|
|
|
miera, -y f. sr. měřiti 1. měření, vyměřování, odměřování něčeho; „uměnie miery“ geometrie; „uměnie o mieře zemské“ zeměměřičství; „nenie miery“ čeho, „bez miery jest“ co nelze změřit něco, je nezměřitelné něco bez miery nezměrně, nesmírně 2. míra, měřidlo, nástroj n. nářadí na měření; též obrazně o měřítku správnosti 3. pravidlo, zásada, regule 4. koho, čeho míra, rozměr, rozsah, velikost, (plochy) rozloha, (pozemku výměra; (těla) proporce 5. čeho (abstraktního) míra, velikost, (vlastnosti) stupeň, (činu) závažnost 6. čeho (peníze) hodnota, platnost 7. čeho míra, určité (pův. odměřené, naměřené) množství, dávka, (z většího množství) část, díl; „rovnú měrú“, „rovnými měrami“ rovným dílem, stejně nad mieru, přěs mieru, z miery nadmíru, mimořádně, náramně bez miery bez omezení, neomezeně u mieru omezeně, v určité míře 8. jaká, čeho míra, jednotka na měření (vyměřování n. odměřování) něčeho 9. čeho (sypkého n. tekutého) s udáním počtu míra, měřice, dutá míra většího objemu 10. čeho míra, přiměřený (náležitý, patřičný, potřebný, stanovený ap.) rozměr (rozsah, velikost, množství, stupeň) něčeho; „bez miery“ nepřiměřeně, přespříliš; „nad mieru“, „přěs mieru“ nadmíru, nepřiměřeně, přespříliš; „u mieru“ přiměřeně, nikoli nadmíru 11. na čem, v čem (chování ap.) zachovávání náležité míry, umírněnost, zdrženlivost v něčem; (v jídle, v pití) střídmost; „bez miery“ nezdrženlivě, nestřídmě; „s měrú“ zdrženlivě, střídmě 12. jaká způsob, míra (arch.); „takú měrú“ ap., „v té mieřě“ takovým způsobem, tak; „nižádnú ap. měrú“, „v nižádné mieřě“ ap. žádným způsobem, nijak 13. jaká stav, situace; (mysli) rozpoložení, nálada; mezi kým, s kým poměr, vztah mezi někým, k někomu; „dobrá miera“ dobrota; „pokorná miera“ pokora ap.; „žádnú měrú“ za žádných okolností, nikdy v té(to) mieřě, v tu(to) mieru ap. v té(to) situaci, za těch(to) okolností, v tu(to) dobu; (o neaktuálním ději) tehdy, (o aktuálním ději) nyní, teď v dobré mieřě státi (o nějaké záležitosti) neměnit se k horšímu v dobré mieřě nechati ap. čeho (záležitosti) nezasahovat do něčeho Sr. měřicě, číslo, obyčěj, počet, pravidlo, smiera, váha, zpósob Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
miera, -y, fem., míra, Mass; stsl. mêra mensura. — Poslal s’ mi máku myeru AlxV. 1086. Muži, věz to, když budeš váleti těsto, by toho nezapomínal, že s’ tři krošě za myeru dal Hrad. 137a (za mieru obilí, mouky). myery tři modios tres Pror. Isa. 2, 6; myerzye dvě metretas binas Koř. Jan. 2, 6. V kteréj myerze měřiti budete, túž vám bude otměřeno Krist. 41a; v které koli měříš myerzie, v túž mieru bude oddáno NRada 1112. Ktoż má mieru na pití a na jedení Kruml. 139a. — Korec jeden na těžkú mieru KolB. 31a (1495), věrtel na těžkú mieru tamt.; zadniny 57 korcóv, vše miery humennie wrchowate tamt. 77a (1497). — Budete-li jmieti mieru a k bohu pravedlnú vieru… a prositi, což jest sličné, čso chcete, to obdržíte Hrad. 10b, mieru jmieti, zachovávati. (Páni, berouce od svých poddaných určené dani) jakž vyjdú z myery dávného ustavenie, nuziec lid…, tak nejsú páni, ale násilníci Štír. uč. 84b, z miery vyjíti, vycházěti; dobrá věc, z myery nevycházeti t. 91a; ten (pokorný) by dobře činil, když by… dalece z myery nevycházal tamt. — miera mensura Prešp. 660. Podlé mijery Štít. ř. 56a; vedlé myery iuxta mensuram MamA. 25b. Jáz děkujiu vám z pravé viery, neb ste ji ke mně měli bez myery, proši, túž mějte k dětem mým DalC. 70, bez miery, mnoho, v překl. stněm.: an maʒ, Svatý Prokop… málo jědieše… a pod mieru napíjal sě vody Hrad. 5a, pod měrú, mírně; vše, což činíš, čiň pod mieru NRada 1768; to by byla (viera) přes mieru přetažená, kdyby kto chtěl někaké pověry… ŠtítOp. 99a, přěs mieru. Z hodujie mijery Štít. ř. 13b, hodujie miera, jsoucí vhod; — my poznavše toho mieru slušnú, že ty sirotky chce chovati KolB. 105b (1498), miera slušná, co je slušné; — ta pře má státi v dobré mirze za dvě letě t. 68a (1497), miera dobrá, co je dobré, dobrota; s mocnějším sebe netovaryš a své věci v dobré mijṙe postavíš Ezop. 33b; že (mu neutrhala na cti), než dobrau mierau s ním rozprávěla KolE. 46b (1590); — ženská mysl nemá viery, neb jest neustavičné miery Baw. 107, neustavičná miera, co je neustavičné, neustavičnost; knieže, jenž byl v nešlechetné mieṙe Baw. 333, býti v nešlechetné mieřě, nešlecheten; že tě Jidaš lstivú myeru cěloval Rúd. 12b, lstivú měrú, lstivě. — Pitie dáš nám v slzách v-myeru potum dabis nobis in mensura ŽWittb. 79, 6, u-mieru ŽGloss.tamt., ŽKlem tamt., v-myerze ŽPod. tamt., u mieru, u mieře, = s mírou, nemnoho, trochu, stněm. mæʒec = mässig, wenig; řku, ež sem múdřejšie řeči nikdy neslýchal u myeru Kat. v. 1506; ty s’ chléb živý, jenž jmáš v sobě drahú vóniu w-neu-mierzie Hrad. 46b t. j. v-ne-u-mieřě, = v nemíře, mnoho, stněm. unmâʒe, unmæʒec = masslos, sehr (předložka v- zdvojena a záporné ne-miera tím roztrženo; mylným výkladem vzato za v-neumieřě a k tomu ustrojen nom. neumiera). — Ciesař… psal těm mistróm, aby, jakž brzo listy uzřie, inhed syna jeho k ňemu přivedli…, a když mistři listy přěčetli běchu, jali se toho večera na hvězdy patřiti, hodné-li by bylo podlé přikázanie ciesařova w tu myeru jemu syna dovésti GestaBř. 85b (za to v GestKl. 219: aby… ynhed syna jeho k ňemu přivedli), v tu mieru, v tu chvíli, nyní, hned; w tu myeru uda sě tomu jistému mládenci z pokoje vyníti hoc tempore GestBř. 85b, w tu myru uda se tomu jistému mládenci z pokoje vyjíti GestKl. 219. — Trojanským bylo dopušťeno w teeż mieṙe, že mohli mezi stany řecké jíti Troj. 159a, v téj mieřě, v tu chvíli; (Joachim) šel mezi pastýře a uhnul se k nim w te mjře, aby s nimi na čas pobyl LomnKanc. 2, 16. Lidmi vojensky w té mieře nehýbaj, jedno ať by hotovi byli k každé chvíli do dalšieho rozkázanie List z r. 1462 v ČČMus 1827, I, 74, v téj mieře, v tu chvíli, nyní; posielám k vám Rybku z Lužnice i žádám ť, aby ste jemu věřili nenie (= nynie) w téjto mieře, jako bych já sám s vámi mluvil osobně List z r. 1422 tamt. I, 73; majíce na paměti svatého Martina nynie v této mieře Pís. XV stol. ve Feif. LL. 723; dosti ť rady w take nynie mierze bylo od věrného toho otce OpMus. 146a; anjel zhrozil žoldnéře, ihned w té mjře zstrašeni jsauce utekli LomnKanc. 1, 171; (Achilles) jede s Myrmidony svými do boje a w tee mieṙe přijede Troilus u velikém zástupu Troj. 177b; — mnich jsa w tey myerzie, vida jej (Prokopa) v ústavnéj vieřě, poda jemu mnichového rúcha Hrad. 4a, býti v téj mieřě, pohotově, po ruce, přítomnu; že nebieše w tee mieṙe, kto by jemu spomohl, zabijí kuoň pod ním Troj. 177b. — W te mierze sú ť ty věci užitečnějšie jiesti nemocnému Sal. 610, v téj mieře, v tu chvíli, v tom případě; nemocný w te mierze vino ať pře t. 603; nepřikládaj octa, neb nenie užitečen w te mierze t. 610; protož w te mierze zamietáme sal gemmæ totiž suol stke(l)nú t. 543; w te mierze má ť lékař ten talow obrátiti na dolejšie miesto tamt. 586. — (Sv. Prokop) pozva sobě jiné bratřie, potvrdě jich v dobréj vieřě, aby stáli vždy w tey mierzye, dav jim milé požehnáme i vzě ot nich otpuščenie Hrad. 21b, v téj mieřě, v tu mieru, v tom způsobu, v ten způsob; že ť vám (mladý sedlák jeptiškám) zahradu zdělám tak, že… nikdy w takowe mijrze zdielana nebyla RNeubgA. 144a; to příměřie nemá zrušeno býti v žádné myerzye ListVrat. 1406; v které by to (t. zrušení příměří) myerzye bylo tamt.; též v té knize… stojí psáno světle w tuto mjru, že kosti Elizeovy mrtvého vzkřísily LomnKanc. 2, 370; ta všecka milování z boha nepochodí, ale z vuole každého zvláštní a z přikázaní a z příkladův lidských, že tak přikazují velicí a tak přikazují w tiech mierach milování boha ChelčPost. 141a. — Vecě (diábel Jiřímu): bych vládl tobú, byl by (ty) w tey myerzye, přivedl bych tě k našemu hluku u pekelnú věčnú muku JiřBrn. 567, v téj mieře, v tom stavu, toho způsobu. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
miera f. míra; mieru jmieti zachovávat; bez miery mnoho; pod měrú mírně, skrovně; hodujie miera vyhovující: miera slušná co je slušné, slušnost; miera dobrá co je dobré, dobrota; neustavičná miera nestálost; býti v nešlechetné mieřě nešlechetný; lstivú měrú lstivě; u mieru, u mieřě s mírou, nemnoho, trochu; u pokornéj mieřě pokorně; v-ne-u-mieře nemírně, mnoho; v tu mieru, v téj mieře v tu chvíli, nyní, hned, v tom způsobu, v ten způsob, v tom stavu, v tom případě; býti v téj mieřě pohotově, po ruce, přítomen; měřice Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
miera f. = míra, způsob, důvod; měřice; nálada; v tu mieru = v tu chvíli, nyní, hned; — v téj mieře = hned, v tom případě, v tom způsobu; — u mieřě = v náležité míře; — v tu mieru = touž měrou, potud; — pod měrú = mírně; — miera dobrá = dobrota; miera lstivá = lstivost; miera neustavičná = neustavičnost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|