1. relig. (jen sg.) peklo, posmrtný příbytek věčně zavržených (hříšníků, ďáblů), zvl. k jejich trestání ohněm; fig. zatracení: byl křik diábly stvořen, mniece, by sě země sřekla, chtieci jě vyhnati z pekla AlxB 143; jíti do pekla, do ohně neuhasujícieho EvOl 286b (Mc 9,42: do plamenného ohně BiblDrážď, do propasti ~Lit) in gehennam; vyvrženi z pekla ohaři DesHrad 604 (v. ohař 1); peklot jest vždy pod zemí bez omyla ComestC 327a infernum; budeš poslán do pekla, točíž do muky pekelnie LyraMat 38b; bojiece sě [nábožní] pekla a zatracenie WaldhPost 126a; do nemilostivých pekel uvodí [nesprávný život] GlosSed 72a (pl. kalk) tartara; duše se do pekla veze HusDcerkaM 210b; Peklo jest duchovnie propast, totiž pohřiženie duše v temnosti a zbavenie věčného světla JakZjev 330b; vylé se jako peklo, zdvíhaje jaré i ozimé ChelčPost 262b (v. neľubóstka); co je peklo? Zlá vuole: otejmi zlú vuoli, hned pekla nebude RokJanB 72a; v. též nebe I/3 — fig.: zápověd…peklo činí ArchČ 3,300 (1418; v. nehřiech) čin hodný zatracení; zvol [člověče] radost nebo peklo ChelčSíť 68b; kdež koli v Písmě svatém…„běda“ se nalézá, všady jest tu peklo RokPostK 440b ║ na nosidla [P. Marie] rukú sěže [„kniežě“]…, ihned peklo jej zažže v uobě rucě Vít 38b pekelný oheň; neb mi to [tvůj hněv] jest peklo a muka nade všecky muky OrlojB 9b infernus trýzeň; kdež sú pak ti svárové mezi manžely, tuť jest peklo RokPostB 432 (expr.) utrpení ♦ p. peklo horúcie ap. ohnivý jícen pekla (zejm. při posledním soudu): o tom dni súdném, s něhož pójdú…hřiešní u peklo horúcie LegPil 1a 6; mece [Bůh lidi] pro hřiechy v horúcie peklo AlbRájA 52a in ignem inextinguibilem; když stanú s ním [hříšníkem] hřiechy jeho, nad ním súdce…a pod ním horúcie peklo ŠtítSvátA 97a chaos inferni; budú zvěšeni na šibenici z pekla horúcého RokPostB 89 (v. neuhasitedlný). – Sr. obžerovana, oheň 5, ztratec

2. (ojed. též pl.) pekelné mocnosti, ztělesnění protibožské moci, ďáblové ap.: otvořil si [Jidáši] peklu vrata LegJidM 135; tvá [tj. P. Marie] přepovýšená svatost všeho pekla moc jest potlačila PasMuzA 440; zlí lidé praviechu, že peklo žádá jednoho člověka GuallCtnostK 166 inferna; práva oblúpeného pekla BelB 9a (v. oblúṕený 2); jehož [Krista] třěsú sě pekla SekvOpav 7b baratra; že jest peklo zavřené v těch zdech klášterských ChelčBoj 362b

3. teol. [mimo pl. se specifikací] peklo, dílčí posmrtný příbytek duší jisté kategorie: peklo jest čtvero…: točíš zatracených, dietek nekřstěných, a těch, ješto se mají zčistiti, a svatých ZrcSpasK 62; v pekle zatracených t. 62 (v. nečtitedlný, nebytnost 1); tři krajiny byly sú pekelné: jedna pravé peklo, druhá čistec, třetie temnice svatých Otcóv ŠtítKlem 13b; čtyři pekla byla sú přěd Kristovým sstúpením HusVýklB 16a; mezi nimižto [„úrazy“] jest hlavní ouraz očistec po tomto životě v třetím pekle AktaBratr 1,337b; v. též očistec 1 ♦ třetie p. peklo relig. očistec: třetie peklo jest, v němž sú temnosti k nevidění boha, ale nejsú k nejmění milosti, a to slóve očistec HusVýklB 16a; zemrúce myslé [lidé] sstúpiti do třetího pekla, v očistec ChelčPost 159a; všem jsú ustavili [kněží] zákon v třetím v pekle, z něhož vykúpenie skrze své mše a náboženství slibují t. 170a; třetí peklo t. 173a (v. nábožensvie 2)

4. teol. (též pl.) předpeklí, limbus, až do Kristova zmrtvýchvstání posmrtný příbytek spravedlivých: jenž [Kristus]…stúpil do pekla, třetí den vstal z mirtvých, vstúpil na nebesa ŽaltWittb 227a (Athan. 36: do pekel BiblLit, do pekelných krajin ŠtítKlem 10a, k dolejším ŽaltKlem) ad inferos; snad že sě již radováchu světí u pekle ComestC 335a in inferno; jenž [Kristus]…peklo zrušil ŘádKorA 44b tartara; u peklech býti mají [„staří svatí“] až dotavad, dokudž krev jich spasitele, sstupujíci do těch miest, nevytrhla by a nevyňala SolfA 151b; ó spasitedlná oběti, jížto jsú pekla zrušena PísHusit 31; staří a dávní řkú, že po umučení Kristově duše svatých křesťanuov nejdú do nižádných pekel ChelčPost 86b; limbus peklo SlovKlem 60b. – Sr. přědpeklé, očistec 1, pekelný 4

5. (pozd. též pl.) podsvětí, záhrobí, říše mrtvých (v SZ chápaná jako hrůzná chmurná hlubina, sr. Novotný, Bibl. slov. 1,612): život mój peklu sě přiblížil ŽaltWittb 87,4 (~GlosMuz) inferno; hospodin mirtví i křiesí, dovodí do pekla i otvodí t. 116b (1 Rg 2,6: do rovu BiblOl, k hrobu ~Pad) ad inferos; jide do pekla [zabitý] AlxV 1563; až do pekla vstúpíš [Kafarnaum] EvOl 291a (Mt 11,23); až do pekla neslíbí sě hřiešný BiblDrážď Sir 9,17 až do smrti; složil bych starost jejich [rodičů] smutkem do pekel TobU 142b (Tob 6,15: s světa BiblOl, do hrobóv ~Pad) do hrobu; milovánie hrubé jest jako peklo BiblOl Ct 8,6 jako smrt; peklo, točíš smrt voliti BiblLit 2 Mach 6,23; drženie pekla i světa BelA 171a (v. obyčěj II/2); ceca sorberet fauce slepú čelistí, t. črným peklem GlosSed 44a bezedným jícnem; sub stige u pekle HymnUKA 43b; avernus smutné peklo SlovOstřS 63; in lacum do pekla [sestupují] VýklKruml 182b (Ez 32,18: do rokle BiblDrážď, do jezera ~Pad); ve dni, v němž jest sstúpil [faraón] do pekel BiblPraž Ez 31,15 (ke pekelníkóm ~Lit, do rokle ~Ol); achiron peklo SlovKlem 27a; orcus peklo, pluto, infernus t. 69b; tenarus (-rum rkp) peklo t. 86b; v. též propast ║ urozením Čech, řemeslem lékař, a protože Zigmundovi milý, jedinké najvětčieho lakomství peklo SilvKron 42a baratrum hluboce propadlý lakomství. – Sr. náv