ostati | StčS | MSS | ŠimekSlov |

ostati, -stanu, -stane pf. (ipf. ostávati), inf. pozd. též ostanúti; k státi, stanu

I. sloveso subjektové

1. kde zůstat, setrvat, nezměnit své umístění a (po)byt v něm nadále; „nemoci ostatinevydržet: ani oſtanu nespravedliví přěd očima tvýma ŽaltWittb 5,6 (~Pod, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, pod. ŽaltKlem, ~Kap, ani trvati budú BiblPraž) neque permanebunt; Noſta (=neosta) kámen na kameni LegJakK 218 (v obraze); oſtal sem u něho [Petra] patnáste dní EvOl 184a (G 1,18: BiblOl, ~Lit, přebych u něho ~Pad, pobyl sem s ním ~Praž) mansi; nechoď do Ejipta, ale v tej zemi oſtan BiblCard Gn 26,2 (~Ol, odpočiň ~Pad, pobuď ~Praž) quiesce; nemohliť sú [ptáčkové] zde oſtati pro studený čas Pís Třeboň, SA A 7,156b: mé pokolenie mužské v tomto kniežecství vždy by bylo oſtalo PulkB 6 remansisset; doma oſtana AlbRájP D3a; ty všecky řeči v paměti jí [sv. Brigitě] oſtali ŠtítBrigP 90b qui…remansit; Ulixes na koni oſta TrojK 124b (zuosta ~A; ~S, ~O, pod. ~L) persistit; ani… žížala muož v tom klášteře oſtanuty CestMandM 15a; pitie v žaludku oſtane LékMuz 80a; div že ve mně srdce ostane ArchČ 11,258 (1480); vostal mi jest u něho kuoň Půh 6,16 (1480) — s kontextovou elipsou míst. určení: nebo duch mine ot ňeho, i neoſtane ŽaltWittb 102,16 (~GlosMuz, ~Pod, BiblDrážď, ~Lit, nezuostaneť ~Praž, neostojí ŽaltKlem, nesstojí ~Kap, sstojí BiblPad) non subsistet; vystřiehámť se proti tobě, žeť již nemiením ostati LyrVil 45; ješto dřieve směl běžeti přede všemi, tu již po všech najzáze puojde, až snad potom i oſtane Štít UK XVII C 16,189b incipit… remanere zastaví se, nepůjde dál; pomažiž úlé a oſtanut včely LékFrantA 130a neuletí; takéť jsú…hautmané přijeli… o též a že by nemohli déle ostati ListářRožmb 1,47 (1422) ♦ neostati přěd kým, přěd čím [mocným] nevydržet, neobstát, nezůstat bez újmy: vás i noha neoſtane přěd naší mocí BiblDrážď 1 Mach 10,72 (~Ol, ~Lit, nemóž státi ~Pad, ~Praž) non potest staré; přěd těmi [knížaty a vladyky] nic neoſtane, jako v ohni ot nich vzplane DesHrad 107a; ║ svévolnosti výtržné a takové pletichy, ješto neoſtane, nechajíce [čeští bratří] KorMan 30b neobstojí (před Bohem)

2. (kde [na bojišti ap.]) zůstat mrtev, zahynout, padnout: oſtanu [poutníci z daleka] na cestě EvRajhr 121a (Mc 8,3: zstanú ~Ol, ustanú ~Seit, BiblLit, sendú EvVíd, zhynú ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, ~Praž) deficient; tu [u Turska] lucké kniežě oſtane a ten rod veš viec nevstane DalC 19,21 der wirt da pleyben tod; dřieve než bych hradu toho…neohlédal, chci oſtati a životem svým skonati BawArn 2482 ich kum von hynnen nicht; splav o skálu se tepieše, ledakdes jimi [plavci] o skálu udeřieše, že by oſtali, každý mnieše BawArn 4039

3. s kým, vedle koho, podlé koho, podlé čeho zůstat, vytrvat při někom n. při něčem (jako pomocník, podporovatel, vyznavač ap.), neopustit někoho n. něco: s tobú na zisk hi na škodu s milosťú oztaty chtiece AlxBM 47; najlepší páni z Čech, ješto s tobú i s námi chtie oſtaty PulkB 88 tibi et nobis adhaerere; přietel když oſtane s tobú, bude k tobě přijednaný BiblOl Sir 6,11 (~Lit, zóstane li nepohnutý ~Pad, setrvá liť s tebú stálý ~Praž) si permanserit fixus; ktož by i o masopustě oſtal s bohem, nestyděl sě jím, takéť by s ním bóh oſtal, kdyžť by všichni od něho odstúpili ŠtítSvátA 121b; Oſta Čechuov něco vedlé Václava svatého RozmlVácl 21; aby podlé nás [krále] a podlé viery křesťanské ostal [Oldřichu] ListářRožmb 1,57 (1423); ║ smyslně krásy v stvoření užívajte, ne při tom milostí oſtanucze ŠtítSvátA 27a láskou se k tomu nepřipoutajíce

4. [o osobě] při čem, v čem [majetku] zůstat majitelem něčeho, podržet ve vlastnictví něco: mnoho jiných obecných lidí by při svém statku oſtali TkadlA 15b; aby vždy… súkupi při tom zboží ostali ArchČ 9,371 (1409); otec ten jistý ostal s tiem jistým děťátkem v tom zboží ArchČ 3,274 (1410); což jest věnnéj zástavy… držala, aby při tom do výplaty ostala PrávOpav 1,37 (1440); pakli by… oddělena nebyla [dcera], ta při své dědičnosti ostatiArchČ 10,287 (1484); ║ kak by Čechy oklamali [Němci], sami při zemi oſtaly DalC 72,34 (zuostali ~Z) by dem lant selbir blibin zemi podrželi v moci

5. [o majetku, dědictví] při kom, komu, při čem, k čemu, v čem zůstat (být ponechán) ve vlastnictví někoho n. v přináležitosti k něčemu; [osobě] zůstat někomu; [novému majiteli] připadnout: dědiny vždycky k království mají oſtati ŘádZemA 49a; poruči [Ojíř] jemu ty země indiské… a Johanovi to panstvie oſta CestMandA 215b; má jim [mnichům kostel] již v zákoně oſtati HusSvatokup 151b; v čemž jest paní chodila…, to má při paní ostati Půh 2,320 (1415); Zajiečkovi…a potomkóm…hřiven 10 gr. platu věčně k jejich dědičství ostaty mají PrávOpav 1,28 (1437) zůstat součástí dědictví; jelenie kosti železem přihřebíčené, ty oſtanu k domu PrávSasE 50b bliben in (var.: by) deme huse; třista zlatých po panie Margaretě, to ostaň v tom dielu v Bravanticích PrávOpav 1,122 (1478); ten všecken statek při kostele… má ostati ArchČ 9,409 (1488); ║ ktož dědinu propří, o nižto sú sě vdávali, ten vdánie k úřadu zprav. že na ňem oſtalo vdávanie RožmbA 72 naň připadlo hrazení soudních výloh; odpovědě, že je méňe let jměl, než póvod pověděl. Tehda právo na póvodových svědciech oſtalo, že převýšil léta RožmbA 55 podání právního důkazu zůstalo na svědcích; neobohatie ani oſtane jeho nábytek BiblOl Job 15,29 (bude trvati ~Lit, ~Pad, ~Praž) nec perseverabit nevydrží mu; vidúce, že jim ta pře ostati nemuož, i smyslili sobě jinú ListářRožmb 4,119 (1449) být rozhodnuta v jejich prospěch

6. [o vlastnosti, stavu ap.] v kom, při kom, na kom, mezi kým, ojed. komu zůstat působit n. projevovat se u někoho, zvl. zůstat složkou chování někoho; [o něčem poskvrňujícím] ulpět na někom: aby ta milost… v nich oſtala BiblDrážď J 17,26 (~Ol, v nich byla EvRajhr, ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, pod. BiblLit, ~Pad, ~Praž) ut…in ipsis sit; ani oſtane taká nehoda mezi vámi BiblCard Lv 20,14 (~Ol, ~Lit, oſtane… uprostřed vás ~Pad, zuostane ~Praž) nec permanebit; oſtala při nie [P. Marii] čistota Vít 21b; aby neoſtala při ňem nižádná poškvrna OtcB 128a resideret; na nás vina oſta AlbRájK 220; oſtane duši slavnost a chvála ŠtítSvátA 64b; Kristuov obyčej ostal v něm [sv. Janovi] HusBetl 2,161; aby to [tj. dluhy] na jeho duši neostalo ListářPlz 1,326 (1430) aby to neměl na svědomí; hříchové na něm oſtanau AktaBratr 1, 335b

7. (při čem, v kom, v čem, jak, jaký, kým/čím, ojed. kdo, za koho) zůstat, setrvat beze změny (v nějakém stavu n. postavení, někým, něčím ap.); [v žádoucím chování] zachovat si něco; [v žádoucím stavu] být zachován; [v postavení] být ponechán; „ostane“ bez určení potrvá: věčně, hospodine, slovo tvé oſtane na nebu ŽaltWittb 118,89 (~GlosMuz, ~Klem, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ostává ~Pad, zuostává ~Praž, přebývá ŽaltPod, přěbydlije ~Kap) permanet; při všie čsti oztaty AlxH 241; jeden Člověk živ neoſta AlxV 500; když Božěj a Mutyně v zemi za starosty oſtala DalC 56,3; aby… v králevstvie zpravování oſtal vždycky statečen ŘádKorA 41b; kto… smie v hřiešě oſtaty AlbRájA 98a moraretur; drž [královno] svój stav řádně…, Oſtan v tom, jakož s počala ŠtítBrigP 67a; vše tak oſtane bez proměny ŠtítBarlB 41 omnia…manebunt; ktož…svú věrnú službu jíj [milé] slíbí i chce jíj oſtaczy v tej vířě RadaOtcP 535 (státi ~K, státi vždy ~M); v kněžství oſtati nemohú [svatokupci] HusSvatokup 124b permanere; víno vínem a voda vodú oſtane JakVečV 81a; permansit a oſtala jest virgo dievka HymnUKA 94b; vždyť rada boží oſtane a rada nemilostivých zahyne ChelčPost 93b; rybářem dobrým… oſtati PasKal H18b; muožť mi to [znalost lidí] ku potomku za dobré oſtati NaučRod 140; každý stav…při svých rádiech a svobodách má ostati BřezKron 488; kterýž [ujec] jest dlužen ostal 20 hř. věna mateři mej Půh 6,161 (1481) — relig.: ktož oſtane u vieřě až do skonánie, ten bude spasen BiblDrážď Mt 24,13 (ktož setrvá až do konce EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž, bude ustavičen ~Ol) perseveraverit; Oſtanete li ve mně [Kristu] a má slova u vás oſtanu BiblDrážď J 15,7 (~Ol, ~Lit, ~Pad, zuostanete li… zuostanú liť ~Praž, bydliti budete…oſtanv EvOl 322a) si manseritis…manserint (fig.); aby všechny rady tvé v něm [Bohu] oſtaly TobB 308 (Tob 4,20: BiblOl, ~Lit, ať zóstanú ~Pad, ať…zuostávají ~Praž) ut…permaneant (fig.) v souladu s jeho vůlí; ač oſtane [žena] u vieře a v milování BiblOl 1 T 2,15 (~Lit, ~Pad, bude li trvati ~Praž) si permanserit; zástup prostý… oſtal v něm [Kristu] RokJanB 126b ostati v svéj (plnéj) moci admin. [o listině, usnesení] zůstat v platnosti; [v relat. čase budoucím] nadále platit: to převedenie [království] z Moravy do Čech aby věčně v své moci oſtalo PulkB 70; aby tento list a zápis v též plné moci k věčnosti ostal, jako bych to dskami zemskými jim zapsal ArchČ 2,67 (1439); aby ta cedule…v své moci ostala ArchČ 26,433 (1461)

8. (komu/čemu z koho, z čeho, čeho [z celku ap.] po kom [vykonavším něco], po čem [po události]) zbýt, zůstat (jako zbytek, pozůstatek); [po něčí smrti] být zanechán: jeden z nich [postižených zátopou] neoſtal ŽaltWittb 105,11 (~Klem, ~Pod, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, pod. ŽaltKap, nezóstal jest BiblPad, jest…nepozuostal ~Praž) non remansit; dvanáct košóv ostatkuov z pěti chlebuov ječných a ze dvú rybú, jež oſtalo těm, ješto jedli EvSeit 143a (J 6,13: jsú oſtaly těm ~Zimn, ~Beneš, oſtalo po nich ~Víd, sú oſtali po těch BiblPraž, zbylo EvOl, BiblLit, pod. ~Drážď, ~Ol, sú zóstali ~Pad) superfuerunt; pohan málo, jenž bieše ještě oſtalo AlxV 1774; jednomu miestu jmě [tj. Bojiště] oſtalo DalL 58,32 den nomen haid; což bieše ješťe cěsty oſtalo OtcB 151b reliquum erat; všeliký, ktož oſtane v Sion a zbude v Jeruzalémi Pror Is 4,3 (ostaven bude BiblPad, ~Praž, ustaven bude ~Lit, opuščen bude EvOl) relictus fuerit; jiež [lodi] i sledu neoſtane, když mine Kruml 341; po kolomasti a smuole vuoně protivná oſtane TkadlA 34a; papežovi panství ubude, že jedva biskupská čepice na hlavě oſtane HusSvatokup 135a; toliko jich [dětí] tré oſtane po jeho smrti LékFrantA 148b; až nic bzoviny neoſtane LékMuz 269a; což po umrlém ostane PrávOpav 2,39 (1439); jediné svrchní obyčeji oſtanu, ale láska…umře ChelčBoj 372a; což mimo dluhy ostane ListářPlz 2,273 (1490); ║ ustřihniž toho šátku, což na ránu oſtati muože LékJádroD 231 vystačit

9. [o osobě] po kom zůstat bez někoho, osiřet odchodem někoho; [po zemřelém] přežít někoho: byť mi sě ta radost stala, bych po tobě neostala LegAnež 3b; když jest daleko někam jel lankrabě…, oſtanucz po něm, rúcho proměnila jako vdova ŠtítAlžb 466a; paní Vernieřova ovdověvši po muži po svém a ostávši se sirotky svými ArchČ 37,863 (1454); zamiloval [Samson] Dalidu…tak náramně, že po ní oſtati nemohl ŽídSpráv 247 být bez ní; ║ tu [v bitvě na Tursku] Lučsko kněze oſtane DalV 19,21 pozbude knížete; když vdovu po takém synu oſtala jsi JeronM 35a (v obraze) stala ses opuštěnou, pozůstalou

10. v čem, jak, jaký, kdo, kým octnout se v nějakém změněném stavu n. postavení (a setrvat v něm); kdo, kým, jaký, stát se někým n. nějakým; [sám, bez někoho ap.] zůstat; ostati kalný“ ap. zkalit se ap.: oſtane vám duom váš pustý EvSeit 140a (Mt 23,38: ~Zimn, BiblDrážď, ostaven bude vám EvBeneš, BiblOl, ostavi vám EvOl, bude opuštěn vám BiblLit, ~Pad, ~Praž, domové tvoji opustějí EvPraž) relinquetur; když juž sám bez ruky oſta [bojovník] AlxV 1713 ztratil ruku; ten [Spytihněv] za věka umře mladého, oſta knězem Vratislav DalL 25,6; tak siřě oſtaw UmučRoud 929; aj toť si juž osiřěl i oſtal si sám PasMuzA 303 (zuostal jsi ~Kal) remansisti solus; u velicie milosti oſtaw PasMuzA 504 zamilovav se; aby vždycky oſtaly…vítězové ŘádKorA 43a ut…maneant; my bychom bez dědice oſtali GrizM 153b on erben belibe; oſtane [moč] kalná LékFrantA 28b; bez moci oſtala by [církev] jako sirá vdova ChelčCírk 319a; než by oſtali [páni] chlapy, raději oſtanu diábly pyšnými ChelčPost 102a; ║ by kterú jinú cěstú mohlo jdeno býti tam, tehdy by bóh ovšem ve lži oſtal JeronM 15a byl usvědčen ze lži (srov. ostaviti sě 1); svedú [měšťané] jeho svými stoly…, až pomalu nezřetedlně kněz oſtane na jich cestě ChelčSíť 166a (fig.) nastoupí jejich cestu; již by s vodu oſtal [bohatec], a prvé by byl mněl, že ho s ní zimnice napadne ChelčPost 169b bý se spokojil s vodou

11. (kde) nastat, nadejít, začít existovat: ščepové sě obrodili, Oſtalo nám cné veselé i milosrdné pochvílé Vít 28b; když se ta bezpráví skrze moc ukrotí, tehdy řád ve všech oſtane a budú pokojni jedni z druhými ChelčLid 77b

Srov. zóstati

II. sloveso objektové
A. s předložkovým lokálem

1. na čem, při čem, v čem [učení, příkazu, výroku ap.] zůstat při něčem, přidržet se něčeho, přijmout něco a řídit se tím: raziť, králi, na tom oſtang, věřiž u bóh, jenž jest ukřižován LegJiřB 378; na té řěči svatého Antonie všichni oſtachu, že… OtcB 124a definitum est (volný překlad); Oſtanete li vy v kázaní u mém KristA 79a; na kterúž [stranu] by většie strana svědčila, na tom mají oſtati DubA 14b; aby což na prvniem odvolání učinil [Jeroným], při tom ještě oſtal MladJerF 129b ut… persistat aby na tom trval; hleďme, což nám pravý rozum neb zákon boží za vieru ukazuje držěti, a na tom oſtanme konečně JakVikl 189b in animum imprimamus (volný překlad); obě straně na tom ostaly, což p. Jan…vyzná Půh 3,328 (1447) to přijaly; na tom přívodu [věna] ostati a dosti jmíti ArchČ 16,510 (1497) — neos.: svój diel k jiným bratří neb sestrám ztratí [vrah], a nebude li žádného, ale na krále spadne, a přěs to na panském nálezu oſtane DubA 12b bude rozhodnuto zemským soudem

2. [společně] na čem (s kým) usnést se, dohodnout se na něčem, rozhodnout o něčem: v tej radě na tom oſtaly, aby sě na modlitby bohu oddali KristA 5b; pro lepší jistost a vyznánie, jak srny se pány ostali, přivěsili sme náš majestát k tomuto listu List VýbAkad 1,803 (1395; „jak“ m. předmětu); na tom jsem ostal s konšely i se vší obcí města Nového Plzně, aby… ListářPlz 1,222 (1402); oſtali sú konečně na tom, aby… MladHusJ 42a a concilio decretum erat (volný překlad); vieš, na čem sme na rozjetí spolu byli ostali ListářRožmb 1,77 (1425); kterak jest panským svolením na tom ostáno a obecním hlasem voláno, aby… Půh 3,630 (1448); Oſtali na tom, aby Pavel a Barnabáš šli do Jeruzaléma BiblPraž A 15,2 (sjednali mezi sobú ~Drážď, ustavili sú ~Ol, ~Pad) statuerunt; ║ což najspieš budu moci, k VMti přijedu a o to na miesto ostanu ArchČ 14,153 (1466) dostavím se a domluvím se; na čem již oſtanu? HradMagd 40a pro co se rozhodnu?; jakož ondy o některé věci mistr Mikuláš s vámi jmenem mým jesti ostal ArchČ 7,365 (1468) ujednal jisté věci

B. s akuzativem

[o osobě] co [peněžitou částku] komu zůstat dlužen něco někomu: pro kúpenie té vody mnoho sú byli oſtali Ejipščí Židóm ComestC 58b; Jonata…na počtu oſtal králi sto liber střiebra ComestC 267a quod debebat…in ratione; byl jí [Anně] naposledy jednu kopu ostal [Havel] ArchČ 37,364 (1456); pan Boček… ostal nám kop 10 gr. Půh 5,346 (1481)

C. s genitivem

1. koho/čeho opustit někoho n. něco, odejít od někoho n. odněkud; [z místa] vzdálit se; [od osoby] odloučit se: tehdy oſta jeho [Ježíše] diábel EvSeit 142b (Mt 4,11: ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, opustil EvOl, BiblPad, ~Praž, pod. EvBeneš, BiblLit) reliquit; oſtawſye všeho, jidu za ním [Ježíšem] EvSeit 145b (L 5,11: ostavivše ~Víd, BiblDrážď, ~Ol, opustivše EvOl, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž) relictis omnibus; brzo sú oſtali [Izraelští] cesty, jižto s ukázal jim BiblCard Dt 9,12 (~Ol, ~Lit, opustili sú…cěstu ~Pad, sú sešli s cesty ~Praž) deseruerunt… viam (v obraze); neb sú oſtaly pramene vod živúcích, hospodina Pror Jr 17,13 (BiblOl, ~Lit, opustili jsú EvOl, BiblPad, ~Praž) dereliquerunt; oſtane člověk otce a mateře a bude s svú ženú BiblOl Mt 19,5 (opustí EvVíd, BiblDrážď a ost.) dimittet; lev pro nic jeho [Bruncvíka] nechtěl oſtati, neb…vždy za sebú lva viděl [Bruncvík] BruncBaw 5a; nechceť jeho [čerta mnich] ostati, mosíť se jemu najposlé dostati VýbAkad 2/1,390; mládenec chodě vedlé cesty své, ale když se v tom sstará, těžko oſtane jie RokLukA 141a

2. [o něčem nežádoucím] koho opustit, přejít někoho, přestat se projevovat u někoho; [o nemoci] přestal někomu: s nuoci s poledne oſtala jeho studenice EvSeit 147b (J 4,52: var. v. opustiti¹ 4) reliquit; tehdy mají nečistoty nás oſtati ComestC 107b deficere; toho bohatého ješče jeho zlost v pekle oſtaty nechtěla WaldhPost 99a; to jez často a oſtanet [nemoc] LékFrantA 82b; tehdy s hřiechuov přestal, když jest tebe sám hřiech oſtal RozmlSmrt 1022

3. koho (v čem [nouzi ap.]) opustit, nechat, zanechat bez pomoci, bez péče ap.; [o zdatnosti] zklamat někoho, vypovědět službu někomu: otec mój a máti má oſtaly jsú mne ŽaltWittb 26,10 (BiblOl, ~Lit, pod. ŽaltPod, BiblDrážď, opustili sú mě ŽaltKlem, BiblPad, pod. ŽaltKap, BiblPraž) dereliquerunt; oſtala mne jest síla má ŽaltKlem 37,11 (~Pod, BiblOl, pod. ~Pad, otstúpila mne ŽaltWittb, BiblDrážď, opustila mě jest ~Lit, pod. ŽaltKap, BiblPraž) dereliquit; oſtawſſe jeho [Krista učedníci] všickni sě rozběhu BiblDrážď Mc 14,50 (~Ol, opustivše jej EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž) relinquentes; všechny mé chytrosti jsú mne oſtaly Spor 86b; ty s nás [skutky] učinil, neoſtanem tebe PasMuzA 11; zaručivše [páni], že by jeho [vévody] nechtěli oſtaty PulkB 149 quod eum…non desererent; Oſtanu li koho v núzi přietelé ŠtítSvátA 159a; my [král] tebe [Oldřicha z Rožmberka] nechcem ostati ani nechati ListářRožmb 1,66 (1424); že by jeho ostati nemienil, ale pomoci [v boji] ListářRožmb 4,205 (1450); vás Budějovských u vaší věci proti němu [panu Kocovskému] neostanu ani opustím ArchČ 4,80 (1476) — relig. [o Bohu]: neoſtal jsi hledajúcích tebe, hospodine ŽaltWittb 9,11 (BiblOl, pod. ~Lit, nepustil si ŽaltKlem, neopustil si ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Pad, ~Praž) non dereliquisti; on [Hospodin] bude s tebú a nepustí se tebe ani oſtane BiblCard Dt 31,8 (~Ol, ~Lit, ani opustí tebe ~Pad, ~Praž) nec derelinquet; když božie pomoc oſtala by mne Aug 135b; těší je [Ježíš apoštoly], že jich neoſtane RokJanB 254a

4. koho [božstva], čeho [zákona, víry] opustit, přestat uznávat někoho n. něco, odstoupit, odpadnout od někoho n. od něčeho: proto že sú oſtali mne otcové vaši…, odešli po boziech po cizích BiblDrážď Jr 16,11 (~OI, ~Lit, opustili mě ~Pad, pod. ~Praž) dereliquerunt me; Oſtal [Roboam] zákona božieho BiblCard 2 Par 12,1 (~Ol, ~Lit, opustil jest zákon ~Pad, pod. ~Praž) dereliquit; cti veždy neděle svaté, oſtana viery proklaté LegJiřB 383; oſtanu lidé svých pohanských modl BiblOl Tob 14,8 (~Lit, opustieť… modly TobU, BiblPraž, pod. ~Pad) relinquent; že jsú oſtaly boha pro penieze ŠtítKlem 75a; by on…oſtaw bohóv byl křěsťanem ŠtítBarlB 11 negavit deorum cultum aby zavrhl bohy (pohanské) a byl; ║ světa oſtane [člověk], když již svět naň tbáti nebude AlbRájA 43a opovrhne světem

5. čeho, ojed. ot čeho, s inf. [o chování, stavu ap.] zanechat něčeho, upustit od něčeho; [něčeho žádoucího, hříchu] vzdát se něčeho; [něčeho nežádoucího] zbavit se něčeho; [činnosti] ustat v něčem, přestat s něčím: Oſtan hněvu ŽaltWittb 36,8 (BiblDrážď, odstup ot hněvu ŽaltKlem, BiblOl, přěstaň hněva ŽaltPod, přěstaň ot hněvu ~Kap, BiblLit, ~Pad, ~Praž) desine ab ira; brzo oſtanem svého bytie BiblDrážď Sap 5,13 (~Ol, přestáváme býti ~Lit, ~Praž, přestaneme býti ~Pad) desivimus esse budeme zbaveni; lstivý své zloby… Neoſtane BawEzop 1799; oſtachu diela [stavitelé chrámu] BiblOl 2 Esd 2,31 (~Lit, prázdniechu ot diela ~Pad, přestali stavěti chrámu ~Praž) vacabant ab aedificatione přerušili dílo; oſtanuce slibu svého BiblOl Hb 4,1 (~Lit, ~Pad, opustiece zaslíbenie ~Praž) relicta pollicitatione porušíce slib; všěch čáróv pohanských oſtanuce MatHom 6; přirozenie lakotného nemóže oſtati [vlk] GuallCtnostM 37b; dotud sě za muže v tom skrovnila [Alžběta], až pak po muži oſtala všeho ŠtítSvátA 37b; moře své hry neoſtane ApolT 321b; smutka přes noc oſtan LékKřišť 15a vyvaruj se; těžko lidé od navyklých věcí oſtanu RokJanB 49b; oſtan toho činiti AlbnCtnostA 16b; oſtan zlého a chop sě dobrého Post Muz XIV E 5,91a; když lichevníci… neoſtanu potom lichvenie PrávŠvábA 99b geloubent si sich… dez wuochers niut; ║ aniž ještě protivný diábel oſta OtcB 177b (přěsta ~A) nec cessavit nepřestal, nevzdal se (elipsa předmětu); než aby jie [královny] Tristram oſtal a jemu [královi] ji zase dal TristB 111b aby se jí vzdal, zřekl

6. čeho [úmyslu] upustit od něčeho, vzdát se něčeho, neuskutečnit něco: nechtie toho úmysla oſtati, dokudž by své vóle skutkem nenaplnili BiblCard Gn 11,6 (~Ol, anižť přestanú od myšlení ~Pad, ~Praž) nec desistent a cogitationibus; ani sě čeho boje [Bůh] svého zámysla oſtane BiblCard 1 Rg 15,29 (~Ol; ost. jinak) paenitudine non flectetur (volný překlad); toho myšlenie oſtav…, do králova pokoje jide TristB 56b; oſtati musíš svého bláznivého úmysla AlexPovB 243b. – Srov. nechati II/1

Srov. ostaviti, opustiti, nechati

V dokladech ablactare oſlanuti, odvyknúti SlovKlem 6a a polovici obilé má jim ostati ArchČ 37,47 (1456; s akuz. předmětem) chybně m. ostaviti (v. t.)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ostati, -stanu, -neš dok. (koho, čeho) odstoupit od koho, opustit, zanechat: ktož pro mě ostane otce, mateře, domu, stokrát viece vezme; Syn buoží uzdravenie nemocných neostal nepřestal uzdravovat; zůstat, zbýt; setrvat, vytrvat na místě; zůstat beze změny, potrvat, vydržet: siemě jeho (Davida) na věky ostane; (na čem) přestat na čem, zůstat při čem, spokojit se s čím; stát se kým: Vratislav po něm v Čechách kniežetem ostal
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


ostati (1. sg. ostanu) dok. (čeho) = přestati, nechati, zanechati, opustiti; zůstati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).