1. koho/co [strážné, stráž] (kde) rozmístit, umístit kolem dokola, rozestavět, postavit: stany své zdvižechu [Řekové] a ponocné stráže sobě se všech strán oſadichu TrojK 89a (stráži zpuosobie se všěch strán ~A, ~S, ~L, ~O) vigilias statuunt… circumquaque; buoh… při tom svém stvoření stráž oſadil jest, aby jeho anjelé… jich ostřiehali SolfA 111b; miesta pilni súc, oſadiecz stráže KrčínHrad 26a; ║ řekli [konšelé] těm svědkóm, aby vedle paměti své…mezníky osadili, a stranám přikázali, aby při sázení mezníkuov nebyly ArchČ 15,553 (1457) zasázeli (k vytyčení meze; srov. osázěti 2)

2. co [vojensky důležitého] (čím/kým [stráží, vojáky]) obsadit, zajistit něco rozmístěním nějaké vojenské jednotky, zvl. ve funkci posádky; bez určení „čím“ opatřit svou posádkou: všě měscké věžě ozadyw [purkrabí] AlxH 250; na Krakově posádku posadi [Boleslav], jiné tvrzě Čechy oſſady DalC 32,58 mi Behem bewart (var.: besaczte); tvrdými posádkami oſazeny biechu krajiny amonitské BiblCard Nu 21,24 (~Ol, držěny biechu ~Pad, silnú posádku měli ~Praž) fořti praesidio tenebantur; jej [hrad] oſaditi lidmi KarŽivA 392 (obsaditi ~B, ~C) ipsum munire gentibus; oſadi Honestes brány svými, aby nižádný ani vyjeti, ani vyjíti mohl TrojA 226a ordinatis militibus in portarum custodia; oſadichu [Židé] brody jordánské BiblPad Jdc 3,28 (pod. ~Praž, zastražichu ~Card, ~Lit) occupaverunt; král oſadil mnohým rytieřstvem Vyšehrad … proti Pražanuom KronŽižka 159a; že mu [panu Rabštejnovi] má cesta osazena býti, aby nemohl projeti ListářRožmb 3,4 (1445); to město [Plzeň] pod svú moc vzem silně oſadil [Žižka] SilvKron 47b valido praesidio muniit; ║ všudy po zemích, po národech oſadil [Antikrist] svými apoštoly po vší zemi kostely ChelčJan 63b dosadil své apoštoly do kostelů

3. na koho nastražit léčku, počíhat si na někoho, připravit zaskočení někoho: já sem byl naň [na lotra] velmi pilně osadil… a nemohl sem jeho dojíti ArchČ 10,17 (1479) — neos.: kterakžkoli na cestách silně na ně [Ústecké] bylo osazeno i na brodiech LetKřižA 56 ed.; ať na ně [nepřátele] jest osazeno, když bychom my je honili, že by vaši…nedali jim ujeti ArchČ 8,127 (1474)

4. koho/co (kým/čím) obklopit, obklíčit; [dobývané město] oblehnout: jakž nastúpi na ně [Darius na Řeky], oſſady (m. oſſadye) jě v každé straně AlxV 1442; oſadilli branní město, i obleženo jest město BiblCard 2 Rg 20,15 (var. v. obaštovati) circumdederunt munitionibus; municionibus circumdederunt civitatem branami oſadychu město MamUKA 29b; strážnými oſadiwſſe [vězně] MladJerF 126b custodibus adhibitis; v hrob položen [Kristus], rytieři oſſazen KancJist 80; conclusi sunt obehnáni vel oſazeni VýklKruml 207b (1 Mach 5,5: obklíčeni sú od něho na věžiech BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, zavřeni jsú ~Pad; jinak ~Praž); nedobyli ho [zámek] mečem, než toliko osadili ArchČ 9, 488 (1489); ║ má také purkrabie, když súd zemský bude,… seděnie zjednati, šraňky oſaditi, aby tam nešel, ktož pán nenie DubB 324b zajistit úředními osobami; již mě malý hrob oſadil HusVýklM 289a (osáhl ~B) capit pojal; oſaditi ji [„hlízu“] baňkami LékRhaz 98 nasázet kolem ní nádobky k odsávání krve

5. co [město, zemi ap.] obsadit, zabrat něco, zvl. vojensky se zmocnit něčeho: vraťte města, ješto jste oſadili BiblDrážď 1 Mach 15,30 (~Ol, osědli ~Pad, odjeli ~Lit, opanovali ~Praž) occupastis; chtě se vraziti“ [falešný prorok] v město Jeruzalém, aby je oſadil a jal ComestS 402b ut eam caperet; ano silní nepřietelé oſadili jeho královstvie GuallCtnostK 164 regnum suum fore obsessum; ač žába, točíšto diábel, hniezdo, to jest srdce člověcie, kdy násilím oſadi GestaB 53b (fig.); chtiece [závistiví horníci] bez všelikého práva řádu oſaditi [lán] PrávHorS 152b (jej… oſaditi ~K, ~M) occupare; kterak lužňanskú i také srbskú krajinu i také slezskú všecko německá sběř osáhla a oſadila SebrKron 2a

6. co [území] (kým [obyvateli]) osadit, osídlit; [pustinu] obydlit: chtiece [Němci] první Českú zemi oſaditi, když by všeckni Čechové byli zbiti DalL 68,9 besiczin; jedniem smyslným oſady sě vlast BiblDrážď Sir 16,5 (~Ol, oſazena bude ~Lit, ~Praž, vbydlena bude ~Pad) inhabitabitur; kde jsú ctnosti a kde kázeň, jimiž bieše svět osazen? LyrVil 103 (fig.); což pustého bylo, to oſladyly PulkB 158; ta [pokolení] sú oſadila druhú třetinu země, ješto slóve Europa BřezSvět 7a; cizozemci oſaditi [zemi] Budyš 31b; jižť jest opuštěna v Čechách mnohá dědina, potom oſady ji cizozemská rodina RozmlVácl 762; co pustého, oſaḋme BechNeub 116b; ║ by jeho [královo] královstvie dědicem bylo oſazeno TristB 20a aby dostalo dědice; všechen jazyk slovanský, kterýž byl jest okolo moře a Rýna…oſazen, chytře jest vypleněn a zkažen SebrKron 1b usídlen

7. co, ojed. na co [pozemek, dům ap.] (kým) osadit, osídlit nějakou nemovitost někým (zvl. půdu poddaným rolníkem), kdo by za její užívání majiteli platil n. pracoval; komu [majiteli] obstarat náhradní obsazení opouštěné nemovitosti: jinými kopáči svú vinnici oſady [hospodář], jižto jemu vrátie užitky svými časy BiblDrážď Mt 21,41 (dá jiným vinařóm EvOl, BiblOl, poručí EvZimn a ost.) locabit; kto počal vinnici saditi, a neoſadil jie, ten sě vrať a dosaď ComestC 112b necdum fecit eam communem; oſadil ji [vinici] těžaři BiblOl L 20,9 (~Lit, ~Pad, ~Praž, usadil ~Drážď) locavit eam; když… zbožie své purkrechtnie aneb platné…jinému dobrovolně prodá a oſadi MajCarA 75; v nich [domech] bydliti nebo je, kýmž se jim zdá…, osaditi ArchČ 9,265 (1437); ten [sedlák] nemá táhnúti z dědiny, až prvé pánu svému osadij tak dobrým a hodným člověkem, jako sám jest PrávOpav 1,36 (1440); aby p. Jan ty purkrechty, jenž je odjal a zatopil…, aby je zase osadil Půh 3,265 (1447); osaditi na to miesto aneb purkrecht jiným hodným člověkem CJM 4/1,318 (1456); za nebožtíka Alše ode třidcieti let v Bielencích a v Bukově ten plat jest osazen byl ArchČ 37,569 (1463); [smlouva] o člověka zběhlého, kterýž mi osaditi měl Půh 7,134 (1497); ║ čtyřmezcietma podsedkóv na polúlání osadí, z nichžto každý puol druhého jitra držeti bude, po puol věrdunku platu ročnieho nám dávaje CJM 4/1,35 (okolo 1400) collocabit usídlí (pod. PrávSasE 72b)

8. jur. co [majetek] zastavit, dát v zástavu: nemá v žádné rychtě ižádnému jeho sbožie… osazeno býti ani dědina, dokavadž on k svým dluhóm dosti oſadil jest PrávSasE 75b (~C) besessen ist; zastaví li neb oſadi li člověk své zboží na úroce od roka do roka PrávŠvábE 73b besetzet; o tom, ktož svuoj erb oſadil za smrt Žilin 149a seczt

9. co [úřad, soud] kým [úředníky ap.] obsadit něco někým, dosadit někam někoho k vykonávání úřední činnosti: když budú dsky zemské otevřieny a úředníky obyčejnými osazeny, tehdy mám…kopu platu… vložiti ArchČ 26,299 (1428); když by dsky zemské v České zemi otevřieny byly a úředníky řádně osazeno bylo, ten zápis…ujistiti ArchČ 6,494 (1439); chce mu [Janovi z Hradce král] právo osaditi radú svú ListářRožmb 3,88 (1446); oſadi [ďábel] svými údy úřady duchovnie mnohé i světské ChelčBoj 378a; doktorské duostojenstvie mi nic neprospievá v Praze, neb to všecko Rokycanova strana oſadila ŽídSpráv 218 (elipsa); aby on pan Jindřich témuž Píkovi soud spravedlivý na svém právě osadil, a to lidmi svými i také s jiných zboží ArchČ 9,491 (1489); aby pan Hasištejnský súd manský svými many i cizími osadil ArchČ 10,517 (1498); ║ kněží husáci osedli fary…, koleje i mé miesto dávnie oſadili a požívají ŽídSpráv 21 obsadili, zaujali

10. jur. co [soud] (komu) svolat něco, uskutečnit zasedání něčeho (proti někomu n. v zájmu někoho); [o soudcích] zasednout k něčemu: přijide Mojžieš a povede a oſadie súdy božie ComestC 69a; na zajtřie kázal [král] před sebú súd oſaditi GestaB 87a daz…ein recht…wider fuor; jestli že by ten úředník neb poprávce žalujíciemu křivdu učinil a to shledáno bylo…, Oſadte jim súd MajCarA 85 iudicium ferant; ač páni súd oſadye, má žaloba jíti DubA 2b; konšelé mají súd oſaditi a obec svolati PrávPražA 253; abyste jemu [Vávrovi] súd osadili a zahájili vedle práva ListářRožmb 2,369 [1444]; aby někto múdrý z nich, rychtářem se učině, soud oſadil mezi bratrem a bratrem ChelčSíť 16a; já [Václav z Chelčic] z úřadu svého rozkázáním páně zprávcovým osadil sem súd manský na Mělníce ArchČ 37,381 (1454); vosazen a ohájen jest súd o statek nebožce Hanušóv ListářPlz 2,101 (1464)

11. koho kde umístit; [na úředním místě] ustanovit, dosadit; [k důstojenství] pozvednout: v sběři svatých tě [sv. Barboru Kristus] korunoval a tě tu mezi nimi oſadyl ModlMil 173b; ctnosti tvé sláva na výsosti tepruv by mě [Pelea] oſadila, když by rúno zlaté…tvé ruky mocí do mého královstvie mohlo býti přineseno TrojL 5b in sublimi me poneret; že sem jeho [Zikmunda po vyhnání z Uher]…k jeho panství navrátila, v jeho stolci oſadila Budyš 19b znovu uvedla na trůn; aniž potom jsú rozkleti [kněží daní do klatby], ni na kněžstvo navráceni, ni v úřadech oſazeṅi Budyš 44b; najprvé jim [svým milovníkům ďábel] podává libých věcí, aby je oſadil na svém řádu ChelčPost 40b; ║ leč všecko chudým dadie [kněží], co kde mají, neoſadíé sebe zde v dokonalosti, jižto mají z práva vésti Budyš 62a nezakotví; pakli by rána smrtelná byla, tedy mají rychtáře hned oſaditi a právo učiniti za jeho skutek Žilin 110a seczen povolat k úřednímu výkonu; knieže, páni a vladyky jsúce o to [o vsi a poplatky z nich] osazeni k soudu a rozeznání ArchČ 8,449 (1487) sezváni, svoláni

12. expr. komu (co [klamného]) narafičit, dát před oči k svedení (?): mnohá jiná věření jsú jim [věřícím] postavena, blíže oſazena a oznámena ChelčPost 100a; aby bláznivú učinili [kněží] světu múdrost Kristovu, aby oſadili lidu bláznivému, aby se zdála jich múdrost a velikost pravějšie než Kristova ChelčPostN 85a. Jen u Chelč.