nebe | StčS | GbSlov |

nebe, n. (ojed. nebo), pl. nebesa, -es n. nebě, -bí

I. s tvary pl. v platnosti pomn.

1. nebe, nebesa, obloha, nebeská klenba: položili jsú na nebe usta svá a jazyk jich přišel na zeḿu ŽaltWittb 72,9 (na neby ~Pod, v nebie ~Klem, v nebe ~Kap a ost.) in caelum (v obraze); ptačstvie pod nebem EvVíd 32b (Mt 6,26: ~Praž, pod oblaky ~Seit, ~Rajhr, nebeské ~Klem a ost., ještoť lécí v uoblaciech nebeských Mat 82) volatilia caeli; juž bě…pro prach nebe neviděti AlxV 1537; bude jasno, nebo črveno jest nebe EvOl 285b (Mt 16,2: BiblDrážď a ost.) caelum; vezměte plnie ruce popela z komína a rospi jej Mojžieš v nebe BiblCard Ex 9,8 (~Ol, ~Lit, proti nebi ~Pad, k nebi ~Praž) in caelum; tehdy sě nebe omrači HradUmuč 92b; řebří od země do nebe vysoký PasMuzA 525; hvězda na nebeſſiech sě stkvějící JeronM 34a; město, jehož slovutnost nebe dotýká PulkB 7 (~N, nebes ~Lobk, ~S) sidera (v obraze); opatř a japaj nebeſa, že jsú tebe vyššie BiblOl Job 35,5 (~Lit, ~Pad, povětřie ~Praž) aethera; nebe hvězdnie ProlBiblL 144b (HierPaul 4: ~K, BiblPad) firmamentum; věži učiniti chvátáchu, jížto by nebeſſa dosáhali MatHom 167 caeli alta; milý, nestřielej stúpú v nebe PříslFlaš 42b (v obraze); neboť mají obyčej věci vysoké padati do hlubokosti a nízké malé věci až do nebes se pozdvihují AlexPovA 14a (do nebe ~B); ten kámen jest modrý jako jasné nebe Lapid 165a; starý i mladý, muž i žena na zemi i na moři, v domu i na poli, v povětří i v nebi muož boha milovati HusProv C3b; raději jest přebýval [Ježíš] na modlitbách pod nebem na hoře Olivetské JakVikl 200a sub divo pod širým nebem; hvězdné nebe BiblPad Ps 18,2 (obloha nebeská ~Praž, utvrzenie ~Lit) firmamentum; polus nebe SlovOstřS 104; altitudinis firmamentum obloha nebes vel výsosti VýklKruml 133b (Sir 43,1: výsosti stvořenie BiblOl, výsosti utvrzenie ~Lit, vysokosti utvrzenie ~Pad, výsost oblohy ~Praž); de sub celo…ab oriente zpod nebe vel pod nebeſi, pod nebem VýklKruml 261a (L 17,24: zpod nebie BiblLit, ~Pad, pod nebem ~Drážď, ~Ol, ~Praž); že je nebe, zemi, svět stvořil [Bůh] RokJanB 52a; a tak bude jméno Svatosti Tvé…až do nebe zvelebeno KorPosA 102a usque ad sidera; na vartách mosejí [Čechové] býti a na vojnách, zimy i také léta pod nebem bez střech provázeti SilvKron 66a sub divo agere; má se [„zvod“] pod nebem vně vedle práva, ne pod střechú udělati VšehK 121b nebe a (i) země nebe i země, celý svět, vesmír: věři u boha,… stvořitele nebe i země LyrDuch 60; Nebe a země přějdú, ale slova má nepominú EvSeit 139a (L 21,33: tak i ost.) caelum et terra; hospodine nebe i země EvVíd 37b (Mt 11,25: ~Ol, ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, pane nebeský i zemský EvZimn, BiblDrážď) domine caeli et terrae; bohu slúžiti, stvořiteli nebie i země OtcB 47b dominatori caeli et terrae; bohové, jížto sú nebe a země neučinili, zahyňte BiblOl Jr 10,11 (Pror, nebes a země BiblLit, ~Pad, ~Praž) caelos et terram; pán země i nebe i rájě RadaOtcP 603; že z ničehož mohl [Bůh] svět krásný a veliký stvořiti, nebeſa i zemi i všecky zástupy nebeské i zemské ChelčPost 97a pod (všiem) nebem pod sluncem, na světě, na zemi: mužové ze všelikého národa, ješto pod nebem jest BiblDrážď A 2,5 (tak i ost.) sub caelo; na lidi, jižto přebývají pode vším nebem BiblCard Dt 2,25 (tak i ost.) sub omni caelo; by…dělal najtěššie dielo, což pod nebem býti móž FlašRadaA 189; svými chvílemi míjejí všecky věci pod nebem BiblPad Eccl 3,1 (pod sluncem ~Drážď a ost.) sub caelo; nikdiež pode vším nebem žádný člověk nenajde spasenie svého RokPostA 73b; nižádná věc pod Nebem lépe neposlouží nežli víra pravá AktaBratr 2,169a; na jiný slovanský jazyk nebo na jiný kterýkoli pod nebem křesťanský pomysliti SebrKron 8a; tak že by pod nebem lepší prostředkové nemohli nalezeni býti ArchČ 4,507 (1484)

2. bibl. nebe, nebesa, podle starých orientálních představ pevná klenba nad zemí s otvory propouštějícími déšť, nebeský jas ap.: zprostřěv nebe jako kóžu ŽaltWittb 103,2 (tak i ost., nebeſſa ŽaltKlem) caelum; když bylo zavřělo nebe tři léta a šest měsícóv EvVíd 8b (L 4,25: tak i ost., nebo EvRajhr, ~Beneš) caelum; ješto jmáta moc zavřieti nebe, aby déšť nešel BiblDrážď Ap 11,6 (tak i ost.) caelum; složie sě jako knihy nebeſa BiblDrážď Is 34,4 (tak i ost.) caeli; za čtyřidceti let obilé sú požívali [Židé] z nebe BiblCard Jdt 5,15 (tak i ost.) de caelo; potřásla sě jest země, pohnula sú sě nebeſa BiblOl Jl 2,10 (tak i ost.) caeli; s ním sem byla [Moudrost s Bohem]…, když nebeſa tvrdieše svrchu BiblOl Pr 8,28 (tak i ost.) aethera; měla by usta našě býti jako nebeſſa, aby nikdy sě darmo neotevřela. O nebeſach die David: Dveře nebeská otevřel jest [Bůh]…a spustil jim [Židům] mannu HusVýklB 104a (o nebeſech ~M); i učinil buoh oblohu a oddělil vody, kteréž byly pod oblohú, od těch, kteréž byly nad oblohú…, nazval je pak buoh oblohu nebem BiblPraž Gn 1,8 (to stvrzenie nebem ~Card, ~Ol, ~Pad) caelum; vezmi…medu bílého, kterýž s nebe spadá Apat 70a

3. relig. nebe, nebesa, nebeská říše boží, místo věčné blaženosti, posmrtné sídlo spravedlivých, ráj: zlí ničs nejmajú na nebu, vy ničs na zemi Túl 12b in caelo; Otče náš, jenž jsi v nebesiech LyrDuch 59 (Mt 6,9 BiblLit, ~Pad, na nebeſiech ~Drážď, ~Ol, ~Praž) in caelis; nechovajte sobě zbožie v zemi…, klaďte poklady v nebeſſyech EvRajhr 109a (Mt 6,20: ~Praž, ~Beneš, na nebeſiech BiblOl, v neby EvKlem a ost.) in caelo; což koli zavížeš [Petře] na zemi, bude zavázáno i na neby EvVíd 42a (Mt 16,19: BiblOl, ~Lit, ~Praž, v nebi EvOl, v nebeſſiech BiblDrážď, ~Pad) in caelis; mámy duom… věčný v nebeſich EvOl 2 C 5,1 (tak i ost.) in caelis; by v nebeſyech radost nová: syn svú matku korunova Vít 41b; královno všeho nebe BawArn 5814; pak na nebeſa vzat jest [Ježíš] BiblLitTřeb L2, A 1,2 assumptus est; ktož přisahá skrzě nebe, přisahá některak skrzě boha LyraMat 149a per caelum; ktož boha nemiluje, ztratí nebeſſa ŠtítBrigF 110b caelum; v nebeſyech Čtver 52b in coelestibus; první jich [pohanů] buoh byl Jupiter, jenž pravili, by ten nebeſami vládl TkadlA 45b; jenž sě viece táhnu k uobrokóm než do nebes k prorokům HusZrcM 46b; praví, že papež…muož, koho chce, do nebes, a koho chce, do pekla poslati HusSvatokup 112a; ten, jenž přebývá v nebich HusVýklB 102a (v nebi ~M; Ps 2,4 in caelis); Olimpus nebe SlovOstřS 98; paradisus Nebe, paradýz, ráj SlovOstřS 100; všem následovníkóm Kristovým, kteříž chtí za ním do nebes jíti ChelčPost 75b; do pekla hluboko a do Nebe vysoko TovHád 13b; po tomto životě skrze mučení očistce chtí [hříšníci] i myslí do nebe jíti AktaBratr 1,337; ethera (nebe gl.), celicole (říše nebe gl.) Post KapPražF 55,215a nebešťané (srov. nebeský I/3) ♦ Na nebesa (Na nebe, Do nebes) vzětie matky božie (panny Marie) Nanebevzetí Panny Marie, církevní svátek 15. srpna: v úterý před hodem matky božie Na nebesa vzětí ArchČ 21,278 (okolo 1411); na den Vzetie panny Marie na nebeſa kázanie RokPostK 403a; tu středu po matce božie Do nebes vzetie ArchČ 37,343 (1451); ve čtvrtek po slavnosti Vzetí panny Marie na nebe ArchČ 14,82 (1458); s podacím oltáře a káply pod Brníčkem matky boží Na nebe vzetí DeskyMorOl 34 (1481) zasvěcené nanebevzetí P. Marie; v neděli na matku božie Do nebe vzetí ListSlovKniezsa 51 (1484); dán na Budíně ve čtvrtek po Nanebesavzetie panny Marie anno Christi 1498 ArchČ 18,58 (1498); na hod panny Marie Na nebesa vzetie ArchČ 5,494 (1499) ♦ Na nebe vstúṕenie božie Nanebevstoupení Páně, církevní svátek ve čtvrtek po páté neděli po velikonocích: jest [list] dán i psán… tu sobotu před božím Na nebe vstúpením ListářPlz 2,33 (1457); v pondělí po hodu slavném božieho Na nebesa vstúpenie ArchČ 9,309 (1459); po hodu božieho Na nebesa vstúpenie ArchČ 4,451 (1471)

4. nebesa (jako cíl náboženského usilování), věci nadpozemské, božské, duchovní (opak zájmů pozemských): neviźu, by kto vás pravú i svirchovanú žádost k nebeſo (m. nebeſom) jměl Túl 33a quod…cupidine caelestium teneatur; když sě sama [mysl] k nebeſom zdvihne, když v duchovních věcech sě rozprostře AlbRájA 86a ad caelestia; duši, jenž sě k nebeſom táhne VýklŠal 29a; ale mají žádostí a náboženstvím do Nebe se vrci AktaBratr 2,79b. – Srov. nebeskost

5. nebesa (jako ztělesnění boží autority), nebeská mocnost: otče, shřěšil sem v nebe a před tebú EvOl L 15,18 (~Zimn, ~Praž, ~Beneš, proti nebi BiblDrážď a ost.) peccavi in caelum; odkryjí nebeſſa nepravost jeho [bezbožného] a země povstane proti němu BiblCard Job 20,27 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) caeli; svatí otcové…k nebeſam náramně voláchu a řkúce: Prosíme tebe, milý hospodine BelA 155a super caelos; ale čímž menší jest moc naše, tím větší z nebes pomoci čekáme ArchČ 20,560 (1469); že měla pomoc s nebe Káz Muz II E 9,3b de caelo

6. nebesa, baldachýn: pověz mi, proč je před ní [nosítka před královnou] nesú? To buoh vie, jest na nich dosti nebeſu TristB 153a (~S); před papežem klekají, ano nad ním nebe nesú HusPostH 59b; pán Ježíš pokorně na oslíku jel, ale papež na velikém bílém hynštu…s velikým zástupem rytířstva a panoší, ani nad ním nebeſa nesú ChelčPost 105a; páni konšelé staroměští napřed pod nebesy šli…a tak jsú jeho [papežského legáta] pod nebesa přijeli LetKřižA 181 ed.; kněží nesoucí tělo pána Krista pod nebesy…a ženy též pod nebesy, kteráž byla pro královnu připravena BřezKron 442 sub caelo; a vectura celorum dictorum nebes deauratorum in Praga IX grossos SSL (LibRatLun 8a; 1490)

Srov. též první komponent složených jm. míst. typu Nebočědi (Nebuczan Profous 3,182; 1352; in Neboczad Confirm 3,101; 1378), Nebovidi (Nebowyd Profous 3,183; 1384–85). – Ad 1: za lat. firmamentum stč. též obloženie, stvrźenie. — Ad 2: srov. doklady sub próluk. – Ad 4: za lat. caelestia stč. též nebeské královstvie (JakVikl 194a), nebeské bydlo (ŠtítVyš 67b)

II. s tvary pl. nikoli v platnosti pomn.

1. astr. nebe (dílčí), sféra, nebeská vrstva, podle Ptolemaiova učení o stavbě vesmíru jedna z více průhledných soustředných vrstev kolem Země: nebo najprvé s nebemy a s zemí světlost jest stvořena ComestC 1b (s nebeſy ~K) cum caelo; aj, nad osmú sférú, jenž slóve osmé nebe, jenžto tisícekrát větčie jest nežli země všeckna, jest ješče jedno vyššie nebe, jenž pro svú přielišnú světlost slóve ohnivé nebe OrlojB 19b; na počátcě světa stvořeno jest nebe ohnité LyraMat 161b; útěchať bude i to poznati osmi nebes přirozenie, v nichž jsú planety a hvězdy, proč v sedmi nebech v každém jedne jeden planeta…, v osmém obecné jiné všecky hvězdy ŠtítMuz 51b; nad těmi osmi ponebími jest kruh nebe devátého…a pak nad těmi nade všemi nebeſy všudy vókol nich jest nebe desáté, ješto slóve křišťálové, a to stojí, neběže vuokol ŠtítPař 12a; slunce, jsa v čtvrtém nebi, skrze troje nebeſa dolóv svietí…, nebo jest nějaká čistá věc nebeſa, že paprslkové sluneční projdú je ŠtítPař 12a; prvnie v hýbaní (hybanie rkp) nebe ač jest jedno, však obcuje…s jiným nebem…neb táhne neb chápá s sebú nižší nebeſſa, aby v svém úřadu nebylo samo Čtver 66a aethereos orbes rapit (několik slov přehozeno); nebeſſa v Písmě svatém někdy slovu ta těla okrúhlá nad námi, v nichž…hvězdy bludné…jsú; a jiná nebeſſa, v nichž jiné hvězdy jsú, jenž sě hýbají s nebem; neb nenie toliko jedno nebe HusVýklB 123b; celum empireum vohněvé, ubi solus Deus habitat…, netočí se vuokol jako jiná nebeſa, sed stat RokMakMuz 322b

2. teol. s číslovkou nebe (dílčí), jedna z vrstev nebe, část nebeské říše hierarchicky uspořádané: že s povýšen [Bože] vzhoru nade všěcna nebye UmučRoud 2429; jenž [Kristus] jest vstúpil nade všěcka nebeſa BiblOl E 4,10 (~Lit, ~Pad, ~Praž) super omnes caelos; že by ten hlas…skrze povětřé i skrze vysokost všech neby pronikl a prošel až před najvyšší stolici Tvéj Velebnosti OrlojA 129a caelorum altitudinem penetraret; v tej otrapě jemu [opilému] se zdáše, žeť jej anjel pěstováše a nesieše jej v třetie nebe Svár 96; ktož milosrdenstvie kterémuž kolivěk stvoření pro buoh učiní, ten viece boha uctí a svéj duši viec prospěje, než by byl do třetieho nebe jako svatý Pavel vtržen HusKusO 57b in tertium…caelum ♦ nebe nebeské, nebesa nebeská, nebe nebě, nebe nebí, nebe nebes, nebesa nebes, nebesa nad nebesy nejvyšší nebe, nejvyšší a vrcholná část nebeské říše: chvalte jeho [Boha] nebeſa nebeská a vody, jěž nad nebesy jsú ŽaltWittb 148,4 (~Klem, ~Pod, nebye nebij ~Kap, nebeſa nebes BiblOl, ~Lit, nebeſa nad nebeſy ~Pad, ~Praž) caeli caelorum; zpievajte bohu, jenž všel na nebe nebeské ŽaltWittb 67,34 (BiblDrážď, na nebie nebeské ŽaltKlem, na nebeſſa nebeská ~T, na nebye nebeſ ~Pod, na nebe nebie ~Kap, na nebe nebes BiblOl, ~Pad, nad nebeſa nebes ~Lit, ~Praž) super caelum caeli; anoť nebe i nebeſſa nebeská…u vidění jeho [Boha] jest BiblDrážď Sir 16,18 (~Lit, nebeſa nebes ~Pad) caeli caelorum; ty si učinil nebe i nebe nebes i vše vojsko jich BiblCard Neh 9,6 (~Lit, ~Pad, ~Praž) caelum caelorum; když nebe a nebesſa nebeská schrániti jeho [Boha] nemohú BiblCard 2 Par 2,6 (~Ol, ~Lit, nebeſa nebes ~Pad, nebeſa nad nebeſy ~Praž) caeli caelorum; aj pána boha tvého nebe jest i nebeſſa nebes, země i všěcky věci BiblPad Dt 10,14 (nebe nad nebeſy ~Praž) caelum caeli

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nebe, -ě, neutr., Himmel; stsl. nebo, řec. νέφος, sskr. nábhas-, pův. nebhos, kmen -s. Analogií podle *nebese, *nebesi atp. utvořen v č. nom. nebe a tím vřadilo se nebe do vz. moře. — Na nebe CisMnich. 97a 103b; jakž sě omrači nebe AlxV. 590; — s nebie de coelo ŽWittb. 52, 3; z nebie t. 19, 7, Hrad. 47b; nebe nebie coelum coeli ŽKap. 67, 34, t. 113, 16; z vysokého nebye Kruml. 83a; stvořiteli nebie i země OtcB. 47b; juž bě trub nic neslyšěti, pro prach nebe neviděti AlxV. 1537; z nebe (rým sebe) jeden krásný člověk sstúpi AlxV. 886; — nebu CisMnich. 97a; k nebiu ŽKlem. 130b; — na nebi Kunh. 148a, ŽKlem. 35, 6, t. 72, 25; na nebu Túl. 12b; w nebiu ŽKlem. 10, 5; nebeſa otvoriti Kunh. 147b; nad nebeſſa super coelos ŽKlem. 107, 6; tvá sú nebie coeli ŽKap. 88, 12; nebye nebí coeli coelorum t. 148, 4; nade všěcna nebye Rúd. 36b; — nebe nebes ŽKlem. 113, 16; výsost všech neby Orloj. 129a; sladké pěnie dotkni nebij HymnOpav. 65a; — k nebeſom Túl. 33a; — w nebeſſiech Hrad. 114b, ŽKlem. 88, 3, t. 122, 1; na nebeſſach ŽWittb. 122, 1; v sedmi nebech ŠtítMus. 51b; — nade všemi nebeſy ŠtítPař. 12a; nad nebemi super coelos Kladr. žalm 148, 4; ſ nebemy světlost jest stvořena ComestC. 1b; — nebe coelum Prešp. 7, BohFl. 3, MamA. 19b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 21 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).