|
|
|
nébrže, nébrž konj., též niebrž, nýbrž, né brž ap.; k né a brže, brž 1. grad. [po větě či výrazu kladném] ba, ba dokonce, ano i: pohaněni sú, neb ohavenstvie sú učinili, nebrż hanbu sú se nezahanbili BiblLit Jr 8,12 (~Praž, ale brž Pror, BiblOl, že radše ~Pad) quin immo ba spíše; jsúc svázáni [hříšníci] zlú milostí, nebrzye oslepeni OrlojA 5b (ne brz i ~K); dvakrát, nebrz třikrát LyraMat 118a; aby srdce mohlo obmysliti, nye brz jakž takž pomysliti jeho převeliké duostojenstvie ŠtítKlem 104a (ne brz ~Sáz); pravie, žeť slyšie i tomu rozumějí, nebrż že sú toho v jistotě zpraveni SolfA 84b; neb mnozí, nebrż všichni světí milostí pocházějí od boha HusPostH 91a; manželské, nee brż otcovské ke mně lásky přieznivost Budyš 1b immo; našich také hor napomenutie nás [krále] napomíná ustavičně, jeden nelibý a ohyzdný obyčej, nebrz viece porušení při pergmistřiech napraviti, kteříž…diel osmý sobě zachovávají PrávHorM 8b (ano brž ~S, ~T) immo potius; rač věděti, žeť se JMt velmi zaradoval tvému poselství, nébrž že s jemu diel nemoci vyňal ArchČ 3,9 (1432); ale tu spieš, nebrz v jistotě jest v zlé pověsti i jednota i dvojnost KorMan 171b; ta zlost… kterakým se dála během a kudy je stavěna, zdá se, nebrż jest potřebné a hodné otevřieti a oznámiti KorPosA 94b videtur et est necessarium; veliká člověka toho smělost, nebrż všetečnost KorPosA 118a vel potius; hodné totižto, nebrz slušné Vaší Svatosti… poslušenstvie LetKřižA 226 (abrž KorPosA 94a) quin potius; ó, byste přetrpěli nětco maličko nemúdrosti mé, nebrž sneste mě, nebť miluji vás BiblPraž 2 C 11,1 (ale i EvOl, BiblDrážď a ost.) sed; ║ i vecě Saul k Samuelovi: Nebrž uposlúchal sem hlasu Páně BiblPad 1 Rg 15,20 (již…brž ~Card, ~Ol, však ~Praž) immo ba, totiž ♦ nébrž i ba i, ba dokonce i; u záporu ba ani: jsúc svázáni [hříšníci] zlú milostí, ne brz i oslepeni OrlojK 356 (nebrzye ~A); život nynější…k smrti přiblížený, nebrz i v smrti položený HusZrcM 31a (Nee brz v smrti ~K); u něho jsú radu i pomoc shledávali [nemocní u mistra Viléma], ne brz i mezi Saracény jméno jeho slavné jest bylo LékRhaz 2; aby… nehřešili smrtedlně, Nebrž i malých věcí… aby nečinili proti bohu ChelčPost 70a; nakladechu peněz tolik, že by jich tesař pracně dělaje, nebrz i za měsiec nevydělal ChelčPař 148a; že se jim těžko slíbí kněz po městech, nebrz i sedlákóm ve vsech RokPostB 474 (ba i ~K); posměch, lehkost, nebrz i rúhanie KorMan 13a ♦ netoliko – nébrž i nejen – nýbrž i: nebo jsi netolik Tesalského královstvie, Ne brz i má čest i sláva TrojK 79b es enim…regni et mei potius honor. Srov. netoliko3, nejen 2. adverz. [po větě záporné] nýbrž, ale, ale naopak: v paměti toho [dobrodince] nemají ani jemu odplatiti dbají (dadie rkp), Nebrż radujíť se zlobě BawEzop 577; nebylo by vzácno hospodinu, nebrz tady byl by vpadl v hřiech svatokrádežstvie LyraMat 149a non…, immo; pomáhajíc jemu [pánu služebníci] nebudu křívi, nyebrz křívi by byli nepomáhajíc jemu ŠtítKlem 92a; nepozdvihuj se srdce vaše k vysokým věcem, ne brz na poslednie vaše vždy myslte AlexPovB 257b (ale brž ~A, ~C, ale ~D, ~T) sed; však ne proto…velebil se [sv. Pavel], by chtěl jich sbožím vlásti, nebrż nechtěl jich sboží bráti HusSvatokup 130a; obci k spasení nic neprospievajíce, né brż obci svým pokrytstvím velmi škodiece JakVikl 205b; že sme tvé služby věrné a stálé nezapomenuli, nébrž mámeť ji před očima ArchČ 14,7 (1435); s tiem se neobierali, Nebrz tomu odpierali KorMan 65b; laudanum nemuož se tříti, nybrž kdyby práci chtěl míti při jeho tření, prvé by se zkazilo Apat 26b immo si Ad 1: srov. Bauer, Souvětí 85–87; za lat. quin immo stč. též nadto; za quin potius též ale spieše; za immo též ne¹ II/l, nie. – Ad 2: srov. Bauer, Souvětí 76 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nébrže, nébrž, conj.; z né imo a komparativu brže. — Ba, ja (sogar), imo: jsúc svázáni zlú milostí, nebrzye oslepeni Orloj. 5b; povolil sem žádaní, nebrz vymáhaní Lit. předml. k Jud.; (abychom znali život) k smrti přiblížený, nébrž i v smrti položený HusE. 3, 133; jsúc svázáni zlú milostí, ne brz i oslepeni Kruml. 356b; člověčie srdce, jemuž sde na světě jedno čticě svědoma jest, nebrz jenž jest čticí obříceno t. 305a; peněz tolik, že by jich tesař pracně dělaje, nebrz i za měsiec nevydělal ChelčPař. 148b; těžký, nebrz nepodobný jest k té studnici přístup KřižA. 291; Řekové musiechu postúpiti, nebrž utiekati Troj. 177b; všickni přietelé i dvořené, ne brż i všecka obec trojanská Troj. 180a. — Nýbrž, sondern (po negaci): (lidé) v paměti toho (dobrodiní) nemají ani jemu odplatiti dbají, nebrż radují ť se zlobě Baw. 24b; Palamides, úkladu jich nevěda, ne brż úplně tomu věře, sleze do studnice Troj. 215a; zlým (jim toho) zpomínati nechcme ani máme, nebrz jim děkujeme KolAA. 16a (1512). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nébrže, nébrž, niebrž, nýbrž spoj. ba, ano i; nýbrž, ale, ale naopak; netoliko – nébrž i nejen – nýbrž i Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nébrž(e), nébrž, nébrže conj. = nýbrž, ano i, ba (dokonce); v. i né Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|