|
|
|
lepota¹, -y f. k lepý 1. krása, sličnost, půvab 2. v pl. okrasa, ozdoba Sr. lepost, nelepota, osdob̕enie Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 11. 5. 2024). 
lopota, -y f. dolož. též lepota², -y f. k lopot 1. lopota, námaha, dřina 2. starost, strast, soužení Sr. lopot, muka, núzě, prácě, snuźenie, strast, trýzn, utrpenie Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 11. 5. 2024).
lepota, -y, fem., lepost, Schönheit, Zier, Anstand; stsl. lêpota pulchritudo. — Spieše ť jest zlost nežli marnost taková věc, vždy chtieti nad jiné chválu v kráse, w lepotye, v dvorstvu atd. Štít. uč. 36b (o pannách). Jméno tohoto světa jest, když kto chce světu vzácen býti a slovúten… v kráse, lepoty (m. -tě) i v čemžkoli Štít. Mus. 125a; uzře někto pannu neb vdovu, ana stojí po rozkošech, po rúchu k světskéj lepoty (m. -tě), po pěkných rúškách atd. t. 9b. Smilstvo jest smíliti sobě něčie tělo pro krásu jeho neb lepotu neb přípravu Štít. ř. 35b. Pilnost krásy, lepoty t. 35a. Kak jest (ženich) vzrostlý na životě, hrbovat-li či w lepotie Kat. v. 288. Ani… rozličného kroje lepoty nemohou upokojiti mysli pyšné ChelčPost. 270a; kochajíce se… v barvách rúcha a w lepotie krojóv ChelčPař. 184b. Těch (hradóv atd.) lepotu… pósobí tělesná ruka Kat. v. 1365. (Matka Kateřinu) vedieše k… lepotie t. v. 125. — lepota facetia Prešp. 1419, Rozk. 2173, Veleš.; lepota decor Ol. Prov. 31, 25; všicku lepotu pulchritudinem Ol. Jud. 10, 4; lepota gratia Mill. 81a. — lepota psáno chybně m. lopota, v. t. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
lepota f. lepost, půvab, krása Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
lepota f. = půvab, krása Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|