1. co/koho [zvl. svého] (čím/kým, za co/za koho) vyměnit, dát výměnou (za něco n. za někoho); [zboží] směnit: i to [obětní zvíře], ješto odmienieno jest, i to, za něžto vyměněno jest BiblCard Lv 27,10 (~Ol, ~Lit, proměněno jest ~Pad, pod. ~Praž) mutatum est; osly [obětní] otmyenyechu [Židé] ovcí ComestC 62b mutabatur; kúpi ne za penieze, ale sbožím jiným odmieniti GuallCtnostK 154 compensatione mercium emi; za tvú sestru…bude moci býti odmieniena [Helena] TrojA 43a commutari; ať by jím [zajatcem král] byl otmienien TrojA 132b; aby duchovní věc odmienil za tělestnú..., to věz za penieze HusBludM 208b; nelze jest odmieniti ženy BurleyMudrC 207b nulla est uxoris electio; ať by nám ihned zlatí vážní odměněni byli DluhRožmb 84 (1462). – Srov. směniti, vyměniti

2. co [znehodnoceného] komu (čím) vyměnit, zaměnit, nahradit něco (něčím), dát za něco náhradu (v podobě něčeho): bude li který groš zlý, má jemu [prodávajícímu kupující] odměniti dobrým gr. Půh 2,488 (1416); to [zatopené území] jim jmáme prve oddati a otměniti…, aby toho…škodní nebyli ArchČ 9,262 (1437); aby nám ti zlatí [s menší váhou] odměněni byli, aby váhu měli DluhRožmb 84 (1462); to [zatopené grunty] aby jim zase oddali a odměnili svým vlastním dědictvím ArchČ 10,396 (1494)

3. co, čím komu (pro co [za skutek]) odplatit, splatit, dát jako rovnocennou náhradu něco, odplatit se něčím (za něco); [za dobré] odměnit se: jemu [Kristovi] jednorovně otplatiti i otmyenyty pro to týmž: jakož on trpěl mile, takež i my AlbRájC 31a (odměřiti ~B) vicem sibi rependentes; jakož kým jest měřeno, téžť jemu bude odmienieno TrojA 243a; ostrovóm odmiení [Hospodin] odplatu BiblKladr Is 59,18 (var. v. otměna 4) vicem reddet; to tobě [nepostícímu se] odměněno buď ku pomstě, aby celý rok od všelikého jedení masa zdržel se AktaBratr 2,103a; ║ proti tomu [věnu] muž mi měl také odměniti druhých 10 hř. Půh 2,287 (1413) dát připsat jako protihodnotu (srov. obvěniti 3 a 4)