náhrdlek, -dlka/-dlku m.; k hrdlo
1. náhrdelník, šperk zavěšený kolem hrdla: o Nahrdlku a o jeho mnohé a rozličné okrasě BřezSnářM 33b; zdá li sě komu ve snách, by nesl nahrdlek z drahého kamenie a perel, duostojenstvie znamenitého dosiehne BřezSnářM 150a; datur et torques aurea pro doctrina catholica dán bývá i nahrdlek zlatý za učenie křesťanské SekvOpav 127b (var.: halžě); torquem obruč, nahrdlek, halži MamVíd 123b (Gn 41,42: obruč BiblCard, ~Ol, točenici ~Praž, halži ~Pad)
2. obojek, pouto kolem hrdla: uvrz svú nohu v jejie [moudrosti] púto a v jejie nahrdlek šíji svú BiblDrážď Sir 6,25 (~Ol, ~Lit, v halžě ~Pad, v halži ~Praž) in torques (v obraze); v její náhrdlek TovHád 47a (Sir 6,25). – Srov. obnož
3. obojek, část brnění chránící hrdlo: lorica pancieř vel nahrdlek SlovOstřS 91. – Srov. obojek, nákolenek
Ad 1: za lat. torquis stč. též ohrdlek. – Ad 3: za lat. lorica stč. též kružník, obojček (srov. lorica…halsberghe Diefenbach, Glossarium 336). V. vyobrazení