73 (nápis). Zvěstujiu vám…, kak mnoho učinil duši mé! quanta ŽKlem. 65, 16. Tuto, znamenajmy…, kak máme… každý nás jíti Štít. uč. 98. Znamenaj…‚ kak jest mocný buoh…, kak královný Kat. v. 2940 sl. (Já) lépe rozumějí, kak sě ti daři vypravuji AlxV. 994. Slušie rozuměti, kak kterého máš v čest mieti NRada 1678 (Boleslav) mysléše, kak by mohl zemiu obdržeti DalC. 30. Božěj a Mutyně… jěsta sě o tom mysliti, kak by mohla kniežěcí plod zatratiti t. 54. Povědě ť, kako jest ta země (Morava) k Čechám přišla DalC. 24. Slyš, kakoty jě (bratry Radislava a Václava) bóh dvorně sklidí t. 28. Patři, kakot divně stojie (ryby) t. 21. I jěchu sě raditi, kak by sě mohli obrániti t. 14. (Neklaň) počě sě raditi, kak by mohl Lučan bez bojě zbýti t. 18. (Durink) o svém pánu lest kladieše, kak by mohl jej zabiti t. 21. Kak sta (ss. Petr a Pavel) na smrt vedena kak-li sta od sebe odpuščenie brala, o tom s. Dionysius s. Timotheovi list napsav poslal Pass. 302. — Někdy bývá významu vztažného a táhne se ku příslušnému demonstrativu: kako -tako (ve spojení korrelativním, v příkladech řídkých). Kto kak umie, ten tak pěje AlxV. 53. Kakoty sě smiluje otec nad syny, slitoval sě jest hospodin nad bojúcími sebe quomodo ŽWittb. 102, 13, kako-(tako, třeba domysliti). — Bývá ve větách koncessivních, u významu ač, ačkoli, obschon, quamquam, quamvis; tu pak mívá při sobě enklit. koli, a proti sobě adv. všako = přece, doch, dennoch, tamen, vlastně omnimodo. Král… musi sě vrátiti opět, kak bě přič přěd sě pomienil AlxV. 2219, kako atd. = jakkoli, ačkoli, ač. (Alexander) kak nerad…, musi ven děti na pole AlxB. 7, 30. Kněz Václav… kakoty bieše tich, všěm na vojnu vstáti káza DalC. 28. Kakz jich bě velmi mnoho, ze sta jeden sě nevrátil AlxV. 541. Když kněz (Přěmysl, u vyhnanství a v chudobě) to uzřě zlato, kakz chud ovšem bieše a jiesti nic nejmějieše, usmiev sě… i vrže v Dunaj zlato DalC 76. Tuto znamenajme, kakz sem byl i neslíbil toho na počátce (knih), kak máme atd. Štít. uč. 98a. — Jim Libušě odpovědě řkúc: »To vám beze lsti povědě kak koly ste mě uhanili, když ste mě tak potupili« DalC. 4, kako koli(věk) atp. = jakkoli, ačkoliv. (Mistr) rány kakoſ koly veliké zacělí Mast. 62. (Alexander) obrové srdce jmějéše, kakz koly děťátko bieše AlxV. 308. Tehda vstav s. Pavel kakozkoly oči odevřěv nic nevidieše Pass. 126. Kakżkoli to vždy znám, nemohu řéci… ŠtítBud. 48. Otpustíš lidu svému kazzkoli hřiešnému quamvis peccatori Ol. 2. Par. 6, 39. (Opat umíraje) kakz koliwiek mdle dýcháše, proti diáblu bojováše Hrad. 21a. Matka (Marie) šijíc domovité potřeby kakzkoliwiek chudě dobýváše Krist. 32a. — (Darius) kak bě juž ztratil nemálo, wſſaks ottuši sirdcu svému AlxH. 7, 28, kako, kako koli(věk) — všako atp. Kak jest smirt velmi nesnadna, wſſak (raději) v ňu upadnu, než-li… AlxBM. 3, 43 sl. Kak mám sirdce radné, wſak mám tři věci nesnadné AlxV. 7 sl. Kak mu (Alexandrovi) jdieše vše po sboží, awſak sě v tom neostřěže AlxV. 2103 sl. Kakoz jsem věděla, že jeho smrtí všemu světu vykúpenu býti, wſſak jsem se nemohla ukojiti Vít. 48b. (Žena) kaks jest jměla sbožie velé, wſſaks jí bě ne do veselé Jid. 152 sl. Kaks pak jest (ovoce) v tu dobu lacno, wſſaks jest pro novinu vzácno t. 67 sl. Kaks mnoho věž bě ve zdi, wſſak sě jemu (Alexandrovi) nic to nezdí AlxH. 8, 15 sl. Kakz jich dobýval vítězsky, však proto… množstvo liudí život skona AlxM. 4, 10 sl. Kakz (Alexander) byl ustal, wzakz nepřěsta… AlxV. 1144 sl. Kakzt sě (smrt) v dobrém nedá znáti, wſſakt jest zlých hořké skončenie Vít. 76a. (Sibylla) kakz u vidění to viděla, ne očivistě, wſak jest inhed vydělá, ež atd. Kat. v. 1813 sl. Kacoſcoli i prokniemu málo dáno jest, uuſaco cěle jesť dáno Kunh. 148b. A kakez kolywyek jest i malé skrúšenie, wſak viece dobrého činí v člověče, než najvěčšie almužny dánie Alb. 45b. (Václav III.) kaks koli byl wſſiem povolil, wſſaks nevinné svú krev prolil Jid. 21 sl. Kakzkoli známí matku těšiechu, wſſak sě ona nic neobrátila Krist. 30a. Kaz jich koly mnoho bylo, wſak k sěči jich málo zbylo AlxV. 1735 sl. Kakz koliwiek své dobroty jistost na sobě člověk zná, wſſak proto… nikda bezpečen nenie Pass. 331. Kakz jest kolwyek tvá vina, wſakt chci všecko odpustiti Kat. v. 3183 sl. — Bez přízvuku, u významu neurčitém = nějak, irgendwie, aliquo modo. (Na lovu) gdež kto kak chtěl vóľu majě PilB. 15. Ta dva prorádcě… sě velmi básta, ač by j’ho (Daria) kak mětně jala, by sama v tom neostala AlxBM. 1, 9. Jest-li nám tebe kak zbýti t. 3, 25. Kteříž (rytíři…) kak nedospěli nebo k vojně neuměli, těm poruči (Alexander) města, hrady… AlxV. 520. Mohla-li bych kak věděti toho muže, o ňemž (s’) mi pravil Kat. v. 556. — kakzkuoli Pass 606.

kamo, kam, -že kamo-že, kam-že, -ž kamo-ž, kam-ž, -to kamo-to, kam-to; -koli(livěk) kamo-koli, kam-koli, kamo-kolivěk, kam-kolivěk, conj., kam, quo, wohin; stsl. kamo quo. — Je významu vlastně interrogativního, z kmene ko-, kъto, proti relat. jamo, jam z km. je-, jenž a proti demonstr. tamo, tam z km. to-, tъ, ten. Časem relat. jamo, jam zaniká a kamo, kam vstupuje na jeho místo, béře na sebe význam relativní. — U významu tázacím a odtud vztažném. Kam pójdu ot duchu tvého? a kam ot obličějě tvého zaběhnu? quo ibo, quo fugiam ŽKlem, 138, 7. Mistři řečechu: »Panno milá…, když jest (Ježíš) z mrtvých vstal…, kamoz sě on jest potom děl?« Kat. v. 1981. Kam myslíš nevěrná sluho! Jid. 133. Kam tvá, králi! moc pospiechá…, kam ta(k) nevěhlasně běžíš, kamo takú sbroji stěžíš? AlxV. 1366 sl. Byl mnohý nevěda, kam chtěl král, kam-li byl jěda AlxBM. 2, 21. Ani viemy, kamo jíti DalC. 34. — Ktož kam vie, ten tam pomieni AlxV. 1791, kamo-tamo (korrelat.); kamož ten (člověk, nesa vodu) sende, tamez pójdeta Drk. 154b; tito kamž sě vrhú, tudy tesknosti nezbudú. Kruml. 246a, kamo-tudy (korrelat.). — U významu neurčitém: by bylo kam lzě utéci, každý by rád pryč vyplanul AlxM. 2, 1, kam = nikam; (Peršané svou čeleď) pojímali s sobú, kdyžto na vojnu kam jěli AlxH. 4, 10; kdež kto kam přiběhne, tu nepřietele dostihne AlxV. 491; (muž) inhed se kamoſi poděl subito non comparuit Lit. 3. Reg. 20, 40 (překlad volný), kamo-si = nikam; ihned kamos se poděl Kladr. tamt.; kam se poděl (Livrinek), živ nevědě, kamos přede mnú upade Baw. 186a; — kamoſkoliwyek sě obrácu quocunque Túl. 30b, kamožkoli; kam sě kto obráti koly, byly zbitcóv hory, doli AlxV. 1745; kamžkoli půjdeš quocunque perrexeris Br. Gen. 28, 15.

kudy, -ž kudyž, -to kudyto, adv., conj., kterou cestou, kterým způsobem, kterak, jak, auf welchem Wege, auf welche Weise, wie, u významu tázacím, vztažném i neurčitém. Ze zájmenného kmene ko-, srov. stsl. kąda, kądu, kądê qua, z ko-nd-, — Kak-li tam (do nebe) móž vníti co nezřiezeného, ano anděl upadl odonud, nechtě býti podlé božieho spořiezenie, kudyz pak móž tam, jenž potupuje přikázanie božie? Štít. uč. 35b. Kudyz to bez hřiechu bude, tak veliká všie země záhuba? ŠtítMus. 44a. Kvdy jest to pravda (táží se dítky otce), ješto bóh jest řekl Adamovi: »Kteréhož koli dne okusíte toho dřeva, zemřete!«, an byl mnoho let potom živ? ŠtítBud. 118; kvdy jest to pravda, ješto jest bóh řekl atd. ŠtítPař. 39b (místa stejná). Kvdy to jde, že tak sú rozliční lidští úmyslové? ŠtítBud. 149. Poniž ješče nejsi hodna do prvého chrámu vjíti, kudy živa smieš vstúpiti do druhého? Kruml. 311b. (Diábel) myslil, kudy by je k hřiechu připravil Kruml. 1a. (Chcete-liž věděti), kudy ť přicházie tak obecné všěm nebezpečenstvie t. 344b. Kudy pak… tratie lidé to miesto s těmi anděly najvyššími, móžte znamenati ŠtítMus. 36b. Ktož hledá, kudy by sě bohu slíbil Alb. 25a. — Svatá Alžběta, kudy mohla, tudy radila svému muži Otc. 462a, kudy-tudy. — Zlí pokoje dobrých… nenávidie a rušie jej, kudyz mohú ŠtítMus. 139a. — Zchodné nerozumějí, by kudy bylo bráti správno Štít. uč. 88a, kudy, někudy, nějak. — I jest vláští úřad rytieřského stavu, pravdu křesťanskú ploditi kudyz mohúc t. 89b, kudy, kudykoli, jakkoli; kudyz moha lstivě sem dobýval Alb. 92b; kudyż móžeš zbývaj zlého Baw. 77. — kudi qua Prešp. 155. — kudykoli v. koli. — kudy-si, -s kudy-s někudy, irgendwo (herum): některdy člověk klečí na modlitvách aneb pěje páteře a nic nemyslí, což pěje, mysl kudys blúdí, a však… neztratí odplaty jakéž takéž, ač se i obrániti nemóž, by mysl neblúdila kudys Štít. uč. 137b.

kamo, kam, -ž(e), kamž, kamže, kamož, kamože, -to kamoto, kamto, kamožto, kamožeto, adv. kam; někam; kamo-si, kams kamsi, někam; kamžkoli, kamžkolivěk kamkoli

točúš (z: to + čuješ), točíš, totíž, -to točíšto, totížto adv. = totiž