1. zvyk, ustálený způsob jednání, k němuž jednotlivec přivykl během svého života, návyk; „jmieti obyčěj“ být zvyklý: pakli… bude činiti [spravedlivý] nepravost podlé všěch stydkostí, jěžto jmá obyczieg činiti nepravý BiblDrážď Ez 18,24 (~Ol, ~Lit, ~Praž, přivykl jest EvOl, jest obykl BiblPad) operari solet; těch, jenžto z uobycziegye navedené mají smysly k rozeznání dobrého i zlého BiblDrážď Hb 5,14 (~Ol, ~Lit, ~Praž) pro consuetudine návykem vycvičené; já podlé obyczege sedaji podlé krále za stolem BiblCard 1 Rg 20,5 (~Ol, ~Lit, z obyċege…obykl sem ~Pad, jakož mám obycżeg ~Praž) ex more; neb tak bieše z uobycziegie navykl jie [Marie] zváti mistr jejie HradMagd 48a consueverat; abychom z obycziegie malých hřiechóv u většie neupadli ŠtítVyš 24b z návyku na malé hříchy; v obyczey vezmúc činy dobré ŠtítSvátA 128a když si zvykneme na dobré činy; kdež obyczey mějieše choditi ten žáček PovOl 254b; neboť také věci nejsú našeho obyčeje ArchČ 3,289 (1408) to není naším zvykem; nam virtus aquiritur per bonam exercitacionem obyczegem HusBetl 1,87 dobrým cvikem; jest obyċeg jinochóm mladým s počestnými starci obcovati HusSvátA 548b; v obyċeg sú své smilstvo položili [kněží] HusSvatokup 172b; všeliký, ktož má v uobycżegi hřiech smrtedlný AktaKost 24b habituatus in peccato mortali; que sibi per singulas ebdomadas succedere consueverant kteréž na všakú neděli měli obiczey sě vyplacovati VýklKruml 76a (2 Par 23,8: stav mějiechu BiblCard, ~Ol, státi mějiechu ~Lit, vstupovati na miesta biechu obykli ~Pad, přicházeli jedni po druhých ~Praž); co jest člověk přivykl a ostane li toho obyczege, bude nemocen LékFrantA 35b; k čemu aneb čeho pilni sme, v čem obyczey máme ChelčBoj 368a čemu jsme zvyklí; ruše na něm [životě] zlé a zastaralé obycžege, klopotné, neskrovné, roztrhané ChelčPost 95b; s němým kratochvíliti obyczeg měly [jeptišky] HynRozpr 117b; ktož v čem obyczey vezme, potom to uměti bude LékChir 5a navykne si; ║ neb snad oni [učedníci] obyczegem řiekali [o ukřižování] povýšenie od země ComestK 243b usualiter obvykle; když přietelé navštěvují sě a nevyjdú sobě z obyczege ŠtítSvátA 5a neodcizí se; když v obyczeg sáhnú [nelíbezné věci], budú milé BurleyMudrC 195b když se stanou pravidelnými; i měl jest svatý Oldřich v obycżegi…jeden zvonec v svém domu PasKal N2a v užívání (?); tibi si ingenium fuerit obtusum, hoc frequenter acuas per frequentem usum častým obiczegem UK V H 28,77b (Pravidla školní) častým užíváním ♦ z obyčějě opakovaně stejným způsobem, stále, pořád: hi jest to tak z oby̆chziegie, jakž sě snad hi ješče děje LegPil 1b 19; povsta [Rút], aby z uobyczege zbierala klasy BiblCard Ru 2,15 (~Ol, ~Lit, ~Pad, jako prvé ~Praž) ex more jako obvykle; aby…těch odbýval [každý] z obyczege, jichž nemá pomoci ŠtítSvátA 84a; tunc epulis praeceptor eos invitat edendis alloquiis de more (de consuetudine gl.) piis…z obiczege ochotnú řečí k stolu GlosSed 224a; když z obyczege počnú vlasové řas bósti oči LékRhaz 47 ♦ za obyčěj neustále, ustavičně: v jeho [knížete] kuchyni za obyczyey kašě vřieše DalV 99,12 (vždy ~C) alle tage (var.: stetiglichen); odevřěny budú brány tvé za obyczieg ve dne i v noci BiblDrážď Is 60,11 (Pror, ~Ol, ~Lit, ustavičně ~Pad, ~Praž) iugiter; svatý Petr za obicziey na dveři tlučieše BiblDrážď A 12,16 (ustavičen bieše tluka ~Ol, ~Pad, trváše ~Praž) perseverabat pulsans; přěs tu řeku za obyczyey lidi přěnosieše [sv. Kryštof] PasMuzA 360 sine cessatione; že sě slušie hospodinu za obyczyei modliti a bez přěstánie OtcB 173a sine intermissione; ana [laň] jemu za obyczey přěkážie, aby nespal PulkB 143 incessabiliter; však vás [žáky] za obicziey tepú PodkU 177; kniehy za obyceg v mých rukú sem mievala ApolBaw 222a; za obyczey chodili jsú zástupové za tělem božím, chváléce boha KronŽižka 156b; co jich [ran a bolestí] za obycżey trpí ChelčKap 213b ♦ obyčějem svým podle svého zvyku, sobě vlastním způsobem: když…kniežata a rytieři tance vodiechu svým obyczegem PulkB 130 more suo; kdež [v kostele] obyċegem svým sediechu [preláti] na vysokých…stoliciech MladHusC 128b pro more suo; na každým [kusu roucha Husova] svým obyčejem zlořečenství vydávali [preláti] HerHus A7a; obyčejem svým nakládá s námi bůh, kteréž miluje, tresce a káře ArchČ 20,560 (1469)

2. zkušenost, znalost n. zručnost osvojená návykem, praxe: obiczieg učí starého, a příhody činie múdrého DalV 50,65 die kuntschafft; obyczieg činí dobré řemeslo DalV 69,15 dy gewonheit; mnohý lékař lépe léčí z obyczyege, poznaje přirozenie svým smyslem člověčie…, než některý velmi učený lékař, jenž nejmá obyczyege léčiti ŠtítVyš 104a; dřieve nežliť toho obyczege dosáhnú (doſehnu rkp) lékaři LékRhaz 61; zpravenie toho řemesla nebýváť vlastnie, jedno skrze obyczey a dielo LékSalM 194 per usum

3. (s kým, s čím) obcování, stýkání se, styk; [mezi mužem a ženou] důvěrné styky; „v obyčěji býti“ n. „obyčěj jmieti“ s kým stýkat se s někým: znajíce sě [synové Eustachiovi] z uobicziegie, ale by sta bratry byla, toho nevědiesta PasMuzA 570; aby sě ženských obyczeyow…chovali [mladí] JeronM 66b styků se ženami; neb těžký a nebezpečný jest s tiemto světem obyczzei Kruml 279; prvé jest nejmieti obyczyege s ženami mužóm a ženám s muži ŠtítVyš 75a; s kterýmiž jest kto v obyczegy, těch vášně jmievá ŠtítSvátA 44b; střezte sě s nimi [včelami] obiczege ŠtítBrigP 51b fugiant consortium earum; muž a žena mají spolu obyčeg Hřích 243a; pakli by kto…který obyczey s nimi [kacíři] měl MajCarC 189a; ║ nebo ste slyšěli mé obyczege někdie v židovstvě, že sem přieliš nepřál kostelu božiemu BiblOl G 1,13 (bydlení EvOl, obcovánie BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž) conversationem meam o mém působení, vystupování. – Srov. obcovánie 1,2

4. většinou v pl. [často s atributem hodnotícím] (koho [jednotlivce]) mravy, způsoby smyšlení a z něho vyplývající chování; v sg. způsob života: ot zlého nečstného obycziegie sě přijeli [čeští páni] DalV 102,15; aby sě nravóm a obyczyegom jich otcě učila [žena] PasMuzA 282 mores et votum; jež Maria byla…ve všěch nraviech obyczegie šlechetného KristA 5b; byl [Jetřich]…ovšem obyċege ctného BawJetř 22; viz, kaká jsi [duše] v obyczyegych…, čím si k bohu podobna Aug 19b; ozdoben múdrostí a dobrými obiczegi ŠtítBrigP 90b bonis moribus; neb pohan bieše [král Avennir] obyczyegem ŠtítBarlB 1 gentilis…erat professionis; divieše sě lid vešken jich [Jásona a jeho druhů]…poctivým obyczeyom TrojL 10b moribus; pravie o velikého kanisa vieře a obyczzegich CestMandA 157b; buoh činí, aby lidé jednoho obiczyege byli HusSvátM 60b (Ps 67,7 unius moris: var. v. nrav 1); znamenaje jich [členů koncilu] obycege, kteréž vedú MladHusC 128b morem eorum; obyċegowé a skutkové jich [kněží] zlí JakVikl 198a conversatio; poznánie [„vodokrevného“] je obyczegi, že jest oblý, zpozdilý, tučný, léní…, spánlivý a vždy plije Hvězd 60b; zlé obyczege nynějších křesťanóv ChelčBoj 369a; ta [Aglaes] všech obycżeyuow ctných bieše PasKal F20b (všěch cných vášní ~MuzA); v Čechách zlí obyczeyowe se dáli, od pánuov, zeman se počali LetVyš 236a; trpěl jich [našich předků] obycżege na púšti BiblPraž A 13,18 (nravy ~Ol, ~Pad) mores; quando aliquis pater disciplinatus, morificatus, dobrých obyczeyow et timens deum habet filium dissolutum Káz UK VI F 6,2b

5. způsob; „obyčějem podobným, českým…“ podobně, česky…; „obyčějem, zř. k obyčěju, z obyčějě, v obyčěji, podlé obyčějě“ koho/čeho po způsobu někoho/něčeho, jako někdo/něco: jezdiv [Ježíš] na oslétku lichém v obyczyegyu sprostně tichém LegUmučK 2b 6; mnohým hlaholem i mnohými obyczegy…buoh mluvil jest EvOl 96b (Hb 1,1: BiblOl a ost.) multisque modis; mniechu, by dřevním obyczegem běželi [bojovníci] BiblCard Jdc 20,32 (~Ol, ~Lit, ~Pad, jako prvé ~Praž) solito…more; nebudú prodávati obyczegem robotným BiblCard Lv 25,42 (~Ol, ~Lit, ~Pad, jako jiní služebníci ~Praž) conditione servorum; jemu [svatému] jmě vzděli Přispořený, to je českým obycziegem řečeno Sbožný PasMuzA 468; muž s ženú (zſenu rkp) podlé obyczegye skotského [plodí] GalUKA 19a; jakžto Sodoma a Gomora a okolnie města podobným obycżegem zsmilnila BiblOl Jud 7 (~Pad, tak také ~Praž) simili modo; jsúce živi [hříšníci] z obyczzege nesmyslných robat BiblOl Sap 12,24 (obyċegem ~Lit a ost.) infantium…more; jenž [kobylky] lécí obyczegem skoku LyraMat 24a per modum saltus; lúpežným neb únosným obycziegiem TrojA 47b (lúpežem neb únosným obyczegem ~L) more praedonio formou únosu; kteréžto [věci] v uobiczegi i v pósobě neznámy sú k vidění CestMandA 158a; obyczeig k bojóm CestMil 44b modo proeliandi způsob boje; porozen [Kristus]…zvláštním a neslýchaným obyċiegem HusSvátA 446a; kterýž…muž spáti bude s mužem ženským obyċegem HusVýklB 79b (Lv 20,13 coitu femineo: kto by spal s samcem chlípú ženskú BiblCard, ~Ol, ~Lit, scházením ženským ~Pad, kterýž by koli muž obýval s mužem ~Praž); vešken k obyċegi kóžě chlupatý BiblPad Gn 25,25 (jako kuože chlupatý ~Praž) in morem pellis hispidus; abych bezčíslné drobnými shromáždným obyċegem jakž takž vylíčila [Koruna] Budyš 1b summario ritu souhrnně; jinak by nebyl poznán obyczey dělánie skrze rozum LékSalM 196 modus operandi způsob výkonu, tj. chirurgická praxe; neb kupovánie obyczegem dobývanie zvyklo se jest správně mieti, ale prodávanieť se má obyczegem umenšovánie PrávHorM 33b per modům acquirendi…per modum minuendi; obyczey toho boje [s ďáblem] ChelčBoj 386a; protož tuto puojdú řeči obycžegem sváru aneb hádanie mezi osobami sobě odpornými ChelčSíť 45b cestou; kněžie dvorným obyczegem lidi o penieze tantují CestJar 8; rozličnými obiczyegy a lstmi vždycky usiluje [německý národ], kterak by ty jazyky shladiti mohli SebrKron 1a; kramáři, kteříž v hostinném obyczegi jdú PrávSasE 157b in gastes wissze jsou hosty; jestliže by…ty zámky obyčejem válečným stratil ArchČ 18,186 (1499) válkou; ║ obyczyey života svého přěd očima své mysli postavte ŠtítSvátA 143b vitam…vestram průběh; a tak prvé urodil sě [Kristus] v životě a potom řádným obyċegem času urodil sě s života panny Marie HusVýklB 16a v náležitém čase; míníce se toho [škod] vystříci těmito obyčeji ŽižkaŘád 29b těmito opatřeními; neviem, kterým obyčejem to [zradu] Peše činil…, či li pro dary, či pro kterú jinú věc ListářRožmb 2,97 (1441) z kterého důvodu, proč; aby od svrchujmenovaných statkuov a dědin spolu berni trpěli všichni, ktož je držie…ve všem obyčeji, jakož králova města berni dávají po sbožie, a ne podle úroka CJM 4/2,156 (1472) stejně ♦ tiem(to) obyčějem tím(to) způsobem, tak: tiemto jsú obyczyegem vymyšleny [knížky], jako by dušě otazovala a svědomie odpoviedalo Aug 18b; vinný kořen nápoj velmi sladký tím obyczegem sobě vylévá (wey- rkp) Čtver 14a pari ordine; tehdy oni učinili sú tiem obyċegem BiblPad 1 Rg 6,10 (tak ~Card a ost.) hoc modo; pronunciaverunt vigorosius isto modo, vypravili mocně tiemto obyczegem ProkPraxD 13b; aby on…držal a jich [lánů] požíval tak a tím obyčejem, jakožto i jiní obyvatelé…dědin požívají DeskyMorBrn 100 (1499; pleonas.) ♦ takým, takovým(to) obyčějem takovým(to) způsobem, takto: neb nenie podobné zavrci svědkóv takým obyczegem BelB 15b tali modo; kněžie fulnečščí takovýms obiczegiem póhon stratili PrávOpav 1,35 (1439); napiš králi řiemskému list…takým obyčejem, jakož teď toho přípis posielám ArchČ 14,34 (1447); řiedím a zpósobuji obyčejem takovýmto TeigeMíst 1,337 (1470) ♦ týmž obyčějem (… jako, -ž) týmž způsobem (…jako), stejně (…jako): aby týmž obyczegem nepřihodilo se jemu, což i jiným oněm sedmi mužuom TobU 144b (Tob 8,12: BiblPad, že se jemu též přihodí jako i jiným ~Praž) simili modo; roste [„kozie bradka“] tiemž obiczegem jako hořčice v obilí LékVodň 268b; opět je [tj. směs] zetři a zmoč týmž obyczegem LékSalM 232; nejsem hoden týmž obycżegem na kříži pnieti, jakož jest pněl muoj spasitel PasKal F10a (týmž činem ~MuzA, ~Tisk); táž Kateřina z Polanky poh. Havla z Batelova…týmž obyčejem o túž věc k témuž právu Půh 5,294 (1481) ♦ kterým, ojed. kterakým obyčějem jakým způsobem, kterak, jak: otče, kterým obyczegem muož člověk mieti mysl pokornú? OtcB 90a (kterým činem ~A, ~C, ~E) quomodo; queadmodum kterým obiczegem VýklKruml 263a (L 22,4: kterak by jej jim zradil [Jidáš Ježíše] BiblDrážď a ost.); kterakým by obyčejem to provedenie mělo miesto a konec mezi stranami vzieti ArchČ 3,40 (1447); kterým obyčejem a kerú cestú snáze by mohlo shlazeno…býti [kacířství] ArchČ 10,326 (1500) ♦ kterým(ž)koli(věk), jakýmžkoli obyčějem jakýmkoli způsobem, jakkoli: jakýmžkoli obyčejem a řádem páni, rytířstvo a zemané budú sobě obecně takové věnné zástavy zapisovati…, tiem a takovým způsobem a řádem nadepsaný list…slibujem zapsati DluhRožmb 126 (1465); kterýmkolivěk obyčejem ArchČ 10,19 (1479); ač by kteří snad královstvie Uherské…kterýmžkoli obyčejem trápiti chtěli ArchČ 10,282 (okolo 1480); s tiem učiniti, jakýmžkoli obyčejem se jim zdáti bude ArchČ 9,500 (1489) ♦ kterým obyčějem nějakým (ať už jakýmkoli) způsobem, nějak; v záporné větě žádným způsobem, nijak: z něho [„ležení“] na ižádné právo nevyjiežděti ani kterým kusem a obyčejem vyniknúti ArchČ 37,403 (1431); nemám ničím zlým zpomínati ani kterým obyčejem o to mluviti ArchČ 15,189 (1437); zda by kterým obycżegem mohly [Eufrodosia a její dcery] ji [sv. Hátu] na pohanskú vieru obrátiti PasKal C5a (kterým činem ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk) quomodo ♦ někakým obyčějem nějakým způsobem, nějak: a tak někakým obyċegem ty věci jsú prodlenie našich životóv HusVýklB 39b (~M, ~N) v jistém směru ♦ jiným obyčějem, jinými obyčěji jiným způsobem, jinak: kakžkoli oba shřěšila [muž i žena], avšak jiným a jiným obyczzegem GestaB 3b alio et alio modo každý jinak; vyšívané jsú sukně jich [mameluků]…, než jsú obyczegiem jiným dělané CestKabK 212a; sedláci žádné myslivosti vésti a užívati nemají…ručnicemi, kušemi, tenety, jamami ani jinými obycżegi ZřízVlad s5b neque alia arte; ježto se jim…škody rozličné bráním, pálením… i jinými obyčeji ďály ArchČ 2,292 (1451); pakli by buoh Tovačova neuchoval ohněm neb kterým jiným obyčejem Půh 5,32 (1477) nějak jinak ♦ (i)žádným, nižádným obyčějem v záporné větě žádným způsobem, nijak; v zákaze za žádných okolností, vůbec: povětřie, jehož ižádným obyċegem kto utéci nemožieše BiblLit Sap 17,9 ~Praž, ižádným rozumem ~Drážď, ~Ol, nižádnú příčinú ~Pad) nulla ratione; nedrž odpory slovu pravdy ižádným obyċegem BiblLit Sir 4,30 (~Pad, ~Praž, ižádným činem ~Drážď, ~Ol) ullo modo; žádným obiczegem nedopúštieme, by zmrhána neb rozptýlena měla býti [dědictví] MajCarA 71 nulla…causa; nižádným obyczegem nemá slyšán býti PrávHorM31b nullatenus; a tiem žádným obycżegem neprodlévaj PasKal H19a; nequaquam nikoli, žádným obyčegem VodňLact hh6a nikterak; ║ za nemocna pohnaný má položen býti toliko na svědčení póhonuov…, ale při žalobě a při súdu žádným obycżegem VšehK 23b (~B) v žádném případě. – Srov. nižádný 3

6. vlastnost: jest ta [studnice] toho obyczegye, že když slunce z hory spěje, tak sě jejie voda vzvaří AlxV 2201; neboť mi se jest nynie podlé ženského obyczege příhoda stala BiblCard Gn 31,35 (~Ol, ~Pad, vedlé běhu ženského ~Praž) iuxta consuetudinem feminarum podle ženské přirozenosti, jak je u žen běžné; nebo mají obyczey vysoké věci padati do hlubokosti AlexPovB 238a (bývají poníženy ~T); ║ že jest [vidění Nabuchodonozorovo] ne těla proměněnie, nežli smysla otchýlenie a obicziey otjat jazyka k mluvení ComestC 225a (~K, ~S) usus linguae ad loquendum schopnost mluvit

1. (koho [skupiny jednotlivců], čeho [země, řádu, období]) obyčej, zvyklost, ustálený způsob jednání tradičně vžitý v nějakém společenství; [osob] zvyk: když vedechu dietě Ježíše rodina jeho podlé obyczyege zákonního EvVíd 37a (L 2,27: tak i ost.) secundum consuetudinem legis; ľud pohanských obyczyegow odvésti,…ke křesťanským obyczyegom přivésti DalC 32,31 (obiczegow…k nravóm ~Fs) von…gewonheyt…czu…ordenunge; ale jest obycziey vám, abych jednoho pustil vám na velikú noc EvZimn 22b (J 18,39; EvOl a ost.) consuetudo; držiece [židé] obicziegie svých starších BiblDrážď Mc 7,3 (ustavenie a obyczzege ~Ol, ustavenie ~Lit, ~Pad, ~Praž) traditionem; obřežem li pacholíky naše, proměniec obyczey našie vlasti BiblCard Gn 34,22 (~Ol, ~Pad, pod. ~Praž) ritum gentis imitantes; nebo tento bieše obyczey za stará dávna v Izraheli BiblCard Ru 4,7 (tak i ost.) mos; přěd nímžto [obrazem sv. Jeronýma] na každý den dávným obiczyegem poklekna [mnich] na svú kolenú JeronM 68a antiqua consuetudine; aby skrze dobrá práva dobří obyczegowe v nich [obyvatelích obce] tvrdili se GuallCtnostK 150a consuetudines; by křesťan nedržal křesťanských obyczeyow ŠtítMuz 80b; a tak kostel vzal jest to v obyczey spravedlivě, aby ctil svaté ŠtítSvátA 29b přijal; liška podlé obyczege, jakžto se pochlebník směje, křičieše FlašRadaA 1379; že ani napřed, ani potom pro obycžeg má co žádáno býti, neb svatokupečství jest HusSvatokup 167a sub obtentu alienius consuetudinis ze zvyku; již tak jest v obyċeg utrhánie vstúpilo, že již ho nemají za hřiech HusVýklB 92b (obyčej utrhánie vstúpil ~N) zobecnělo; nespravedlivý ohražuje se obycżegem, ale dobrý rozumem svým BurleyMudrC 190a; propter legitima pro obyczege zákona jich VýklKruml 208b (1 Mach 6,59; pro jich zákona ustavenie BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, pro řády zákona jich ~Praž); kudy to [masopustní veselí] vešlo v uobyċeg RokMakMuz 327a; koňské maso a osličí a bouvolové, to nenie zde v uobyczegi ŽídSpráv 59 obvyklé; nebo to [pokřikování na mnichy] bylo v obyčej vešlo za krále Václava BřezKron 355 mos…talis inoleverat; ješto jsú ji [robotu] páni od stara dávna v křivé obyczegie vtáhli PrávŠvábA 132a in unrehte gewonheit; ║ obycżeyow a mnoho posvátných věcí jest vymyslil [papež] a jich posvětil mocí svú ChelčBoj 361b obřadů; neotejdeť, jako dievky otcházeti obycżeg mají BiblPraž Ex 21,7 (vyjíti obykly sú ~Card a ost.) exire consueverunt odcházívají ♦ z obyčějě obvykle: což jemu [Šalamounovi] poslové jiných vlastí a kupcové přinésti z obyczzege jmějiechu BiblOl 2 Par 9,14 (obykli biechu přinositi ~Card, ~Lit, ~Pad, přinášeli ~Praž) afferre consueverant; požádal [Berka] na nás práva, kterýž z uobyčeje jest toho úřada ArchČ 37,376 (1460) obvykle náleží tomu úřadu ♦ nad (vešken) obyčěj ľudský nad míru obvyklou u lidí, více než je běžné u lidí: nad vešken lidský obyċey pýchy pln [Antiochos] BiblLit 2 Mach 9,8 (~Pad, ~Praž, nad vešken lidský běh ~Ol) supra humanum modum; trpělivost a svolnost nad lidský obiczei a mieru Frant 4b supra humanum modum; muž nebo žena nad lidský obycziey jasný nebo jasná, krásný nebo krásná BřezSnářM 23a ♦ nad obyčěj neobyčejně, mimořádně: sluhy Kristovi jsú, i já…v ranách nad obiczzey EvOl 104b (2 C 11,23; BiblLit, ~Pad, ~Praž, přielišně ~Drážď, ~Ol) supra modum; prvá radost byla nedomněná a nad obyczyey veliká ZrcSpasK 106; horkost miesta nad obyczeg LékSalM 266 ultra debitum; nad obycžey veliký zámutek ChelčPost 126b; úroky lichevnie nad obycżeg sobě dotahujíc [věřitelé] ZřízVlad o2b ultra consuetudinem

2. jur. ustálené právní zvyklosti, právní ustanovení, úzus; „právo a obyčěj“ obyčejové právo: nebo mnohá sú ustavenie nemajíc základu na rozumu, jediné toliko z obyczege a z dávnieho zachovánie trvají. A protož změniti obyczeg jest umdliti právo GuallCtnostK 152 consuetudinem; proti řádu a spravedlnosti z obyczege vystúpil [Ježíš], přijev drženie pekla i světa BelA 171a modům excessit; neb mnoho obyczegow pohanských v něm [v zemském právu] jest držáno, jako očista železem horúcím DubA 1a; aby Petr a Jakúbek Janovi Hřizovi ve dsky vložil ty tři kopy platu vedle práva i obyčeje země České do sv. Havla ArchČ 6,5 (1401); list učiniti…podlé obyčeje zemského Půh 2,2 (1406); kteráž [opatrnost] má při tom [při vložení zápisu] z obyčeje a z práva zachována býti ArchČ 37,739 (1435); píší [lidé] listy na úroky vydánie pod ležením, to jest obyczegem, ale ne řádem desk zemských ProkArs 162b; českým obyčejem jí [Anně z Bystřice] v českých dckách vloženo věno jest Půh 5,49 (1480); jezditi [do „hor“] mimo starodávný obyčěj Půh 6,17 (1480); proti zvyklostem, obyčejóm a řádóm města toho ArchČ 10,487 (1497); ║ nebo někde jsú práva vedle obyczeyuow, jakož kniežata i města mají rozličné zvláštní obycżege, jichž jsú od císařuov a králuov dobyli PrávŠvábE 9a výsady

3. obyčějě pl. bibl. [většinou s atributem „duchovnie“ n. „posvátné“] náboženské obřady, posvátné úkony: obyczeiow duchovních a zákona mého choval [Abrahám] BiblCard Gn 26,5 (~Pad, obycżegiew ~Ol, poklon ~Praž) caeremonias; budete chovati těchto obyczeiow BiblCard Ex 12,25 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, MamKapR, poklony ~Praž) caeremonias istas; ukaž lidu obyczege duchovnie a stav následovný BiblCard Ex 18,20 (~Ol, ~Lit, posvátné obyċege ~Pad, poklony ~Praž) caeremonias; nechavše [Chaldejci] duchovních obyczeiow svých předkóv BiblCard Jdt 5,8 (~Ol, ~Lit, posvátné obyċege ~Pad, poklony ~Praž) caeremonias; o všelikých obyċegich duchovních domu božieho BiblLit Ez 44,5 (o…obyċegich posvátných ~Pad, ~Praž, o…zákonových ustaveních ~Drážď, ~Ol) de…caeremoniis

4. relig. (jen v sg.) jaký [židovský, pohanský ap.] vyznávání nějakého náboženství, dodržování nějakých náboženských zvyklostí n. předpisů: pohany a národy na obyczey židovský vedieše [Petr] ComestC 262b cogebat gentes iudaizare; že sú Židie nepovolili otci, aby přěšli k řěckému obycżegi BiblOl 2 Mach 11,24 (~Lit, ~Pad, k uobyċeyom a řádóm řeckým ~Praž) ad ritum Graecorum; tehda jest inhed pohanskému obyczegi svého pokolenie lid obracovati počal [Jáson] BiblOl 2 Mach 4,10 (pod. i ost.) ad gentilem ritum; opustiv pohanský obyċeg [Achior], uvěřil jest bohu BiblPad Jdt 14,6 (ostav pohanského bludu ~Ol, ~Lit, poklony pohanské ~Praž) relicto gentilitatis ritu