1. koho/co [hlídky, stráž] rozmisťovat, umisťovat v kruhu zabezpečovacího pásma obrany, rozestavovat: Dubský Hrabani a několik kopiníkuov u jich vojsky jal, ježto posluchy osazoval ArchČ 8,4 (1470); kterýž [hejtman] ponuocky neb varty osazuje HájZříz 39
2. co [vojensky důležitého] obsazovat, zajišťovat něco rozmístěním vojenské jednotky, zvl. ve funkci posádky: zavieraje [Nehemiáš] brány a oſazuge, aby na trh v neděli nenesli HusVýklB 57b; nadcházeje [Juda] hrádky a města…, zapalováše je a potřebná miesta oſazuge BiblPad 2 Mach 8,6 (osadiv ~Praž, v lepšie sě miesta uvazuje ~MuzSZ, ~Ol, ~Lit) occupans; Zelené hoře Mikuláš z Husi přezděl hora Olivetská, kdy ji osazoval LetKřižA 54 ed.; že by z té příčiny osazovali [zpustlou tvrz], chtiece to zbožíčko opanovati Pengarovo ArchČ 7,343 (1468); neb posádky zbořené, neb nové osazovati ArchČ 4,458 (1472); nižádný z obyvateluov markrabství Moravského nemá nových zámkuov osazovati bez vuole krále ArchČ 5,416 (1484); ║ Přerov kopec osazovati a oplétati počal [Ctibor z Cimburka] ArchČ 10,288 (1485) opevňovat
3. na koho nastražovat léčku na někoho, připravovat zaskočení někoho: slal sem a osazoval sem na ně [Vodňanské], chtě je zjímati ArchČ 21,354 (1468). – Srov. osaditi 3
4. co [města, výtěžky] zabírat něco, zmocňovat se něčeho: oppugnat oſazuge, hic dobývá VýklKruml 42a (Jdc 9,31: dobývá města proti tobě BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, zmocnil se ~Praž); nikoli zajisté právem naším robot spravedlivých nešlechetní oſazowati nebudú PrávHorS 153b (~T, ~M, ~K) non…occupabunt; nemáme osazovati ani stéci žádných hradóv, měst, městeček, zámkóv, hor, tvrzí ListářRožmb 2,362 (1444); ║ jiná těženie polí, jakž brzo prázdna byla by, oſazugiczym propuojčena buďte PrávHorT 131a (~S, ~M, ~K) occupantibus těm, kteří mají zájem je obsadit
5. co [území, město] (kým [obyvateli]) osazovat, osidlovat: dosáhnúce [Němci království] slovanský jazyk vypleňovali a svým oſazowaly SebrKron 1b; chtiece, aby se též město Sobotka tiem lépe opravovati a osazovati mohlo, dali jsme obyvatelem jeho nynějším i budúcím dva jarmarky ročnie ArchČ 18,65 (1498)
6. co [nemovitost] osazovat, osidlovat, dávat do užívání za plat n. za robotu: oſazygycz svú dědinu…, neb ktož dědinu dává na plat ŠtítKlem 88b; odtud nám mají [Štěpán s rodinou]…, ač by také co kde pustého bylo, beze lsti osazovati ArchČ 9,392 (1480); ║ a tu vosazují podruhy, kdež dřieve hospodáři byli ArchČ 14,150 (1466) usidlují
7. ♦ osazovati službu jur. (komu [pánu], k čemu [k hradu] z čeho [z nemovitosti]) vykonávat ve prospěch daného lenního pána n. jeho hradu manskou službu (zvl. vojenskou) vyplývající z držby nějakého manství (léna) a spojenou s pobytem na předem stanoveném místě: že Hynek jemu [knížeti] nikdá služby neosazoval z Hlavnic ani manství přijímal PrávOpav 1,57 (1451); že předkové moji zapsali jemu [Mikuláši] ves Petrovice, ves Okříšky, kteréž příslušejí k hradu k Rukštajnu, a z toho jest měl k tomu hradu službu osazovati se dvěma koňoma Půh 4,154 (1464); jemu potřeba pitie a jiedla s pacholkem u dvora našeho jako jiným zemanóm, když by službu osazoval, má dávána býti i obrok ArchČ 8,384 (1479); mají a povinni budú službu dobrým rytieřským člověkem, a ne sami sebú, na dvú hodných koní se dvěma samostřiely v slušné střelčí zbroji osazovati ArchČ 9,365 (1495)
8. co [úřad, soud] (kým) obsazovat něco (někým), dosazovat někam (někoho) k vykonávání úřední činnosti: ješto [úředníci] ne z té příčiny spravedlivosti, aby súdili, jedú po vsech a súdy oſazugi RokJanK 125b; ten hofrychtéř má moc…súdy manské oſazowati TovačA 17a; ustanovujem, aby dole psaným zpuosobem woſazowan byl [soud dvorský] nynie i budúcně ZřízVlad a3a; ti úřadové vyšší, jakožto komorník a sudí, proto se múdrými starými pány osazují ArchČ 4,446 (1471); ║ hned [po pohřbu] se o tvé zboží vadie [příbuzní], soudy, práva osazugice RozmlSmrt 947 pouštějíce se do soudních sporů (srov. osaditi 10)