|
|
|
ne¹, né partik. I. partik. s větnou platností 1. neg. v odpovědi ne, nikoli; svou větnou platností popírá smysl předchozí výpovědi: nebo jedni praviechu, že dobrý jest [Ježíš], ale jiní praviechu: Nee, ale svodí zástupy EvZimn 18b (J 7,12: ~Beneš, nee, zlý, svodí BiblOl, ne, nenie dobrý, ale EvPraž, ne, nežli svodí BiblDrážď, nenie, ale EvVíd, ~Ol, že niť, ale BiblLit, že nic, ale ~Pad, nic, ale ~Praž, nenie tak, ale že EvRajhr) non, sed; ale buď řěč vaše: Jest, jest; ne, ne EvOl 294a (Mt 5,37: BiblDrážď, jest, jest; nenie, nenie ~Ol, ~Lit, ~Pad, jest li, jest, nenie li, nenie ~Praž) non, non; ješče li na světě chodí [Kristus] zde? Kateřina vece k nim [mistrům]: ne LegKat 1983; ciesař vece: Vieš li, kto sem já? Vece jemu mnich: ne, neviem OtcB 49a; pakli dieš: „Nenenávidím, ale miluji, kohož tak treskci kromě očí.“ „Nee, nemiluješ.“ ŠtítBojVyš 5a non diligis; pakli die kto: Tehdy přátel a známých nemám zváti? Nee, ne tak, majiť v svój čas přietelé a známí zváni býti ŠtítSvátA 74b; a kterak chceme mieti jeho [Ježíše] za štít a jako své spasenie? Ne, spieše tak budeme mieti ho hrozného súdci z našeho vyznánie HusVýklB 49a quin potius iudicem; zdali jiného nemá [Ježíš] zvelebenie od otce než toto? Nee, má, ale RokJanB 63b; když mátě se dcerú budú se [v pekle] vaditi: „Ty s mnú vinna, že s mě ku pýše připravovala.“ „ne, čemu s ty mě poslúchala?“ RokLukA 179b. – Srov. ne² 1 2. grad. nelžu, bez přehánění, doopravdy; zdůrazňuje, že nejde o nadsázku v předchozím tvrzení: bez čísla Uhřat ztopili a druhé ukrutně mečem zbili. Ne, tak jich jest tu mnoho zbito bylo a ztopeno, že tak veliké zhubenie lidí nikdy dřěvních časóv… nebylo jest slýcháno PulkLobk 192 (~S, nie ~B, ~N); an [kněz sedlákům] praví, aby přistúpili k té svátosti a poručili sě jí a svá srdce, totiž měšce otevřeli. Nee, slyšal sem jednú na kázaní, buoh jest mi svědek, že kázal jest jeden [o nejhorším zlu ‒ zavírání měšců] HusVýklB 38b; chce [Ježíš] dáti každému dosti a neuhaníť dávaje. Nee, ještě žaluje na ty, kteříž naň nedbají ChelčPost 113a; a die [Bernard], že pro ty věci chtie býti vladaři, preláti, konvrši, převorové, biskupové; Ne, kdy by již byl chudý biskup, zdál by se blud lidem RokLukA 253b; jáť [kněz Jan] bych byl dávno netbal, coť by tu duši ze mne vypudilo, Nee jakéžť sem měl bydlo mezi vámi [Pražané]! Kron UK XIX C19, 237a vždyť II. partik. ve funkci konj. 1. grad. [obyč. před výrazem zdůrazňovacím] ba, ba dokonce, ano (i); spojuje větné členy i věty; [po popření v předchozí větě] nýbrž i, ale nad to: ani jest to bylo prvé vítěžstvie svatého Antonie proti diáblu, Ne zajisté byla jest v ňem moc našeho spasitele OtcB 174b (Nee ~D, nie ~A, než ~E) immo; a zvláště mladých pánóv mladost udatná k tomu sě roznieti, že na všě strany pánóm bran děláchu, ne také přemnozí z obecných lidí svým oružím na tu cěstu sě chystáchu PulkLobk 230 (nie ~B; nýbrž ~N) sed; když mysl nemóž pomysliti o něm [o Bohu] nic, co jest on v sobě, ne ani jest které slovo…, by vlastně a úplně mohlo o něm řečeno býti ŠtítPař 20a; hrdý lid židovský, ješto za to jměli, by viděli, ostali v slepotě, Nee i dále zlostí protiv spasiteli oslnuli ŠtítSvátA 77a; v neustavičném jako okamžení odpočinutie nynie jsa, ne a ty nynie více zle požíváš svých piesniček Čtver 13a immo; proti tobě jako nepřítel povstane, ne ať ještě viece povím, ješto velmi neslušie na múdréno o tu věc se pokusiti Čtver 67a quoniam et; a tak nebožátka vzdvíhají sě důstojenstvím nad pannu Mariji, ne i nad Krista HusBludM 201a; neb vím, že kdyby duchovního haněl, neb jemu kradl, neb s ženú léhal, že by toho netrpěl, ne ihned by mstil HusSvatokup 188a ba naopak; shřěší li bratr náš nad námi, móžeme jemu odpustiti, ne i jistě dlužni sme, abychom mu odpustili HusVýklB 131a; též také všichni bohatí a nadaní kněžie málo nebo nic nejsú prospěšní lidskému spasení v cierkvi svaté, Ne viece jsú škodni…nežli prospěšni JakVikl 204b; na všech svých věcech škody proň [pro Krista] trpěti, ne i také všecky ztratiti PříbrZamP 150b; jenž sme k tomu vám vždycky svolovali, né i sami sme vám toho často podávali ArchČ 3,226 (1421); neb netoliko to, né bojím se, že ani desáté aneb menšie ještě částky…odtudto nebude ArchČ 2,427 (1444); toto zlé, nehodné i nepodobné, ne i proti vieře viděti jest nynie do mistróv i do všech kněží ChelčPař 181b; proti kněžím těchto obcí [pražských], né i proti celé obci mnoho lživě mluviti BřezKron 498; fide digni et possessionati, ymmo seniores magistri pargameniste viery hodní a movití, ne i starší mistři pargamenníci ProkPraxD 71a 2. přirovn. (ojed.) než: bóh najlépe to vie, že ne bych v také přišlo vie jáz hi mój ľud byl upadna, kak jest smirt velmi nesnadná, však radějie v ňu upadnu AlxBM 128; radějí uzřu smrt všeho rodu svého, ne potupi (nepotupy rkp) ani zab̕ú jazyka svého DalC 63,60 (než potupu a hanbu ~V) e min czunge virdurbe (podle J. Bauera) 3. účel. (ojed.) u adv. „kda“, „když“, „někdy“ aby ne (za lat. ne quando): popadněte kázn, ne někdy rozhněvá sě hospodin, nezhyňte s cěsty pravé ŽaltWittb 2,12 (ať někdy nevzhněvá se ~Pod, ať by sě někdy nerozhněval BiblPad, aby kdy nerozhněval sě ~Ol, ~Praž, kdažto rozhněvá sě ŽaltKlem, ~Kap, aby, když se rozhněvá…, nezahynuli BiblLit) ne quando irascatur; zprosť mě, Ne kda uchopí jako lev dušu mú, když nenie, kto by vykúpil ŽaltKlem 7,3 (~Kap, Ne aby nikdy vytirhl ~Wittb, Ne aby někdy…popadl BiblOl, aby někdy…neuchvátil ~Lit, ~Pad, ať by nevytrhl ŽaltPod, ať by někdy neuchopil BiblPraž) ne quando rapiat; urozumějte tomu, jižto zapomínáte hospodina, ne když by uchytil ŽaltKlem 49,22 (ať nikdy nechvátí ~Wittb, ať on netrhne ~Pod, ať by někdy nepolapil BiblPad, ~Praž, aby někdy nepopadl ŽaltKap, někdy by uchytil BiblOl) ne quando rapiat. Podle lat. III. partik. ve funkci interj. nálad. ach, éch, běda: uvozuje otázku vyjadřující obavy, nejistotu ap.: to král uznamenav…počě srdečně plakati, a řka: Nee, má přěmilá dci, co já sobě již učini [k dceři, která má býti obětována ješťěru] PasMuzA 225 (e ~KlemA, ~Tisk, é ~Kal) heu me; bez přěstánie vzdychal [Simeon] a takto na svém srdci řka: Nee, budu li já tak zčastný i tak bohu zaslúžilý, ež bysta moji stařie žádostivie oči obezřěle mého spasitele v tělesenství? Nee, přídě li kdy ten čas, ež by mě nalezl mój spasitel ješče živa na světě jsúce? KristA 25b Srov. nie O funkcích partikule ne, né v. Bauer, Souvětí 71,84n., 302 pozn. aj. Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
ne² partik. 1. ne, nikoli; popírá platnost následujícího větného členu (jednoduchého, rozvitého n. rozšířeného); před záporným členem zesiluje jeho platnost kladnou: všakž jí [Jidášově ženě] bě ne do veselé LegJidM 152; ne jakož svět dává, jáz dávaji vám BiblDrážď J 14,27 (tak i ost.) non; pakli pole kúpeno jest a ne z jměnie větčích posvěceno bylo by hospodinu BiblCard Lv 27,22 (tak i ost.) et non; pakli by…bělost ostala ne ovšem jasná BiblCard Lv 13,28 (tak i ost.) non; ale muže v tvé bázni, ne pro mú libost povolila sem [Sára] pojieti TobB 307 (Tob 3,18) non; i zavolá bóh mužě…, treskcě, ale ne nevěda vece ComestC 10a non ignorando; konec ne vždy znamenává zhynutie MatHom 161; jest psáno: „Mládenče, mluv jedva v svéj potřěbě!“ Čím pak méně ne v své anebo ne u potřěbě ŠtítVyš 29b in non tua vel in non causa; tyto knihy vám sem zpořiedil…ne sám jich skládav ŠtítBojVyš 1a; léníť jest, ktož je ne tbavý (netbawy rkp) a snažen svého dobrého ŠtítMuz 59b; jest to i jiným potřebné znamenati ne v netbání ŠtítBrigP 2b; Ne ihned, kto věří jemu [Kristovi], věří v něho HusBludM 202a non continuo; Ne tak učiníte, bratřie moji BiblPad 1 Rg 30,23 (~Praž, nečiňte ~Card, ~Ol, ~Lit) non sic facietis; die Pán: zdali ne zjevně zjevil sem se BiblKladr 1 Rg 2,27 (~Pad, sem zjevně nezjeven ~Ol, sem zjevně nezjevil ~Card, ~Lit, zjevně neokázal sem se ~Praž) numquid non aperte revelatus sum; ne ten dvuor, který drží [majitel], sluší ku opravě hradské Půh 3,266 (1447); v manželství [vstupují] lotři a nevěstky a ne do jedněch jest to, že kteříž sou před lidmi manželé, jsou lotři a rufiáni před tváří boží AktaBratr 2,61a; z toho jsem pohnán ne pro svú věc, ani pro svuoj dluh Půh 4,445 (1464); zboží ne mečem dobytá ArchČ 10,7 (1478) — v gradační konstrukci zesilovací n. oslabovací: však se sta, a ne u mále, že potom od římského krále měl [Arnošt] nemilost BawArn 114; nebo my, ačkoli od Římu v některých běziech se dělíme, však ne zpurně ani všetečně KorMan 13b; máme tu vodu napřed mieti a držeti…, ale však ne tak vysoko má býti držína, aby nemohla volně příkopem z řeky jíti ArchČ 16,185 (1474). – Srov. ne¹ I/1 2. ne, nikoli; vytváří záporný člen adverz. spojení (větného n. členského): bóh sě veselí ne pro svój zjisk, ale pro naše spasenie Túl 6a non; ne v jednom chlebě živ jest člověk, ale vším slovem božím EvSeit 142b (Mt 4,4: tak i ost., že člověk nenie chlebem samým živ BiblOl) non; chtě býti [Jidáš] vrah té mateře (matersie rkp), ješto jho bě synem vzala, a ne jakšto synu lála LegJidD 2a 26; věz, proč to chtěl [císař] učiniti. Ne proto, by právu rád byl, ale aby kněz český sílen nebyl DalL 59,29 nicht; ale to jest pověděl ne proto, by o chudých příslušalo k němu, ale že zloděj bieše EvZimn 20b (J 12,6: ne proto…, ale ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ne pro chudé, ale EvPraž, ne aby…, ale BiblPraž, proto, že nepříslušieše…, ale EvRajhr) non quia…, sed quia; Ne pro ty prosím toliko, ale pro ty, kteříž věřící jsú skrze slovo jejich v mě EvOl 273a (J 17,20: ne za ně prosím toliko, ale BiblLit, netolik za tyto proši, ale i EvZimn, ~Beneš, netoliko…, ale i BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, neprosím za ty toliko, ale EvRajhr, neprosím pak toliko za ně, ale i BiblPraž) non pro eis autem rogo tantum, sed et; diábluom ofěrují, a ne bohu BiblDrážď 1 C 10,20 (~Ol, ~Pad, ne bohu ~Lit, ale ne bohu ~Praž) et non; ne slovy, ale skutky PasMuzA 296 non; Ne boha a člověka, ale diábla a člověka VeronS 122a non; obě [myši] se v běh udeřista, ale ne obě se skrysta BawEzop 684; Ne jako rozkazuje mluvím, ale skrzě jiných snaženstvie BiblOl 2 C 8,8 (tak i ost.) non; bránil ruce, ale ne umu LyraMat 3a; a tu někteří zbiti, avšak ne všichni ŠtítBrigP 55b non tamen; abychom v skutciech cnostných ne zpět, ale před sě vždy šli Čtver 8b non; et nos credimus homini, sed non in hominem a my věříme člověku, ale ne v člověka Glos Kap Praž H 10, 265b; dávajte nám, ale ne otcóm ani materám HusBetl 2,97; Ne dědice, ale vraha, Ne manžela, ale nepřietele, Ne zprávce, ale porušitele, Ne obránci, ale pohubitele (v) tvárnost sě oděl [Zikmund] Budyš 2b non; ať pie [nemocný] víno předobré, čisté, vonné, ale ne sladké (neſladke rkp) LékSalM 343 non dulce; vyznáváme tři osoby, a ne tři bohy RokJanB 2a; ne nemocí, ne mečem…,ale přirozenú potřebností a starostí zemřechu SilvKron 1b; jmá [žalobce] na ceduli puohon sepsati, a ne po poslu ani po listu…, než jmá sám jeho osobně úředníkóm… podati TovačB 19a; nyní ne znovu, ale staré tvrdí Půh 5,252 (1493); ne z práva, než z své dobré vuole Půh 5,48 (1480) — v asyndet. spojení: ale mnohá, ne všě přídú ovčice, jež v stádo výdú AlxV 1116; ty s mi ukradl, ne já tobě NaučBrn 130 (1464) ♦ ne tak - jako ne tak – jako, ne do té míry – jako, v menší míře – než: již s tiem slibem [čistoty] zákon sobě učinila…, ne tak mysléc na práci, jako na odplatu z prácě ŠtítStrah 8a non tam…quam; panny ne tak svú krású, jakožto kúzly svými tak je osidlachu TrojK 166a non tam…quam; jestiť rozdiel mezi mravencem a lišejem, neb mravenec ne tak vtiskne se na všelikých údech jako lišej LékSalM 401 non sic…ut. Srov. netoliko 1 3. před předložkovým pádem ne, nikoli; nabývá platnosti neg. prefixu příslušného jména (tj. dodává mu záp. lexikální význam), takže typ „ne po mnohých“ lze překládat ‚po nemnohých‘: dává [Bůh] déšč nad spravedlné i ne na pravé EvZimn 8a (Mt 5,45: BiblDrážď, EvBeneš, na spravedlivé i ne na spravedlivé BiblLit, na spravedlivé i na nespravedlivé ~Pad, ~Praž, spravedlivým i nespravedlivým EvPraž, na pravé i na křivé ~Ol, BiblOl) super iustos et iniustos; ale vy křčeni budete duchem svatým ne po mnohých těchto dnech EvOl 144a (A 1,5: tak i ost.) non post multos; i skládá [pán] nezwynu (m. nezwyny) vinu DesHrad 657 (z neviny ~K); nehlédaj na tvrdost lidu tohoto i ne na milost BiblCard Dt 9,27 (~Ol, ~Lit, na nemilost ~Pad, na nepravost ~Praž) impietatem; a vede jeho tam před krále, kdežto sedieše ne v mále TristB 34b; i na protivnéj i ne na protivnéj věci AlbRájB 36b; a také hřiechu sě dopuščujíce spolu v ne v čas, tověs v postné dni HříchM254; ne na jedny, kteřížto od pravdy zákona Kristova odstúpili, zámutkové, nesnáze, neštěstie přišlo KorMan 150b; jací sú skutkové jich…, když jim co ne k vuoli AktaBratr 1,179a; přijde [statek] ne na příbuzného VšehK 183a 4. ve funkci konj. souřadicí ni, ani (ne); slučuje v záporné větě dva n. více členů stejné platnosti: nekažte, nekrstěte, ne mší služte, ne na památku Kristovu čiňte, aniž sě modlte HusPostH 82a; nepožádáš domu bližnieho svého ani požádáš ženy jeho, Ne služebníka, ne dievky BiblPraž Ex 20,17 (ani… ani ~Card a ost.) non… non Srov. nie S postupem syntetizujícího vývoje (srov. Principy Stč. slovníku, str. 33, § 2.2) nabývala záporná partik. ne platnosti neg. prefixu nejen u předložkových příslovečných určení (význ. 3), ale i před jinými vět. členy (v. níže ne- a hesla s touto předponou). Syntaktický zápor zde proto někdy nelze bezpečně rozlišit od lexikálního, a zařazení některých dokladů je pak z tohoto hlediska sporné (např. typ jiná lid nastal, nebohobojný RokMakMuz 336a). – O negaci a změnách v jejím syntaktickém vyjadřování v. J. Gebauer, LF 10,1883 a GbHistMluv 4,638n.; J. Vachek, Obecný zápor v angličtině a v češtině, Praha 1947, zejména str. 60–61 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ne- předpona záporná, mající několik funkcí: 1. u slovesa vyjadřuje prosté popření jeho významu a zároveň popírá obsah celé věty (je výrazem záporu lexikálního i větného; doklady takto vyjádřeného záporu mluvnického ovšem uvádíme pod příslušnými hesly kladnými); 2. u jmen vyjadřuje prosté popření jejich významu (nebóh, necesta, nečinitel, nečinžovní ap.) nebo opak významu slova kladného (často vedle prostého popření, např. nebohatstvo ‚nedostatek, chudoba, nouze‘; nedobrý ‚špatný, zlý‘); 3. u deverbativních adjektiv s významem ‚-telný‘ je součástí předponově-příponového tvoření (např. nebydlejúcí, nebydľujúcí, nebydlitelný ‚neobyvatelný‘; kladný protějšek zde někdy chybí nebo se dotváří dodatečně); 4. zařazuje slovo s významem hodnoceným záporně mezi slova se záporkou popírající kladný význam základu (jako tzv. prefix nadbytný má pouze funkci řadicí, srov. jěšutnost — nejěšutnost). — Srov. ni- Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ne, adv., nein, nicht; stsl., lit., lat. ne, sskr. na, got. ni, pův. ne. — Bývá zdlouženo, zvláště není-li sloučeno s jiným slovem, v né: odpovědě » nee« EvZimn. 5; vecě » nee« t. 12; praviechu » nee« t. 36; Maria vece » Nee« ML. 106b; pakli kto die »tedy přátel nemám zváti? Nee, ne tak, mají ť zváni býti Štít. ř. 74b; v němžto (hrobě) i jeden neebyl položen EvZimn. 45; srov. neé BartSl. 227. — Před samohláskou bývá pouhé n: nobrsiezanẏ svD. 53; gdyž ť ovoce notyato Jid. 110 numiely̆ sv. D. 82; nochabil ApŠ. 10; nokuſyly DětJež. 1a; naleznúti numyem toho t. 4a. — Popírá kvale. Někdy, ne však vždy, nejenom popírá, nýbrž klade i opak: v sboží nesvého otce ŠtítV. 139, nevlastního, cizího; každý řád z těch tří (řádů lidských) má nelehce vážiti druhú dvú Štít. uč. 66b; nechwile tempestas MamA. 36a; sirotkóm nenic statku zachovají VšehJ. 244, něco, trochu; (Radislav) nemně, by (Václav) sě směl brániti DalJ. 28, domníval se, že se Václav neosmělí; neřku, by ť berně byla bez hřiechu všem, ktož který neřád v ní držie neb činie ŠtítV. 88, řku, že je s hříchem; (ta dva prorádcě) ke všěm tu neuphaſta AlxBM. 1, 7, měli nedůvěru; (bojovníci Alexandrovi) jež nehledachu klida AlxV. 397, byli žádostiví boje; nerazi ť, by (vy) drze súdili jiné Štít. uč. 68b; nerazí ť jie (čistoty) slibovati ŠtítV. 16; nezda mi sě, by jmu (zrádci král) co dal Hrad. 100b; nemnieti ť jest, by andělé komu dobrovolenstvie otjieti mohli Štít. uč. 65b; rač zlých nemilowati NRada 781; Lazar nemahaſſye EvVíd. Jan 11, 6 (= stonal); nezakon jich (peněz Jidášem vrácených) jest ijednomu jmieti Hrad. 88a, zákon zakazuje; — významem opakokladným vysvětluje se i mnohé rčení stč., kde výraz stupňován: každý vypraviv sě s drahotú přieliš nemalu AlxH. 3, 28, příliš velikou; (lazebníci) obchodie sě po řemesle, na tom ť velmi neczynye zle Hrad. 134a, činí velmi dobře; Jakub měl dvě ženě, nekrašší s očima potuchlýma, a druhú krásnú Štít. uč. 69b; velmi se nečasto přiházie VšehJ. 34; — jiné doklady opakokladného významu jsou pod jednotlivými hesly. — Když se dvě ne- setkají a obsahají se, ruší se: aby sě nenelíbila takovým lidem ŠtítV. 6; nenie jedna strana, by jmu nebyla poddána AlxV. 305. — Adverbiem ne popírá se výraz jednotlivý: nebyloſt má GestaBř. 2b; smrt neczaſna mors intempestiva ROlB. 21b; nebo platnost celé věty: nerodte přěkážěti JeronMus. 5b; osuda nelzíe utéci AlxBM. 3, 31; nebo platnost věty předcházející: jedni praviechu, že dobrý jest, ale jiní praviechu » nee« EvZimn. 36; ješče-li na světě chodí (Kristus) zde? Kateřina vece » ne« Kat. 112. — Slovce ne stává co nejblíže při tom výrazu kterého se týká především: to sě stalo ne mú vinú Hrad. 144a, nestalo se mou vinou; Oldřich ne tak kláštera ješče bieše dočinil, jakž sv. Prokopu slíbil t. 13b; v času neſwem in tempore non tuo Ol. Eccl. 7, 18; mněl by sě člověk ne czlowiekem Brig. 162; mnozí ť sě modlé neuprziemnym úmyslem t. 27; je spravedlivo nevždy robotiti v tělesné práci ŠtítV. 278; (soudce) aby ne leniv byl, ale aby zlé stavoval t. 95; a ješťe ne všeho máš t. 25; — ne bez viny sě jim to sta AlxV. 2074, ne před výrazem předložkovým, často bývá tu tmese, v nč. neobvyklá; jí bě ne dowezzele e Jid. 152; když bude již nedoſpanye Hrad. 138a; ne k tomu ť jsú svátci Štít. uč. 59b; déšč jde na pravedlné i nena prawedl ne Krist. 39b, na nespravedlivé; přivede ľud až v zástavu, své pohuby nenazbawu AlxH. 7, 15; svému tvorci k chvále i všěm svatým nenamale Hrad. 123a; ne na to ť sem psal knih těchto Štít. uč. 158b; na pokoji i ne na pokogy Alb. 20b; nenaſnadnych miestech in arduis Ol. Job 39, 27; nehlédaj na tvrdost lidu toho i nenamiloſt impietatem tamt. Deut. 9, 27; když sě člověk drží k božie vuoli na protivné i ne na protiw ne věci, také na pokoji i ne na pokogi Kruml. 146b; statek přijde (když není příbuzných) ne na przijbuzného VšehK. 183a; nenadmnohymi věcmi byl si věrný, nad mnohými tě ustavím super pauca Koř. Mat. 25, 21; o pilnéj a ne o znamey věci Pulk. 38b; ne po mnohých letech Circe s toho světa sjide Troj. 235a; sta [sě] jemu ne po zbozyu AlxV. 2117; ne po mnohu d nech přijel posel Pulk. 112b; neſmalu radostí GestaKl. 128; neſmalu stráží t.; mládenče, mluv jedno v svéj potřěbě, čím pak méně ne w ſwe nebo ne vpotrziebye ŠtítVyš. 29b; sšed zabitých ne umale AlxB. 4, 29; jmáš v sobě drahú vóňu w neumíerzie Hrad. 46b (v- ne-u-mieřě, předložka opakována); newemnohich slíbilo sě jest bohu Koř. 1. Kor. 10, 5; rozsievá sě v porušení, vsta ne newporuſeni t. 1. Kor. 15, 42; pohánie-li tebe ne vedlé práva, nebo ne v čas VšehJ. 63; ktož se ne vedlé práva ohlásí, tolikéž jest, jako by nestál t. 39; pán rád by jeho (kmetovo) sbožie vydřěl, i skládá nezwyny vinu Hrad. 107a; pakli ne z wiedomie přemi nete per ignorantiam Ol. Num. 15, 22; — způsobem nč.: že ť jmu nebieſſe do smiechu Hrad. 141b; nebylo by jmu do spánie AlxV. 2448; to, co řku, v nenaypoſlednyeyſſiet časy bude BrigF. 20b; — nekochati sě budeš non delectaberis ŽKap. 50, 18, ne v slovesných tvarech perifrastických významu činného; jenž učinil ucho, neslyſſieti bude non audiet t. 93, 9; k lidu, jenžto jim probyti nemoczy bude prodesse non poterit Pror. Isa. 30, 6; nemoczy budem dále jěti ML. 47b; budú-li dobří sebe vespolek nemilovati Hug. 358; že se bude člověk nestyděti tiem slúti, čím jest Štít. uč. 130a; pravedlenstvie tvého neyſem zapomanul non sum oblitus ŽWittb. 118, 83; neyſy pomohl jemu non es auxiliatus ŽKap. 88, 44; pak-li by sě nemýlili, proč pláči, nerzkli by byli Hrad. 39b; (císař) tři dni nejedl bieše DalJ. 39; že ho ( Neklana) s koně nikdy neklaly biechu DalC. 31b; jichž (knih) jsem nebyl slíbil Štít. uč. 158b; mé voněnie takéj vóně nikdy jest nebylo čilo ROlB. 72a; — způsobem nč.: ten je nemohl položiti ve dsky, že Rožmb. 104; ( sv. Prokop) klášterského nic je nezyl Hrad. 9a; lodíčka nikdy je nepotonula ŠtítV. 175; — gdyž ť jest ovoce notyato Jid. 110, ne v slovesných výrazech perifrastických významu trpného; to jest mú volí nepromyenyeno DalC. úvod; z nichž sú zlé dcery neporozeny Hrad. 89b; otec ot ižádného jest neuczinyen ŽKlem. 147b; běda mně, ež sem inhed neutracena Pass. 115; dává (dary) nepřinucen jsa Alb. 24a; abych neprorazen byl židóm AnsOp. 6; dci mateřiú jest nezkrẏta AlxB. 7, 15; (my) smy k tomu nezwani NRada 999; že j’ nepřikázáno nám Štít. uč. 60a; ižádné nenávisti jmaje jest nenalezen Ol. Deut. 19, 6; — způsobem nč.: nebude prom[ě] ňeno AlxV. 2399; — nedoſtoyen sem břěme ne toho Hrad. 15b, ne při adjektivu; šťe nec, jenž ješťe netwrd v nohy AlxV. 186; proto jsme nehodni nic zlého Tand. 17; — nezakon jich (peněz) jest ijednomu jmieti Hrad. 88a, zákon brání je míti, ne při substantivu; v nichž (zemích) sě nelzíe bude skrýti AlxBM. 2a; toho je nám nelze, bychom nečili chuti jedúc ŠtítV. 133; — způsobem nč.: čbánu lzě mluviti nebieſſe Hrad. 130b; — viec mi vás jest neuidhiethi DalH. 30, ne ve větách bezpodmětých; by jich (Němců) bylo ne vídatẏ AlxB. 3b; nemnieti ť jest, by andělé dobrovolenstvie komu odjieti mohli Štít. uč. 65b; ižádnému slušie nedóvěřiti lidem tohoto světa Alb. 42b; — způsobem nč.: nebude viděti Čecha AlxB. 3b; — ač chceš m ne v tom nepro neſti Hrad. 102b, nehodláš prozraditi, ne při infinitivu spojeném s finitním tvarem sloves modálních; mnohý chce chud nebyti ŠtítV. 194, nechce býti; (člověk) chce-li nezahynuti na věky ChelčPost. 241a; pak-li chceš viece k súdu nejezditi VšehJ. 111; (kdo se zpovídá), má nepronositi na druhého Štít. uč. 135a; rač nám negmieti za chlúbu Kat. 6; chceš-li rád pevnému domu, rač od dřievie nedielati NRada 1654; — když by pohnaný nesměl práva dostáti Řádpz. 22, kdyby se osmělil ku právu se nedostaviti; on na to nepoczie tbáti, by sě chtěl hřiecha pokáti Hrad. 142a, začal nedbati; (Kateřina) po světě poče netuzyczi Kat. 62; tak sě počě hlava umrlcova nehýbati Pass. 296; — (Radislav) nemně, by sě směl (Václav) brániti DalJ. 28 proti rkp. Z: mně, by sě nesměl brániti, ne ve výrazích, kde na finitním tvaru slovesa značícího mnění, znamenání závisí věta neb infinitiv; ( Neklana) s koně nikdy neklati vidiechu DalJ. 17 z rkpu Ff. — Když se zápor týká několika pojmů vyslovených souřadně, bývá ne někdy jen při prvém z nich: v ten čas bez města budieše, by sě lépe nedomnyely a s králem příměřie vzeli AlxV. 2135, nevzali; léní ť jest, ktož je ne tbavý a snažen svého dobrého ŠtítV. 123. — Je-li vedle záporného slovesa podmětem nebo členem rozvíjecím výraz významu kvantitativního, vyslovuje se zápor negacemi ne a ni; srv. ni. V stč. bývá v těchto případech často pouze ne: my všichni nebudemyt přieti Hrad. 86b, žádný z nás nebude přáti; král nad králi, jehož sě moci vše newzdaly AlxV. 966, nic neuniklo; jeden člověk živ neoſta AlxV. 500, ani jeden; když páni potaz naleznú a vy nesú, že by měli (žalobník a žalovaný) o to sědati, tehdy obě straně nemata v radu otstúpati Řádpz. 11, žádná z obou stran; jehož kto neſlichal AlxV. 143, nikdo; každý člověk (k ničemu) nenie bez božie milosti ŠtítOpat. 109, žádný člověk; všeliký člověk nemá žádati svému bližniemu nic zlého HusE. 3, 180; ktož bude tu piesn pieti, všěch zlých příhod nebude jmieti Hrad. 66b, žádných; netbagie všeho obluda AlxH. 9, 29; (Kateřina) newzlitowa rukú obú tepúci sě jima Kat. 40; vidíš, že každému smrt neprzyege Vít. 32b; kněz urozuměv, jež jest tu některá věc, k niejžto přistúpiti všakému člověku nebylo duostojno Pass. 341; ktož pa nenstvie jednú zbude, věčně jeho nenabude NRada 1878, nikdy; (sedlka) mně (žákovi) vždy prázdnu jíti nedá Podk.Výb. 1, 950, nikdy; ve všech zemiech tajno nenie, že NRada 40; nodpochzínucze čas všaký AlxH. 4b, nikdy; jiež (zrady) nelzíe zbýti kady AlxBM. 4a, nikady, nijak; aby tiem všiem jemu nepřěkážal Alb. 14a, ničím z toho ze všeho; smrt někdy i posla svého ( nemoc) nepošlíc sama buch ne Štít. uč. 152a, ani posla; nenie miesta i jednoho, by jej (boha) držalo ŠtítBud. 11. — Při slovesích bránění bývá ne způsobem na pohled nelogickým: hřieši bránie dobrému, aby k vám nepřišlo Alb. 61a; pán Ježíš zbraňuje, aby ti, kteří sú pozváni, prvních míst nezwolowali ChelČPost. 239a; varujte se, aby (vy) newſtupowali na horu Ol. Exod. 19, 12. — Adverb. ne = než: raději uzřiu smrt rodu svého, nepotupy ani zabiú jazyka svého DalC. 112a; bóh najlépe to vie, že, ne bych v také příslovie byl upadna, však raději v ňu (smrt) upadnu AlxBM. 3, 41. — Smysl komparativní je také ve spojeních ne — až; ne tak brzo — až; netáhnu s inf. — až nebo věta bez až: nezapiege kokot, až mě zapříš třikrát Krist. 90a, než zapěje, už zapřeš; ješče řeči nebyeſſe dokonala, až sě jiej tu anděl zjevi Kat. 90; pak na vévodu sami neſmyely jíti, až musili pomoci dobyti DalC. 135a; ne tak brzo král rozkáza, až sě voj přěd městem skáza AlxV. 421, sotva rozkázal, už; ne tak brzo vesl dosěhú, až běchu bliz při břěhu t. 575; netase jmu (Pilát Jidášovi) řéci b irže, až sě Judas přěs zed v irže Jid. 81, sotva mu řekl, už; netah nes ot ňeho (kováře s koněm nově okovaným) jěti, až ť mrcha poč ne klécěti Hrad. 132a; liška toho řéci netaze, až ji čbán k sobě přitaže t. 131a; netahl on toho dořéci, až jeho světlost nebeská ohromila Pass. 340; netaze vstáti ona (Kateřina od modlitby), až h ned rúčí oblak vznide Kat. 162; netieh ne chtieti mysl, ješto j’ v hlavě, aby se hnula noha a neb prst ruční, až to učiní noha neb prst Štít. uč. 66b; netáh ne ť mi vydati palladium, až ť já vám je vydám Troj. 198b; (podkoní) netaže toho dořéci, žák sě chtieše hněvy ztéci Podk. verš 177; (panic) netaže větčích zjímati, menší musichu se dávati Baw. 158a; netieże had k síle přijíti, poče h ned vešken dóm jedem przniti Baw. 48. Srov. než. — Adverb. ne, né = imo, ba: hrdý lid židovský, ostalý v slepotě, Nee i dále, zlostí protiv spasiteli oslnulý Štít. ř. 77a; ač co jest dobrého, vše j’ to od polu, nee jedva malitký drobtek oné plné dobroty t. 126a; ač ť móž ť král mimo jiné v rúše i podlé světské počestnosti, ne i z práva má zřědlen býti ŠtítMus. 41a; ktož ohýrá, takový i komuť dá pokoj? ne i sobě ť neučiní pokoje t. 76a; přezří ť diábel, ne i ponuk ne ť k tomu, aby takové čáry (lidé) dobrým něčím přikryli t. 88b; každú naši potřebu obmýšlé, ne i potřebu každé múchy ŠtítPař. 38a; (zdali) to šeredstvie nepřiházie sě? né pohřiechu přiházie ť se v klášteřiech t. 67a; když mysl nemóž pomysliti o ňem nic, ne ani jest které slovo, by vlastně mohlo o ňem řečeno býti t. 20a; (mluv řiedko) a s studem, ne ledva mluv o svú věc Kruml. 322a; (Čechové) bez čísla Uhřat ztopili a zbili, ne tak jich jest tu mnoho bylo zbito, že tak veliké zhubenie lidí nikda nebylo slýcháno PulkR. 85a; Vladislav bratra svého zasě k milosti jest navrátil, ne takú s ním milost učinil, že… t. 85b; král jedva jest utekl, ne, pravie to také zajisté, že v tom boji viděn jest sv. Václav t. 88a; mladých pánóv mladost k tomu (výpravě do Italie) sě roznieti, ne také přěmnozí z obecných lidí na tu cěstu sě chystáchu t. 103b; (páni) nechtiece vzdáti jich (hradů), dali sú sě čistovi niti na zimu nositi, ne jeden pán oko levé dal sobě vylúpiti nežli hrad vzdáti t. 145a; divná, ne i strašivá věc sě přihodila Pulk. 45a; ani jest to bylo prvé vítěžstvie svatého Antonie proti diáblu, ne zajisté byla jest v ňem moc našeho spasitele imo OtcB. 174b; (na těle Kristově) ijedna mrzutost nebyla, ne i vlasy na jeho hlavě nemátly sú sě BrigF. 58a; sám v sobě člověk upokojuje se móž lépe pamatovati umučenie Kristovo nežli jeda to znamenie, Ne i obraz s ranami krvavými malovaný mohl by lépe hnúti člověkem ku paměti umučenie Kristova ChelčRepl. 59b; toto zlé, ne i proti vieře viděti jest nynie do mistróv ChelčPař. 181b; nee by byl buoh nepomohl mi, snad by mě byl nahého pustil Pražsk. 1. Mojž. 31, 42. Srov. nébrž a nie. — ne někdy rozhněvá sě hospodin ne quando irascatur ŽWittb. 2, 12; ne aby někdy vyt irhl duši mú ne quando rapiat t. 7, 3; nekdaſto zapomínajú ne quando obliviscantur ŽKlem. 58, 12; urozumějte tomu, jižto zapomínáte hospodina, ne kdiz by uchytil ne quando rapiat t. 49, 22; zprosť mě, ne kda uchopí jako lev dušiu mú t. 7, 3; otrocké napodobení latiny. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
ne, né část. ne, nikoli; ve funkci spojky ba, dokonce, nýbrž: že by toho netrpěl, ne ihned by mstil; ani: nekažte, nekrstěte, ne mší služte; ve funkci interj. ach, běda: nee, příde-li kdy ten čas Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ne, né adv. = ba, ano, ano i, avšak; nýbrž; — né-brž = ano (spíše), ba (spíše), nýbrž Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|