nákolenek, -nka/-nku m.; k koleno
zvl. v pl. nákolenek, nákolenice, část brnění, kryjící koleno: nechtě, by jej [obra] v nohy jeho sekli, dobře ho připravi [Arnošt], Nakolenky mu upravi, což na nohách měl jmieti BawArn 5070 von beinbergen und sarwete; compes sit púto, crurigal nakolenky, vincula sit okovy KlarBohO 889 (De fabris; nakoleczky ~E); collibar obojek, sido tvrd, crurigal nakolenek KlarGlosA 2156 (De armis; nakolenky ~B); dedit Hanslino nakolenky ArchLoun (1401); crurigal nakolenky Slov Muz VII D 17, 35b. – Srov. náhrdlek 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nákolenek, -nka, -nku, masc., část zbroje kryjící kolena; srov. stsl. nakolênьnihъ annorum genus. — Dobře ho (Arnošt obra) připraví, nakolenky mu opraví, což na nohách měl jmieti Baw. 137b; B. dedit Hanslino nakolenky Lún. ks. 1401. — nakolenek *crurigal Prešp. 2034 v kap. De armis, nakolenky též Rozk. 3145 a BohFl. 818 (srov. crurialia = arma crurum Diefb. Gloss.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nákolenek, -nka, -nku m. nákolenice, část brnění chránící koleno
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nákolenek m. = kovový plát chránící holeň
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.