1. relig. očistec, místo posmrtného očišťování duší od lehkých hříchů neodčiněných pokáním: spravedlného muže jest zkusil v uohni neb v uocziſczy pokorně OtcD 111a; muku hřiešnych, tak v ocziſczy, jakž v pekle…rozprávěti JeronM 46a; tartarus est ztratec, pena muka, limbus oczistecz KlarGlosA 120 (De mundo); veteris piaculi starého ocziſczie, totiž pekla SekvUKA 15b; pravé slitovánie nad těmi, ješto v oczyſtczy jsú AlbRájA 16b in purgatorio; Mojžieš byl tu přiveden z oczyſtcze svatých LyraMat 111a de limbo; tři dni v ocziſczi za to [provinění] trpěti BřezSvět 117a; třetie peklo…slóve ocziſtecz HusVýklM 16a purgatorius; ani zatracenci, ani ti, jenž jsú v oċiſtci HusPostH 139b; ustanovili [táboři], aby křesťané nevěřili Ocziſtczij věrných duší po tomto světě…a jiní ošistcem, jiní purgáčem jej nazývajíce PříbrTáb 68b; limbus ocziſtecz, předpeklé SlovOstřS 90; pravíce, že by nebylo ocziſtcze aneb místa toho, v němž by se duše čistily RokPostB 616; v ocżyſtczy přebyti PasKal C12b (v čisci ~MuzA, ~KlemA); očistec BřezKron 405 (v. očistcový 1); nebť jest od nás do Tejna jeti jako očistec proskočiti ArchČ 10,27 (1479); ║ toť [odpuštění hříchů] jest ocziſtecz sladký milovánie boha, jenž ten ocziſtecz každý snadně muož mieti RokLukA 156b prostředek očištění

2. reform. bludné hlásání víry v očistec: kterúžto ženu léčili sú falešní proroci dávno odpustky, pútmi, oċiſtċem a modlením svatých i jinými zámysly bludnými ChelčBisk 24b; co kněžie…skrze wocziſtecz a přímluvy svatých lstivě vylhú ChelčKap 10a; těmi kázaními aby tvrdili [kněží] služby svatokupecské na Oċyſtcy založené AktaBratr 1,338b