jeliko, jelik, -ž jelikož, jelikž, -to jelikožto, jelikžto, adv., conj., kolik, jak velice, jakou měrou, wie viel, wie sehr, quantum; vlastně sing. akk. neutr. adj. jelikъ quantus. Je z kmene zájmenného je-, jako koliko a toliko z ko- a to-; stsl. jeliko. Význam relativní táhne se k demonstrativu, které ve větě řídící jest anebo ze souvislosti se rozumí. — Neb gyelykoz slunce svietí, tolykoz nám jest dne jmieti Vít. 7a, jelikož-toliko, kolik-tolik. Kto by mohl tolyk počísti, gyelykoz vzěchu kořisti AlxV. 1840. Nero káza jě (rytíře ke Kristu obrácené) inhed v žaláři zavřieti, aby gelikoz jě dřieve miloval, toliko je nemilostivějie mučiti kázal Pass. 300. — Gelykoz ho (máku) zrn szobete…, tolykez pohan pobiete AlxV. 1068, jelikož-tolike-ž, toliké-ž. Gelykoz jest nelíbo bohu nestydatstvie, tolykez jest mu líb stud Alb. 66b. Dnes (člověk jest) míl někomu aneb někto jemu; jednež ť sě hněv vzbudí, a gelikoz měl v tom libosti, bude tolikez mieti nelibosti ŠtítBud. 113. — A gelykozz náš duch tělesný a světský pohyne, ſtolyk v nás boží duch roste Štít. ř. 15a, jelikož-s tolik. Gelykoz sě jedna (milost, světská nebo boží) rozmóž, ſ tolyk mdlé druhá t. 93b. Gelikz kto přišel k té milosti, ſ tolyk jest přišel k svrchování Štít. uč. 99b. Gelykoz miluješ boha, ſtolyk budeš pilen, aby plnil vuoli jeho ŠtítVyš. 46a. A gelikoż kto má kterú věc milovati, ſ tolik má tomu protivného nenáviděti ŠtítMus. 106b. Ktož ť urazí koho neb ochromí, s tolik jej zabil, gelikoż umrtvil v ňem života jeho t. 144a. — Gelykoz otstojí vzchod ot západa, tak daleky učinil zlosti našě ot nás quantum distat…, longe fecit etc. ŽKlem. 102, 12, jelikož-tak; gelykoz jest dalek…, tak daleky učinil ŽPod. tamt. — Yelikoz dalek vzchod ot západa, daleko učinil ot nás nepravedlnosti našě ŽWittb. tamt., jelikož (bez demonstr.). Ač by urazil který (muž cizí) ženu těžkú, podleže škodě, gelikoz by potřěboval muž (ženy raněné) subiacebit damno, quantum maritus mulieris expetierit Ol. Ex. 21, 22; podleže škodě, gelykoz by potřěboval muž Mus. tamt. — Aby (zlí) ne tolik škodili, gelikoz by chtěli ŠtítBud. 96, ne tolik-jelikož, nč. ne tolik, kolik. To narozenie netolik anjelé přijieti žádali, geliko i otci světí žádáchu Kruml. 18b, ne tolik-jelikož i, nýbrž i. — Kristus, gelikożto člověk, má znánie otcě HusPost. 83a, jelikož, pokud, jakožto, vzhledem k čemu, inwiefern, als, quatenus, in quantum. Kristus počat jest jelikožto člověk HusE. 1, 15. Kristus, jelikožto člověk nenalezl jest tak veliké viery v rodu Jakob t. 2, 46; v panně Maří a v svých apoštoléch… znal jest, jelikožto bóh, věččí vieru, ale nenalezl jest, jelikožto člověk tamt. Pán Ježíš (jest) věčný, počátku a konce nemaje jelikožto buoh, a jest počátek maje, ale konce nemaje jelikožto člověk t. 3, 154. Ti (skutkové) bohu jelikožto bohu sě připisují t. 1, 12. Když jest múdrý buoh, nemni, by ť neuměl nové gelikoz k nám a neslýchané vymysliti muky Štít. uč. 156a. (Ústa) by byla plna čirvóv gelykoz k duši Alb. 22a. Upadli sme, gelikoż k duši, ve čtveru pokutu ŠtítBud. 119. Ty panny (helmbrechtné) gelykoz k bohu jsú psotnějše, nežli ženy, ješto již své muže mají Štít. uč. 36b. Z toho pořadu (t. dominationes) jsú ciesaři gelykz ke všemu světu, králi k svým zemiem, páni v svých panstvích t. 83a. Jedny bóh miluje viece — gelykoz v něčem — a oni pak boha méňe ŠtítBud. 138. Ó kak jest dobře řečeno »milosti plná« gelykoz k bohu, gelykoz k andělóm, gelykoz k lidem ML. 69a; (Maria) byla milosti plna gelikoz k bohu, gelikoz k andělóm, gelykoz k lidem Krist. 11b; (Maria) byla jest milosti plna gelykoz k bohu, gelykoz k andělóm, gelykoz k lidem ROl. 139b. (Kristus) trpěl přěrad gelikozz k bližniemu, přěbolestivě gelikozz k sobě, přěposlušně gelikozz k otci, přěmúdřě gelikozz k vrahu Kruml. 231a. Bóh… se mnú jest, gelikoz mě stvořil Krist. 12a. Každý, gelikożto stvořen jest od boha, jest syn boží…, každé stvořenie, gelikożto jest od boha, jest dobré HusPost. 56a. Ty pravdy lidské, kteréž ctnostně zpravují, gelikoż sú nalezeny od lidí, nazývám lidské ChelčPař. 138a. Gelykoz jeho (lotr Krista) mrúce vidieše, za pravého jej člověka jmějieše, a gelykoz proséše, aby na ň vzpomněl, v tom jeho božstvie poznáváše Hod. 49a. — Řeči prázdné, gelykoz mohu, myšli ukrátiti DalC. úv. IV, rčení jelikož mohu, pokud mohu atd.; mnohý s obú stranú, geliks rozuměti mohu, zboden dřěl sedlo ostrohú (t. padal s koně) AlxB. 5, 5; sezři jejie (své duše) přirozenie, gelikoz móžeš ŠtítBud. 86; (člověk) sě marnosti vzdalije, gelykoz móž Alb. 29a; ktož boha tak myslí…, gelikoz móž, toho se střeže, by to řekl do boha, ješto bóh nenie ŠtítBud. 88; pokryjem sě…, gelikoz móžem, rozbrojného hluku t. 83. Gelykzz mohúc braňme sě hřiechu Štít. ř. 58a, jelikož mohúc. — Zpověd na smrtelné nemoci jest jako lotrová, ješto sě nikdy nezpoviedají, gelikozzto na smrtelné posteli Kruml. 181b, jelikožto omylem m. jeliž.

jeliko, jelik, jelikž, jelikož(to) jelikož, jelikožto, adv. a spoj. kolik, jak velice, jakou měrou; pokud, vzhledem k čemu: kto by mohl počísti, jelikož vzěchu kořisti kolik; jelikož k čemu pokud se týče čeho; jelikož – jelikož jak – tak; jelik(o)ž – tolik(o) kolik – tolik