nad | StčS | GbSlov | MSS |

nad prep.

I. s akuzativem
A. určení prostorové

1. [u sloves pohybu n. děje spojeného s pohybem] nad někoho, nad něco; vyjadřuje jako cíl děje prostor nacházející se výše, než je někdo n. něco: jenž [Bůh] jest kázal slunci vzníti nad dobré i nad zlé a dává déšč nad spravedlné i ne na pravé EvZimn 8a (Mt 5,45: na dobré i na zlé …, nad spravedlné i ne na pravé BiblDrážď, nad zlé i na dobré…, na pravé i na křivé ~Ol, na dobré i na zlé…‚ na pravé i na křivé EvOl, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž) super bonos et malos; vezřěl [Herodes] nad sě, ano nad ním výr sedí PasMuzA 390; i ochyti u puoly svatého Ilariona z zadu i vzdviže jej nadOtcB 158b in sublime; Nad vodu morskú jednú veleryb velmi veliký pozdvih se, jako by byl ostrov Čtver 20a super undam; moře nad ně [město] vyplynulo CestMandD 473 (na ně vzplynulo ~A); pleci se nad hlavu pozdvihují HusDcerkaM 209b; kaž sobě [nemocný] baňku nad dieru ucha postaviti LékFrantA 46b; vystupuje [rozvodněný Nil] nad břehy své loktóv 16te CestKabK 33b; také již pod rody staršími sedajte [mladší panské rody] …‚ nad ně se netřete TovačA 33a (v obraze); ║ však vieš, ež orel nade všě ptáky léce PasMuzA 67 cunctis avibus celsius volat výše než všichni ostatní ptáci; když by urostl chmel nad plot Žilin 128b über den czaun přerostl plot

2. [u sloves pohybu] k někomu, k něčemu; vyjadřuje jako cíl pohybu něco nacházejícího se v nižší poloze z hlediska subjektu děje: jakž brzo přišla ze školy, nikdy nejedla dřéve, než šla nad dojčin rov ApolT 323a (brala se … na … hrob ~Baw); a když přijide [Pirus] nad ten vchod tak zarostlý, i upade do té diery TrojK 167b (na ten vchod ~A) ad foraminis foveam; také vezmi ji [verbenu] v ruku, když jdeš nad nemocného LékFrantA 138b; v druhých místech táborští kněží nechodí nad nemocné s tělem božím BiskSvátA 42a; Jiřík obžalovaný dobrovolně volal a prosil, aby připuštěn byl nad zabitého, a tu rány líbal i dúchal NaučBrn 77; ║ ale jednú chodě [opat], i nadjide nad padúchy, ani pijí na cěstě OtcB 85a devenit super latrones narazil, padl na lotry

3. [u výrazů útočení ap.] na někoho, proti někomu; vyjadřuje cíl náporu: býk naden [tj. na starého lva] také přiteče (pribieże rkp), rohami lvovi bok proseče BawEzop 853; vedl sem jim [Hospodin Židům] nad máteř mládencovú pohubitele v poledne, poslal sem na města naručest strach Pror Jr 15,8 (BiblOl, ~Lit, na ~Pad, ~Praž) super matrem; a jednožť hněv boží vzbudi sě nad lid, i porazi je ranú velmi velikú BiblOl Nu 11,33 (na ~Lit, ~Pad, ~Praž) in populum

B. určení míry

1. u sloves [při srovnávání] nad někoho, nad něco, více než někdo n. někoho; vyjadřuje míru děje vytčením hranice, kterou děj svou intenzitou překračuje; [o překročení normy] přes něco: že sem nemiloval pána boha … nade všecko stvořenie LyrDuch 65; Nad všě krále sieho světa byl by [Alexander] jakožto osvěta AlxV 1924; to vidúce bratřie jeho [Josefovi], že jej otec miluje nade vše syny, nenáviděli jeho BiblCard Gn 37,4 (~Ol, nade všecky syny viece ~Praž, viece nade všěcky syny ~Pad) plus cunctis filiis; ó Maria, proč s to sděla, čili s nad ně [apoštoly] rozuměla? HradMagd 32a; nad svú moc chtivi byli BiblOl 2 C 8,3 (~Lit, ~Pad, ~Praž) supra virtutem; nehládaje toho [dobra] nad mieru svého zaslúženie LyraMat 32b ultra gradum; že velmi toho [přítele] milováše a mějieše jej nad jiné ve cti ŠtítBarlB 3 in honore maximo habebat; tak… jednaj, aby nad cíl své múdrosti dlúhost sebe nevydal Čtver 62a extra metam; aby pána boha všemohúcieho nade všecky věci milovala HusDcerkaM 207a; ante me factus est, id est mihi praelatus, nad mě učiněn jest [muž] VýklKruml 265a (J 1,30: jest přěde mnú učiňen BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž); připraví oni Ježíše světu v sladké jíšce …, aby nebyl svět měřen k Ježíšovi ani k jeho kříži ostrému, ale aby Ježíše měřili k světu, změkčivše jeho nad olej ChelčPost 158b; ║ styď sě nechtě sě učiti, ač chceš nad jiné přijíti KatoVít 82a jiné překonat, předstihnout; ale potřebie jest nade všecka řemesla v práci země usilovati GuallCtnostK 145 přede všemi řemesly dbát o rolnictví; k bližním máme býti pokorni…, ctiec jě z viery a majíc je nadŠtítVyš 53a meliores et digniores nobis ipsos reputare vážíce si jich více než sebe; když kto … volá k bohu, žádaje spomoci od něho, tehdy nemá té moci diábel tak, jakož chce, tak aby nad moc člověka mohl se pokusiti o něho ChelčBoj 420a přes moc, přes odpor nad hlas v. nadhlas, nad mieru v. miera atp.

2. u sloves [při srovnávání n. udávání počtu] nad něco, více než něco; vyjadřuje míru děje vytčením množství, které děj překračuje počtem svých subjektů n. objektů; [s udáním počtu] přes něco: rozmnožily sú sě mně vdovy jeho [nedobrého lidu] nad piesek morský Pror Jr 15,8 (tak i ost.) super arenam; jenž [hříchy] jsú sě zmnožily nad mořský piesek ModlMil 37b; a nebuď toho svařenie nad 6 lotóv LékSalM 276 ultra; Nade dvě stě knih svázaných býti praví SilvKron 41a supra ducenta volumina; jestliže jest kto komu který dluh dlužen byl nad sto kop grošuov českých ZřízVlad 70 ultra quantitatem; ║ neb jmieše [Darius] královstvo dvoje, z nich naden [nad Alexandra] mohl jmieti vojě AlxV 950 četnější než on, nad něho

3. u komparativu (někdy pozitivu, ojed. superlativu) adj. a adv. [při srovnávání] nad někoho n. něco, ve srovnání s někým n. něčím; vyjadřuje větší míru vlastnosti vytčením osoby n. věci, která ji má v míře menší; s pozitivem než někdo n. něco + komparativ: práva hospodinova … žádnějšie nad zlato i kámen drahý velmi i slazšie nad med i stred ŽaltWittb 18,11 (tak i ost.) super mel et favum; jenžto sem nade všě učený v tom umění u věščbách PasMuzA 291 prae ceteris eruditus; ež sem radost marnú … nestyděl sě dráže vážiti nad čest věčnú a nad milost věčného Otce ŠtítSvátA 218b vana … praeferre non erubui aeterni Patris amori et honori; buď tu milosciv nad právo RadaOtcP 491; šťastní sú nad jiné ta kniežata AlexPovB 282a; [lstivá slova] sú meduná zevnitř, ale vnitř hořká jsú nad pelyněk BelA 159b; protož má [člověk] ctnostně živ býti nad hovado HusVýklB 22a; a ještě najhoršie nad tohoto kochánka bohatce, zle sě odievají nynie lidé, že z dalekých vlastí toho dobývají HusPostH 111b; prefulgorus nad jiné přesvětlý SlovOstřS 101; nade všecky jich hřiechy … ten sú měli najhorší ChelčPost 92a; neb jest pravda nad slunce světlejšie KorMan 14a; nežli by lépe a krašše nad mě tito pánové … vymluviti mohli LetKřižA 226; neb si mnohem mocnější nad nás učiněn BiblPraž Gn 26,16 (mocnější nás ~Pad, neb si sě rozmohl viece než my ~Ol) potentior nobis; ║ ejipští mudrci a čarodějníci, ješto činili mnohé věci divné, ještě nad Mojžieše některé AktaBratr 1,186b ještě podivuhodnější, než činil Mojžíš v gradační tautol. konstrukci elativní: nade vše múdré najmúdřejší LegKat 352; věděť v hroznéj bohatosti jednoho krále slavného, učenného i správného, múdrého nade všě múdrosti LegKat 479; umyješ mě a nad sněžnú bělost běl budu PasMuzA 469 (Ps 50,9: super nivem); ačť jest ona [Maria] byla svatá nad svaté RokPostA 106b

4. u subst. s tautol. opakováním nad někoho, nad něco; vyjadřuje zdůraznění n. vystupňování podstatného znaku rozvíjeného substantiva: a to jest mast nade všě masti MastMuz 176; nebo jest [Duch sv.] mistr nade všeckny mistry WaldhPost 89b; o radosti nad tu radost ŠtítMuz 52b; již tepruv neštěstie nad neštěstí nás potká BruncBaw 2b; nade všecky ty slávy slávu má [Kristus] RokJanB 11b; ║ neboť nravuom i cti škodí, ktož hřiech nad hřiechy vždy plodí KatoVít 76b (hřiechy nad hřiechy ~M) hřích na hřích, vždy další a další hříchy

5. [u výrazů přidávání, přesahování, nadbytku ap.] nad něco, mimo něco, navíc k něčemu: a nad to pojmenován<ie> nenie jmu [Ježíšovi] třěba žehnánie LegSilv 57; z jedenásti dní, kterýž zbývají z roku slunečného nad léto mesiečné ComestC 4a (na léto ~K); aj, přidámť nad tvé dni patnádct let AlbRájA 59a (na ~B, ~K) super dies tuos; skrzě pied, ješto vychodí nad šest loket, to jest jediné počátek sedmého lokte, … sě znamenává opatrný život AlbRájA 83a (na ~C); jsa pán všie věčnosti nad vešken čas ŠtítSvátA 140b; nad to ještě nade všecko [co nás za trest postihne] tomu dobrovolně tímto listem svolujíce ArchČ 3,252 (1425); nesměl [sv. Pavel] přidati slova ani jednoho skutku na Čtenie Kristovo nebo nad zákon jeho ChelčZákO 151a; co jest nad potřebu, aby dal [každý] pro buoh tomu, jenž nemá RokLukA 89a; kterak lidé … nad úroky a platy spravedlivé robotami často těžkými velmi jsú obtíženi ArchČ 29,12 (1458); ║ sedmkrát sedm a nad to jeden činí paddesát ŠtítVyš 110a et uno superaddito a jeden k tomu navíc; Jiřík z Honbic a z Ořechového a Jan z Vežek připovídají se nad Podnitovice a Ratiškovice na to, což jest nebožtík pan Jiřík Lantšteinský držal Půh 5,25 (1475) kromě Podnitovic nad to v. nadto atp.

C. určení způsobové

nad něco, způsobem vymykajícím se něčemu, v rozporu s něčím: prut Áronóv, jenžto nad přirozený běh druhý den ovoce dal KristA 3b; onoho [člověka Bůh] vztrhne (wtrhne rkp) v duchu nad um jeho v divnost kakús přepochotnú ŠtítSvátA 6a; když ztlustnú [žíly] nad běh přirozený LékRhaz 57; naději sě právu, že ti konšelé, kteříž své pečeti ku kšeftnímu listu přikládali, již nad své pečeti svědčiti nemohú ArchČ 4,357 (1414); nemysliž tehdy podlé svého vtipu křivolakého nad svatého Pavla jinak KorMan 58b; aby [úředníci] mých lidí nad tu námluvu mezi námi učiněnú dál nenutili [více platit] ArchČ 15,20 (1477); ║ jako se o pannách zpievá, že jsúc živy v těle, nad tělo živy byly RokLukA 188a nadtělesně; myslé [někteří lidé] o těch věcech božských, jenž sou nad rozum RokPostA 186a vymykají se rozumu; ku pánu bohu se utéci, jenžto nad přirozený běh muože spomoci PasKal A1a nadpřirozeně nad obyčěj v. obyčěj atp.

Předložkový pád nad s akuz. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem; má tuto funkci zvláště u sloves pohybu (n. u sloves děje spojeného s pohybem) s významem přeneseným (např. u sloves povznášení a povyšování, jako povzdvihnúti sě, vzejíti nad koho/co; nésti sě, výšiti sě nad koho/co; srov. A 1), u sloves vynikání, nadřazenosti, nadřízenosti ap. (např. býti, přěmáhati, vynikati, zmoci sě nad koho/co; pýchati nad koho/co ‚vypínat se nad někoho/něco, nad někým/něčím‘; přědkládati, přědnésti koho nad koho ‚dávat, dát někomu přednost před někým‘; srov. B 1) a u příslušných jmenných odvozenin. Viz též GbHistMluvn 4,461n. a jednotlivá hesla příslušných významových okruhů v našem slovníku. – Ojediněle je vazba nad + akuz. doložena též ve významu časovém (nad večer KristA 109a, srov. na I B 5) a zřetelovém (nad Lucam nalezneš výklad ComestC 307b super Lucam, srov. na I C 5)

II. s instrumentálem
A. určení prostorové

1. [u sloves nezacíleného děje, polohy, umístění a přemisťování] nad něčím, nad někým; vyjadřuje jako místo děje (stavu) prostor nacházející se výše, než je něco n. někdo: super fores naduerm- (pův. naduermi = nad dveřmi) GlosŘeh 39a; Nad vozem pro letní zparu proti slunečnému varu orlice bě pověšena AlxV 1245; hvězda… stáše nad domem, kdež bieše dietě EvZimn 5a (Mt 2,9: EvOl, BiblDrážď, ~Lit, nad tiem EvBeneš, svrchu BiblPad, ~Praž, supra na huořě vel nad tiem, sc. miestem VýklKruml) supra ubi erat puer; jemu na čest obraz učinili, tak nad ním napsavše: Obraz Šimonovi, bohu svatému PasMuzA 295 hunc titulum superscripserunt; duch boží nášieše sě nad vodami BiblOl Gn 1,2 (tak i ost.) super aquas; ale koráb [Noemův] byl nad vodami, pod sě jě tlačil ŠtítVyš 114a arca aquis superferebatur; a ta lúč ať hoří s tiem sádlem nad vodú LékFrantC 170b; korúhev …, kteráž visí nad panem Rackem z Bělé ArchČ 9,263 (1437); a stanú [hříšníci] na zemi; Nad sebou uzřie soudce hrozného …; uzřie pod sebú peklo hořície RokPostA 20b; [viděli kněze] vstana slova posvěcování ihned nad chlebem říkati BřezKron 530 super hostiis; ║ tu, kdež die [Jeroným] o spání nad bokem pravým ComestC 239b super latus dextrum na pravém boku (podle lat.); nad hroby svými drahého kamení s štíty káží [bohatí] naklásti RokPostB 321 (na své hroby ~K) na hrobech; nad hadem a basiliškem budeš šlapati KorMan 76a po hadovi

2. [u sloves nezacíleného děje, polohy a umístění, zvl. o vodstvu] nad něčím, nad někým, u něčeho, u někoho; vyjadřuje jako místo děje (stavu) prostor v blízkosti něčeho níže položeného: Nad řěkami babylonskými, tam jsmy seděli a plakali ŽaltWittb 136,1 (~GlosMuz, ~Klem, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, na řekách ŽaltPod, ~Kap) super flumina; tehdy Ježíš ustav cěstú, sedieše tak nad studnicí EvZimn 14a (J 4,6: BiblDrážď, EvBeneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, na studnici EvOl) supra fontem; biechu na vslunie vylezli [krokodýlové] i ležiechu nad jezerem OtcB 41a; nad pšenicí a nad vínem obžierali sě [Židé] BiblOl Os 7,14 (~Lit, ~Pad, ~Praž) super triticum et vinum; nad břehem moře galilejského postaveno jest [město] LyraMat 29a super litus; ať bedléce [psi] nad svú hrází, opatrují tvú vinnici Budyš 28a; nech [flastr] za tři dni neb za čtyři aneb viece, jakož pohodneš nad nemocným LékSalM 376; by jednu nohu měl v hrobě a druhú stál nad hrobem, ještě by se učiti chtěl KorMan 8a (v obraze); v Konstantinopoli jest hrad nad samým mořem CestKabK 2a; na té veliké vinnici ležící nad Nuosli ArchČ 18,338 (1464); ║ a pastýři té noci biechu nad svými stády chovajíce EvSeit 139b (L 2,8: bdiece i střěhúce chvíle nocnie nad svým stádem EvZimn, bdiece a střehúce časuov nocních nad stády svými EvOl, atp. ost.) vigilantes, et custodientes vigilias noctis super gregem suum střežili stáda; pro poctivost soudu zemského mají též tím řádem sedati [panské rody] i v radě i jinde nad jinými pány ArchČ 5,475 (1497) na vyšším, čestnějším místě než jiní v specifikujících přívlastcích místních jmen: města Nového Kolína nad Labem ArchČ 4,376 (1419); města Nymburského nad Labem ArchČ 1,250 (1440); do města Krumlova Českého nad Vltavú ArchČ 14,129 (1463)

B. určení způsobové

1. [u sloves děje uskutečňovaného mezi vyšším, božským, a nižším, lidským] na někom, skrze někoho, něčím prostřednictvím; vyjadřuje prostředek děje (nástroj sloužící vyšší moci n. jejímu uspokojení): bóh … své jmě nade mnú oslavi, mě hřiešnú té smirti zbavi LegKatMenB 199; kterak jinak bude moci [David] okojiti boha svého, jediné nad našimi hlavami BiblOl 1 Rg 29,4 (~Card, ~Lit, na hlavách ~Pad, hlavami ~Praž) in capitibus; ať by se to písmo také nenaplnilo nad tebú nynie KrčínHrad 3b

2. [u výrazů děje n. vztahu, jehož původcem n. cílem je vyšší moc] pokud jde o někoho n. něco; vyjadřuje zřetel, tj. k čemu se děj n. vlastnost vztahuje; [u výrazů projevení vlastnosti] vůči někomu; [u substantiv nepříznivého postižení] postihující někoho: že s nad málem byl věrný, nad mnohem tě ustavím EvOl 327b (Mt 25,21: ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, u mále ~Drážď, v malé věci ~Ol) super pauca … super multa; buď milostiv nad zlostí lidu svého BiblCard Ex 32,12 (~Ol, ~Lit, ukrocený nad nepravostí ~Pad, slituj se nad nepravostí ~Praž) placabilis super nequitia; trpědlivost měj nade mnú BiblLit Mt 18,29 (EvBeneš, BiblPad, smiluj sě nade mnú EvVíd, slituj sě nade mnú ~Seit, pokoru měj ve mně ~Ol, jměj utrpenie ke mně BiblOl, pohověj mi ~Drážď, ~Praž) patientiam habe in me; protož nebývaj tak skúp nad tiem, což ot boha jmáš AlbRájA 192a skoupý na to; Perští plakáchu … pro dobrotivost Alexandrovu, kterúž zjevně ukázal jest nad pánem jich AlexPovB 260a; cedem hominum, id est occisionem.., mord nad lidmi VýklKruml 205b (1 Mach 1,25 fecit caedem hominum: učinil pobitie veliké lidské BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, zmordoval drahně lidí ~Praž); mnoho let po jeho [úředníka] nešlechetném nad námi účinku ArchČ 37,1339 (1424); i jiné rozličné trýzněnie nad túž chudinú … jest okazoval [Širůček] ArchČ 28,206 (1447); a protož rozmnoženi bývají pádové nad lidmi KorMan 41a; aby ukojil pána boha nad ním [kněz nad očišťujícím se] BiblPraž Lv 14,29 (aby okojil zaň hospodina ~Ol, ~Lit, aby ukrotil zaň hospodina ~Pad) ut placet pro eo Dominum; kteří jsú křiví přísežníci a křiví slíbce nad pány svými List VýbAkad 2/2,218 (1467)

3. [u subst. a adj. označujících moc, hodnost, funkce ap.] nad někým, nad něčím; vyjadřuje zřetel, tj. na koho (co) se moc (kompetence) vztahuje; [u pojmenování hodnostářů] někoho, něčeho: nebo hospodin vysoký, hrozný, král veliký nade všú zeḿú ŽaltWittb 46,3 (~Klem, ~Pod a ost.) super omnem terram; provoditi přěd tvórcě, krále silného, nad vším stvořením mocného VítAlan 13b; kterak s ty mohl nad ním svú moc ukázati VeronS 109b (na něm ~M) potentiam tuam in eo ostendisti; nad tú zemí řečenú Belic … učinil jej [Voldmar Jindřicha] dědicem PulkB 198 dicti dominii fecit heredem; protože s mi byl na maléj věci věren, dnes dávám úřad nad velikú věcí MatHom 7 (srov. Mt 25,21: super multa); i vzal nad nimi [křesťany] takú moc diábel ŠtítBrigF 79b in eis tak je ovládl; ten jest byl knězem nad modlami HusSvatokup 121b; prefecti curruum šafáři nad vozy VýklKruml 60b (3 Rg 9,22: úředníci nad vozy BiblPraž, zprávcě vozoví ~Ol, ~Lit, vladaři vozóv ~Pad); tribunus hajptman nad řitieři SlovOstřS 117; maiores natu ecclesie starších nad zborem MamKapR 152b (A 20,17: věcších z sboru BiblDrážď, větčích rodem z sboru ~Ol, ~Pad, starších ze sboru ~Lit, ~Praž); a ty sě doma nad svými ukaž jako pán ListářRožmb 1,19 (1420); buoh učinil mě pánem nade vší zemí ejipskú BiblPraž Gn 45,9 (pánem všie země ~Card. a ost.) dominum universae terrae; pán … učinil počátek zdi stavení okolo města … za úředníkóv nad městem na páně místě ArchČ 16,480 (1496) — v gradační tautol. konstrukci elativní: král Darius, král nad králi AlxV 965; sa [Ježíš] král nade všěmi králi LegUmučKl 89; nebo hospodin buoh váš, onť jest buoh nad bohy a pán nad pány, buoh veliký i mocný BiblCard Dt 10,17 (tak i ost.) Deus deorum, et Dominus dominantium; a tak žena, která chová ženim jiným neb prázdných žen, ta jest kněžna nad zjevnými hřiešnicemi, a zvláště, smilní li. Také po německu slóve hofarta, ale česky slóve nad kurvami kurva. Též kto drží miesto kopérské neb kostečné, jest kostkář nad kostkáři HusPostH 188a; tento jest arcikacieř, to jest kacieř nade všemi kacieři MladHusE 391 haeresiarcha; sanctum sanctorum svatyně nad svatyněmi vel svatyně svatyň VýklKruml 184a (Ez 41,4: svatina svatých BiblOl, svatyně svatých ~Lit, ~Pad, ~Praž); ║ patriarcha otec nad otcěmi GlosSed 72a patriarcha, praotec

C. určení míry

1. [u adj. při srovnávání] než někdo (s komparativem), nad někoho (arch.); vyjadřuje větší míru vlastnosti vytčením osoby, která ji má v míře menší: krásný tvářú nad syny člověčími, rozlita jest milost na rtech tvých ŽaltWittb 44,3 (tvárná tvář nad syny člověčími ~Klem, BiblOl, krásný tváří nad syny lidské ŽaltPod, BiblPad, výtečné krásy nad syny lidské ~Lit, ~Praž, tvárný obrazem mimo syny člověčie ŽaltKap) speciosus forma prae filiis hominum; Věhlasnost, panna krásná, nad jinými jsúc věhlasná VítAlan 3a; naleznětež tělo hodné, Nad vším stvořením podobné, a jáz duši chci v ně vlíti VítAlan 18b; ║ tehdy skrzě poznánie tak sě nahoru velmi vzvýší [duše] a tak sama nad sebú bude vysoká AlbRájA 88b tantum super semetipsam excelsa překoná sama sebe, bude dokonalejší

2. [s udáním počtu] nad něco (nad několik), přes něco (přes několik), více než nějaký počet něčeho: aby púštěl krev z žíly hlavnie, jest li síla a věk hodný, totíž jest liť [pacient] nad patnácti lety až do šedesáti LékSalM 245 a usque ad má-li nad patnáct

D. určení příčinné

1. [u výrazů citového hnutí a jeho projevů] nad někým, nad něčím, kvůli někomu; vyjadřuje důvod děje: biesta Ozěp i Maria, mátě Ježíšova, divna nad tiem, což o něm praviechu EvZimn 4b (L 2,33: BiblDrážď, nad těmi věcmi ~Lit, ~Pad, nad těmi EvOl, ~Beneš, tomu BiblOl, těm věcem ~Praž) mirantes super his; však marná jest věc nad mrtvým plakati JeronM 5a; rozželiv sě nad svým kniežetem PulkB 45; veselé jest na nebesiech anjelóm nad hřiešníkem, ješto pokánie činí AlbRájA 77b; vítěz trpě žalost má nad přemoženým Čtver 48a devicto passus victor compatitur; vy všickni budete pohoršenie nade mnú trpěti této noci CestMandA 182a (Mt 26,31 in me: na mně EvOl, BiblLit, ~Pad, ve mně ~Ol, pohoršíte sě nade mnú ~Drážď, ~Praž); a oholé nad tebú lysinu a opáší sě žíněmi i budú tebe plakati BiblPad Ez 27,31 (~Lit, ~Praž, na tobě ~Ol) super te; maje lítost bratrskú nad tiem nade vším ChelčPost 182a; vesel se nad ním nebe KorMan 66b

2. přes něco; vyjadřuje přípustku, tj. okolnost, která je v rozporu s dějem: národové … zahanbeni budú nade vší silú svú BiblLit Mi 7,16 (~Praž, pohaněni budú nade vší silú svú ~Pad, zahanbie sě z množstvie síly své ~Drážď, ~Ol) confundentur super omni fortitudine sua; neb což by slíbili [řeholníci] bohu…‚ toho nedrží, a tak i bohu i cierkvi svaté i svému patronu nad přísahou jsú nevěrni HusSvatokup 155a

Předložkový pád nad s instr. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem; má tuto funkci zvláště u sloves polohy a umístění s významem přeneseným (např. u sloves svěřování moci, jako posaditi, postaviti, usaditi koho nad kým/čím; srov. A 1), u sloves s významem nadřazenosti (např. kralovati, moci, panovati, vévoditi, vlásti nad kým/čím; svítěžiti, vítěžstvie dobyti nad kým/čím; srov. B 2 a 3), u sloves zacházení, nakládání s někým a jiných projevů vyšší moci (např. činiti, páchati, tvořiti co nad kým/čím; mstíti sě, pomstiti sě nad kým/čím: srov. B 2) a u příslušných jmenných odvozenin; k vazbám předmětovým plynule přecházejí slovesa a odvozeniny typu D 1 (např. kvieliti, horšiti sě, radovati sě nad kým/čím). Viz též GbHistMluvn 4,462n. a jednotlivá hesla příslušných významových okruhů v našem slovníku

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nad, præp., über; stsl. nadъ super. Pojí se s akkusativem a s instrumentálem. — I. Nad spojené s akkusativem. Mnich jednú chodě nadjide nad padúchy Otc. 258a; býk nade ň (t. na sestárlého lva) také přiběže Baw. 57. Rodič má nad dietě jako nad kus svého těla přirozené panstvie HusE. 1, 142. — Čili s’ nad ně rozuměla Hrad. 31a, rozuměti… nad koho, více než kto; nade ň (Darius nad Alexandra) mohl jmieti vojě AlxV. 950; našich hřiechóv, jenž jsú sě zmnožili nad mořský piesek Modl. 37b; — žena… v tom kraji nade všě čsná Hrad. 104a, čsný… nad někoho; paní… oblíbená nadwſſye t. 56b; vědě ť jednoho krále, múdrého nade všě múdrosti, krásného, nade všě jasnosti Kat. v. 479 sl.; nade všecky věci buď nám vzácen Modl. 37b; nade vše ptáky krásen s’ Baw. 56; radost nad obyčěj veliká Kruml. 106b; — člověk sám sa nade vše zlato draží AlxV. 627, draží nad něčso (při kompt. a superl.); práva žádnějšie nad zlato a slazšie nad med ŽWittb. 18, 11; oděnec silnější nad ňeho HusPost. 47b; (muž) nad veš svět najbohatější Kat. v. 351. — Ó radosti nad tu radosti ŠtítMus. 52b, radost nad radost atp.; dobrý skutek nade všeckny skutky Otc. 344b; tato mast jest nade všě masti Mast. 181. — Pán má nad hlas řéci Řád pz. 13, nad-hlas, nahlas, srov. hlas; tehdy nadhlas pravi vám Kat. v. 1693; (svědek) nemá nad hlas svědčiti VšehK. 240a; to nehodí se nad hlas mluviti Rokyc. 141b. — Nejezď daleko z domu a nadto do země jiné NRada 1205, nad-to, insuper, obendrein; boha sě jest slušno báti a nad to jej milovati t. 13; bez toho čtvera súdu nenie, a nadto odsúzenie a pomsty VšehK. 280b; u věk a nad to et ultra ŽKlem. Moys. 18; nadto insuper ŽWittb. 8, 8; nad to dal s’ nám své svaté tělo Modl. 36b; jakož světlo tohoto světa má rozlúčenost ode tmy, tak i nad to světlo svatých má rozlúčenost od světla tohoto světa Brig. 39. nad to nade vše Ol. 3. Esdr. 4, 10, ListVrat. 1377, nad opakováno; nad to nade všecko EvVíd. Luk. 24, 21. — II. nad spojeno s instrumentálem. Nad wozem AlxH. 3, 8, nad vozem atp.; naduremi super fores Greg., nade krzem super rubum Koř. Mark. 12, 26. — Město leží nad velikú vodú Mand. 64a, nad vodú, nad řěkú… (o položení míst atd.); město leží nad jedním jezerem t. 44a; kterážto města jsú nad Indijským mořem Mill. 16b; ta jeskyně… nad řěkú Sázavú bieše Pass. 312; nad řěkami babylonskými super flumina ŽWittb. 136, 1‚ nad rziekami ŽGloss. tamt.; seděli sme nad řěkami babylonskými ŠtítMus. 136b; když Ježíš nad studnicí seděl Krist. 52a. — Nad tobú jmám moc Hrad. 87b, moc jmieti, vládnúti, panovati… nad kým; ižádný člověk neměl by moci nad druhým, ani nad tělem ani nad sbožím, by toho buoh nepřipustil Štít. uč. 19a; da jim vlásti nad sobú Hrad. 81a; ktož nesvládne nad svým tělem Otc. 224b; bude li nad vámi cizozemec vlásti DalC. 4; (móžeš) nad ním svlásti i svítěziti Vít. 66a; vládniechu také nad vínem a nad olejem præerant vino Ol. 1. Par. 9, 29; nechci, aby žena panovala nad mužem Štít. uč. 57b; ktož nad svú myslí panuje Krist. 31b; ktož sě s krotkostí obchodí, nad nepřátely vévodí AlxV. 1438. — Co… sě nad nimi dálo Hrad. 27b, dieti (sě), státi sě, činiti, páchati, svítěziti, popraviti, smilovati sě, mstíti… nad kým; co by smrt mohla sdieti nad Marijí t. 30b; co sě děje nad těmi, kteříž Kristovu pravdu vedú HusPost. 7a; co sě stalo loni, i nenie (= nynie) sě děje nad těmi, kteříž atd. HusE. 2, 9; kaká odiva sta sě, Jezukriste, nad tvú ladú Kat. v. 2272; příhody, jež sě mají nad vámi státi ML. 116b; což sě stalo nad tebú RDubr. 48b; učiňte nade mnú, co chcete Pass. 471; co sě nad námi skutí AlxV. 2355; co pášeš sám nad sobú Mast. 364; co sě nad ním páše AnsW. 2a; co jsi spáchal nad nevinným Hrad. 51b; nad ní přietelé velikú žalost páší Pass. 473; když nad nimi svitězímy DalC. 8; často nad mnohým málo liudu čest vzalo (zvítězilo) t. 44; chtiece nad ním (Ježíšem) popraviti Hrad. 89a; smiluj sě nade mnú ŽWittb. 4, 2; by sě nad ním slitovali ML. 102a; nade mnú sě nesžělíte Hrad. 52a; trpělivost měj nade mnú HusPost. 178a; ten ukáže nad vámi svój hněv Hrad. 20a; boží kázen nad sobú uzříte t. 26a; nemóžem zúfati nad tobú Modl. 35b; (poprávce) by hřešil, kdyby nad tiem tieže mstil, nad kterýmž má lehčejie mstíti, a nad tiem lehčejie, nad kterýmž má mstíti tieže ŠtítMus. 46a; já sě nad váma po mšči Pass. 284; (rodiče) divili sě nad těmi věcmi HusPost. 12a; strachováchu sě nad múdrostí jeho t. 14a. — Krásný tvářiú nad syny člověčími praæ filiis hominum ŽWittb. 44, 3, krásný nad kým = nad koho; Věhlasnost (personif.), panna krásná, nad sluncem krású svietieci a nad hvězdami ſtkwyetyeczy Vít. 3a. — Já sem, vece (Darius), král nad králi AlxV. 1027, král nad králi atp.; Darius, král nad králi…, Alexandru sluzě svému… zpoviedaju milost svoji t. 965; králi nade všěmi králi i pane nade všěmi pány! Modl. 35b. — nad těmi nade všěmi Rúd. 2769, Pulk. 152a, nad opakováno; nad těmi nade všemi nebesy ŠtítPař. 12a; nad jiným nade vším ChelčPost. 243a; nade mnú nad hřiešnú Otc. 68b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nad předl. nad: (s akuz.) nadjide nad padúchy narazil na; rodič má nad dietě přirozené panstvie nad dítětem; rozuměti nad koho lépe, více než kdo; (při kompar. a superl.) silnějí nad koho než kdo; nad hlas v. nadhlas; (s instr.) co sě nad nimi dálo s nimi; trpělivost měj nade mnú; krásný nad kým krásnější než kdo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).