tý¹ v. ten
Existenci zájmene tý, tá, té jako varianty demonstrativa ten předpokládá Gebauer, sr. GbHistMluvn 3/1, 448n. a týž
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 28. 4. 2024).
tý² v. týž
Zájmeno tý (jako varianta zájmena ten) bez enklitického -ž a s významem demonstrativním není ve stč. doloženo v přímých pádech vůbec, v nepřímých pádech ojediněle, ale výhradně v rýmové pozici. Více sr. GbHistMluvn 3/1, 448n.
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 28. 4. 2024).
čtverohranatě, adv. z adj. -tý čtverohranatý: cztwerohranatie Comest. 155a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².